Angličtina má jednu krásnou frázi, která zní: „trust your gut“. Tenhle překladatelský oříšek vychází z toho, že lidé tak nějak nejsou schopni lokalizovat intuici a takzvaný „šestý smysl.“ „Gut“ můžeme přeložit mnoha způsoby, ale slovníkově je to prostě „břicho, střeva – zažívací ústrojí.“ A věda překvapivě narazila na to, že tenhle řečnický obrat má k pravdě blíže, než bychom čekali.
Zpátky na stromy
Pokud teď pomineme výklad zahrnující věčný ráj a Adamovo žebro a budeme se držet vědy, pak z darwinismu jasně vyplývá, že to není tak dlouho, kdy byl člověk jen o něco chytřejší opice. Měl menší lebku než máme teď a podstatná část jeho mozku byla hlavně limbická kůra a limbický systém – které najdeme v koncové části mozku a jsou zodpovědné za naše emoce, intuici, ale i čich a paměť.
Zjednodušeně se dá říct, že šedá kůra mozková limbickou kůru obklopuje a je její komplexnější nadstavbou – můžeme ji vnímat jako naši racionálnější část. S postupným vývojem závitů šedé kůry mozkové jsme dosáhli artikulované řeči, kognitivních a rozhodovacích schopností, naučili jsme se předvídat a plánovat.
Stali jsme se všeobecně logičtěji uvažujícími entitami, které již nejsou tolik závislé na svých emocích a pudových potřebách.
Ustoupili jsme od své přirozené zvířecí podstaty řízené intuicí a limbickým systémem a odpoutali se od selektivního výběru – miliony let trvající soutěže, v níž vítězí ten nejsilnější, nejlépe fyziologicky vybavený a nejstatnější jedinec. Našli jsme kličku v přírodních zákonech.
Mohli bychom sklouznout k hluboké filozofické debatě, že velký mozek je naší fyziologickou výhodou a přirozená selekce pokračuje schopností adaptace v našem světě a využití intelektu. Jenže – tenhle článek je o něčem jiném.
Je o tom, že jsme si vystavěli společnost – svět, který staví na rozumu a logice, emoční stránku naší osobnosti upozaďujeme a vnímáme ji jako slabost. Stále více se soustředíme na fakta a data a ustupujeme od nedůvěryhodné a primitivní schopnosti intuice.
Upozadili jsme vášeň, instinkty a intuici na úkor učení se, testů, biflování a mezilidských vztahů založených na transakci. Náš svět se netočí kolem radosti, ale kolem materialismu, který nám onu radost má hypoteticky zaručit.
K tomu si přičtěte zvýšenou míru stresu v každodenním životě, zpracované a chemicky upravené jídlo a antibiotika, která rapidně snižuje biodiverzitu bakteriální flory našeho zažívacího ústrojí – Což má překvapivě daleko obsáhlejší následky než jen snížení fyzické odolnosti.
The Gut - Brain connection
Tohle je oficiální název fenoménu, o kterém se budeme bavit... a k českému překladu se alespoň v nadpise uchylovat nebudu, protože to zní minimálně velmi hrozivě.
Vědecky podloženým, zkoumaným a hluboce ozdrojovaným faktem totiž je, že mezi lidským mozkem a zažívacími orgány je velmi důležité a obousměrné spojení. V tuto chvíli se nabízí vtip, že u některých jedinců je spojení střev a mozku více než patrné, ale to sem nenapíšu, protože by to bylo neprofesionální.
Neurovědci potvrzují, že lidský zažívací trakt je zodpovědný za až 90 % z celkové produkce serotoninu – neurotransmiteru, který vpouští do našich šedých životů trochu světla a laicky je vnímán jako hormon štěstí. V zažívacím ústrojí má ovšem úplně jinou roli, funguje jako „parakrinní-signalizační molekula“. Je jakýmsi mediátorem, který ovlivňuje buňky ve svém okolí.
Zažívací systém obsahuje obrovskou nervovou síť, která funguje na podvědomé úrovni, podobně jako dýchání nebo srdeční tep – (bohužel) nemůžeme vědomě ovlivnit své trávicí pochody, stejně jako těžko zasáhneme do automatizovaných procesů srdeční frekvence (kromě meditace.)
Celý tenhle nervový systém je různými cestami propojen s lidským mozkem: Například skrze „bloudivý nerv“ nebo „cytokinovou síť.“ Tahle trojí oboustranná komunikační vazba je základním spojením mozku, střevních neuronů a střevní mikroflóry.
Neurobiologický výzkum objevil komplexní komunikační systém mezi miliony neuronů ve střevních stěnách a limbickým systémem mozku. A hlavně – tohle spojení je zásadní pro naše rozhodovací schopnosti. „gut-brain link“ neřídí jen zažívací ústrojí, ale i komplexní funkce mozku, jakými je motivace nebo moudrost.
Souvislost duševního a fyzického stavu
Fyzická kondice zažívacího ústrojí zásadně ovlivňuje funkčnost tohoto komunikačního systému. V roce 2016 vyšla v Trends in Neurosciences studie, která potvrdila, že přijímání kvalitní probiotické stravy po dobu jednoho měsíce pro vyvážení střevní mikroflóry snižuje úroveň negativních myšlenek. Jiná nizozemská studie z roku 2015 shodně poukázala na to, že probiotická sumplementace snížila „kognitivní reaktivitu“ ke špatné náladě.
Podobně, jako se nám špatně soustředí a myslí, když jsme nachlazení nebo nás něco bolí, budeme mít problém s intuicí, jakmile máme podrážděné zažívací ústrojí.
Další výzkumy zase potvrzují vliv střevní mikroflóry na kvalitu našeho imunitního systému. V testech byla prokázána jasná vztažnost mezi kvalitou leukocitů, produkovaných kostní dření a kvalitou bakteriálního života ve střevech. Tohle odvětví výzkumu je novou a vzrušující cestou k porozumění vztahu imunity, fyzické odolnosti a intelektu.
Vliv stresu
Protože fakta, které nejsou podložené studiemi, jsou jen názory – Studie nám ukazují, že mozek kontinuálně komunikuje se zažívacím ústrojím hladinu stresu. Když jsme ve stresu, mozek uvědomí zažívání skrze „sympatikus“ – neboli sympatickou nervovou soustavu (oficiální název.) Zažívání na to reaguje snížením energie vydané ke trávení.
Pokud je stres dlouhodobý, citelně ovlivní funkčnost zažívacího ústrojí, což ústí ve variaci symptomů od nechutenství, nadýmání, až po průjem. Při dlouhodobém negativním vlivu stresu na zažívání mohou být střevní stěny ztenčeny a imunitní systém začne po čase vylučovat signalizační látky, které snižují práh vnímání stresu v těle a hlavně mozku.
Opět zde platí oboustranná vztažná soustava – jakmile si jednou rozhodíme zažívání, jeho negativní dopad na naši psychickou pohodu můžeme vnímat ještě dlouho poté, kdy stresor odezní.
Jak posílit funkci gut-brain spojení?
Suplementace kvalitním probiotikem, správná a zdravá dieta plná zeleniny a vlákniny. Omezení množství červeného masa a zpracovaného jídla – a cukru, je nejlepší cestou ke zdravému zažívání. Ještě důležitější je ale umět naslouchat svým zažívacím pochodům (nikoli doslova) a řídit se tím, jak se zrovna cítíme.
- Intuiční deník – Můžete si zkusit vést deník, kam si zaznamenáte své každodenní emoce a rozhodovací procesy. Možná to zní hloupě, ale při retrospektivním listování po půl roce můžete jasně vidět změny nálady a schopnosti rozhodování vlivem stresujících faktorů, cestování, špatné životosprávy atd.
- Vnímejte své tělo – Když se budete lépe soustředit na svou intuici, snadno poznáte třeba to, kdy je čas na odpočinek po náročném projektu nebo socializaci. Věnujte pár chvilek denně k soustředění se na své vlastní tělo a pocity. Budete-li to provozovat pravidelně, pak budete časem schopni i jednoduše vypozorovat a odhadnout symptomy přicházející nemoci.
Rozum není na škodu
Samozřejmě to neznamená, že bychom se měli soustředit ryze na své emoce a intuici a odmítat racionální část osobnosti a logiku. Už jen proto, že každý z nás má své předsudky, z nichž většina je zakotvena hluboko v naši neuronové síti – a když říkám hluboko, myslím tím, že často až na úrovni gut brain spojení.
Některé předsudky silně ovlivňují naši společnost, například ty, podle kterých jsou „lidé jako my“ lepšími kolegy, přáteli nebo partnery. Některé předsudky jsou naopak individuální – předně ty, které se emočně vztahují k projekcím vlastní osobnosti. Proto je vždy důležité přehodnotit, jestli je bezprostřední reakce na místě a není ovlivněna negativním předsudkem.
Stejně tak se úplně nevyplatí soustředit se na svou intuici a emoce, když máte například pocit, že pro něco/někoho nejste dost dobří nebo, že vás celý svět nemá rád.
Vnímat své tělo a soustředit se na své pocity je vhodné hlavně pokud jde o vlastní zdraví, v ostatních případech – přece jen žijeme v racionálním a logickém světě, tak co nám zbývá.
Článek vychází z autorské práce neurovědkyně, autorky a doktorky, Tary Swart.
#zdravi #medicina #gutbrainaxis #zazivani #mikroflora #antibiotika #probiotika #psychologie #osobnirozvoj #imunita #mozek #veda #vyzkum #terapie #mindfulness #TaraSwart
