19.03.2020 11 minut čtení

Podivuhodný život v nás. 9 neuvěřitelných faktů o bakteriích a mikroorganismech ve vašem těle

Proč vám po ránu smrdí z pusy? Proč mají děti, které se narodily císařským řezem, více zdravotních problémů a kolik gramů bakterií ve vás vlastně žije? Mám odpovědi i na věci, na které jste se ani zeptat nechtěli, vítejte ve fascinujícím makrosvětě.

Bakterie. Už to samotné slovo v nás automaticky vyvolá odpor a zhnusení. Naše společnost podléhá mediální masáži, že bakterií se musíme za každou cenu zbavit. Zahubit, zlikvidovat, odstranit a hlavně... musíme mít doma čisto! Jedině tak můžeme žít zdravě. 

Ačkoli je pravda, že existuje spousta bakterií, které nám mohou zadělat na velký problém a způsobují řadu onemocnění. Velká část bakterií s námi žije v symbióze, na rozdíl od virů – nebuněčných organismů, které potřebují tělo hostitele pro přežití a replikují se prostřednictvím jeho vlastních buněk, které přitom zabíjí. 

(Ta kráska na úvodní fotce je makro snímek bakterie E. coli. Hezká, že? Ale naštvat ji nechcete.) 

Bakterie jsou nejjednodušší z buněčných organismů, byli tu ještě dávno před tím, než vznikla fauna nebo flora a přežijí i v absurdně extrémních podmínkách. A faktem je, že jsou úplně všude a hlavně, že jsou úplně všechno. To zní sice trochu zvláštně, ale možná vám to osvětlí vyjádření jedné výzkumnice Susan Perkins, která pracovala dlouhé roky jako kurátorka výstav zaměřujících se na jednobuněčné organismy pro přírodopisné muzeum:

„Přestala jsem se vnímat jako osamělou entitu. Překročila jsem hranici, za kterou už se necítím jako člověk, ale jako ekosystém.“   

To, že spolu s námi v našem těle přebývají trilióny cizích organismů, které nám pomáhají s trávením, rozkladem, ale i čistícími procesy vlastního těla, tak nějak všichni tušíme. Pojďme ale do mikroskopického světa nahlédnout trochu detailněji a podívat se na 9 bizarních faktů naší mikroflóry. Článek vychází z práce Jessicy Leber.

Kvantifikace vlastní identity

Budeme-li chtít spočítat všechny mikroorganismy, které přebývají v naší lidské schránce, dojdeme číslu mezi 30 až stovkami trilionů organismů. Vaše tělo obsahuje více bakterií než kolik je hvězd v Mléčné dráze. Moderní medicína naši mikroflóru občas definuje jako další z „orgánů,“ čemuž se nelze divit, protože dohromady váží zhruba 1 300 gramů, tedy asi stejně jako lidský mozek. 

Ano, čtete správně, 1,3 Kg vaší váhy tvoří cizí organismy. A jsou zodpovědné za nespočet procesů, počínaje trávením, ovlivňováním nálady konče. A dohromady tvoří až 150x větší genom, než buňky vašeho vlastního těla. Věda však teprve pomalu začíná zabředávat do problematiky symbiotických procesů a spolupráce našeho těla s cizími organismy. 

Význam přirozeného porodu

V děloze se plod dítěte vyvíjí ve zcela sterilním prostředí bez zásahu jakéhokoli vnějšího mikroorganismu. Z toho důvodu je pro většinu dětí prvním extrémně důležitým kontaktem s tímto mikrosvětem porod a s ním spojený průchod vaginálním kanálem.

Tenhle přirozený proces budování vlastní mikroflóry je stěžejní pro následný vývoj imunity, zažívacích orgánů a dokonce i mozku. Dokonce i bakterie, která kojencům pomáhá trávit mateřské mléko – „laktobacil“ je obvykle adaptován skrze porodní cesty.

Co se tedy stane s dětmi, které přišly na svět císařským řezem? Svou porci bakterií potřebných pro rozvoj střevní (a nejen té) mikroflóry dostanou až z nemocničního prostředí, případně kontaktem s porodníky a porodními asistentkami. 

Z toho logicky plyne, že jsou náchylnější k problémům se zažívacími bakteriemi, potažmo imunitou. Z mého včerejšího článku pochopíte zásadní důležitost funkční střevní mikroflóry. Nepřekvapivě mají tyto děti průkazně větší náchylnost k astmatu, alergiím, střevním infekcím a pozdějšímu vývoji imunity, dokonce existují výzkumy, které poukazují na souvislost psychickým onemocnění a depresí se způsobem porodu. Tedy – děti, které přišly na svět císařským řezem inklinují k většímu riziku rozvoje psychických onemocnění. 

Řešením tohoto problému pochopitelně není nutit rodičky, které toho nejsou schopny, aby za každou cenu rodily přirozeně, spíše bychom měli zajistit, aby dětem po porodu bylo dopřáno dostatečné množství probiotik. (Například u drůbeže se kuřata po vylíhnutí běžně sprejují probiotickým aerosolem, jako prevence proti salmonele.) 

 

O důvod víc, proč kojit

Kojení je prastarý a kriticky důležitý prvek – faktor, který dal název celému našemu živočišnému druhu – Savci. Je vědecky prokázáno, že kojením se v těle matky uvolňuje hormon fenyletylamin (hormon lásky,) jenž zajišťuje bezpodmínečnou mateřskou lásku a upevňuje pouto matky a dítěte. 

Mateřské mléko je ale důležité i z fyziologického hlediska, obsahuje totiž variaci bakterií, které jsou z těla matky přenesené do organismu dítěte a napomáhají dalšímu rozvoji vlastní mikroflóry kojenců. 

Dalším převratným objevem bylo zjištění, že mateřské mléko obsahuje chemickou látku, která funguje na principu „návnady,“ ta imituje prostředí, obvykle napadané choroboplodnými mikroorganismy – patogeny se tak drží molekul mateřského mléka a nenapadají buňky kojeneckého organismu. 

Kojenecká kolika je syndrom postihující děti staré jen pár týdnů, které trpí nadýmáním a bývají proto velmi plačtivé. Vědci zjistili, že velkou roli u tohoto problému hraje nedostatečný příjem prospěšných bakterií z mateřského mléka a přemnožení běžnějšího typu bakterií – proteobakterií – které mohou způsobovat plynatost. Kojenecká kolika je běžně léčena nastavením rovnováhy střevní mikroflóry.

Cítíte se ve své kůži?

Naše kožní bakterie odhalují rozdíly mezi lidmi. Některé jsou logické, například: Děti pod 12 let mají méně „mastnotu požírajících bakterií“ než starší lidé. Majitelé psů mají rozdílné a diverznější druhy kožních bakterií než lidé bez psů – a jejich mikrobiologický profil se z velké části shoduje se profilem jejich mazlíčků. A lidé, kteří používají antiperspiranty, mají zhruba o 50 % méně bakterií v podpaží než lidé, kteří používají jen mýdlo. 

Další rozdíly už jsou o něco méně intuitivní. Ženské ruce obsahují více laktacidních bakterií – podobných kulturám, které najdeme v jogurtu, nakládaných okurkách nebo ve víně. Muži mají zase více corynebacteriálních buněk, podobných těm, které se využívají k získávání chuti Glutamanu sodného. Lidé ve Spojených státech mají jiné kožní mikroby než lidé v Evropě. A rozdílné kultury najdete i na levé a pravé ruce.

Proč nám po ránu smrdí z pusy?

V lidských ústech žije více než 1 000 rodů bakterií, ze 100 až 200 různých druhů. Většina z nich je zcela neškodná nebo nás dokonce chrání od infekce. Některé druhy ale mohou způsobit rozklad zubů, smrdutý dech a zánět dásní

Bakteriální prostředí našich úst se zásadně liší ve dne a v noci – druh bakterií, který žije na našem jazyku, produkuje v noci, kdy nepřijímáme potravu a ústní dutina vysychá, sirné odpadní chemikálie – které by za normálních okolností byly odstraněny slinami.

Trochu špíny nevadí

Náš imunitní systém potřebuje trénovat, aby nenapadal vše, co mu přijde do cesty. Vystavením se určitému druhu bakterií průkazně snižujeme riziko vzniku alergií a astmatu. Například děti, které přijdou do kontaktu s bakteriemi lactobacillus johnsonii, jež najdeme v prachu nebo v srsti psů, mají nižší výskyt astmatu a plicních alergií. 

Z jiných výzkumů bylo zjištěno, že myši, které měly alergii na arašídy, vykázaly sníženou citlivost na arašídy, jakmile jim byl podán určitý kmen bakterií běžně žijících v zažívacím ústrojí. Vědci snad brzy dospějí do bodu, kdy budou moci léčit lidské bakterie podobným způsobem. 

 

Naše vlastní střevní chemická laboratoř

U lidí i ostatních zvířat nám poskytuje střevní mikroflóra mimo jiné i živiny, kterých máme z potravy nedostatek. Na Nové Guinee, žije kultura (lidská,) jejíž strava se 90 % sestává ze sladkých brambor. Brambory jsou bohaté na škroby, ale obsahují minimum doporučené denní dávky bílkovin. Střevní mikroflóra u těchto lidí se ale vyvinula do stavu, kdy bakterie během trávicích procesů vylučují potřebné bílkoviny, které by jinak tělu chyběly. 

Mikroby nám pomáhají trávit a rozkládat potravu, na kterou jsou naše žaludeční kyseliny krátké. Většina lidí například nedokáže efektivně strávit mořské řasy, Japonci ovšem ano, díky jejich specifické střevní mikroflóře. Naše tělo produkuje 20 různých enzymů pro rozklad sacharidů, jeden jediný druh bakterií v našich střevech produkuje dalších 260 druhů enzymů.

Mikroflóra a její vztažnost k obezitě

Co přesně způsobuje obezitu a proč s ní mají tak masivní problém Spojené státy? Pro to existuje celá škála různě spolu úzce souvisejících důvodů – špatná dieta, životní styl, chemické substance v jídle. Jednou z teorií je, že velkou mírou se na tom podílí i naše mikroflóra.

Studie prokazují, že štíhlí a obézní lidé mají rozdílné typy střevních bakterií (stejně je tomu u myší.) V jedné bizarní studii vědci zkoumali dvě skupiny myší, jedné skupině podali mikroflóru obézních lidí a druhé mikroflóru lidí štíhlých. Myši se střevními bakteriemi obézních lidí přibrali větší váhu ze stejného množství potravy, jaké dostávala i druhá skupina myší. 

Antibiotika u zvířat způsobují, že rychleji přibírají na váze (to je jedním z důvodů, proč se malé dávky antibiotik podávají farmářským zvířatům.) Je tomu stejně i u lidí? To nebylo dosud vyzkoumáno, ale pro tuto korelaci existují důkazy. 

Americké státy s nejvyšší mírou obezity, jako Mississippi a Západní Virginie spotřebují největší množství antibiotik. Nabízí se ovšem úvaha, že horší životospráva vede k větší nemocnosti. 

Zdravý ekosystém produkuje dobrou náladu

Náš mozek a střevní bakterie spolu komunikují. Jak jsem již zmiňoval u významu mikroflóry pro imunitu: Podrobný článek na tohle téma jsem zpracoval tady. Není tedy překvapivé, že stres a špatný psychický stav často vyvolávají střevní obtíže, vybízí k tomu 500 milionů neuronů propojujících mozek a střeva přes bloudivý nerv. 80 - 90 % serotoninu v těle vzniká právě ve střevech. A serotonin je stěžejní pro naši náladu – Je to hormon, kterým manipuluje velká část antidepresiv. 

Střevní bakterie ale přímo ovlivňují i naše chování. V jednom experimentu byly myši rozděleny na dvě skupiny – úzkostlivé a přímočaré – podle toho, jak rychle se adaptovaly v novém prostředí a zda ho začaly prozkoumávat rovnou nebo se nejdříve držely zpátky. 

Fascinujícím objevem bylo, že tyto dvě separované skupiny si prohodily vzorce chování, jakmile byly naočkované střevními bakteriemi druhé skupiny.

Takže jestli jste přečetli článek až sem a jste stejně jako já upřímně vyděšeni jak moc vy nejste vy, ale všechno ostatní jen ne vy. Možná bychom měli všichni společně zvážit, zda nebudeme ke svému vnitřnímu ekosystému o něco ohleduplnější. Přece jen, naše já má sice pocit, že to celé řídí, ale těch pár trilionů malých tvorečků v nás drží všechna esa ve svých... bičících

#veda #vyzkum #medicina #anatomie #biologie #mikroflora #bakterie #viry #mikroby #roztoči #makrosvet #choroby #gutbrainaxis #psychologie #dermatologie #sociologie #mikrobiologie

Hodnocení: +14
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.