Využijeme bohatých zkušeností Thomase Koulopoulose, který je autorem 13 knih a zakladatelem Delphi Group. Kromě toho více než 30 let vedl pohovory a najímal lidi.
První věcí, kterou Thomas říká, je, že pokud se mluví o úspěšném člověku, často se skloňují: disciplína, vášeň, závazek, ochota přinášet oběti, energie, kreativita a mnoho dalších podobných slov. A v cestě za úspěchem skutečně toto všechno hraje svou roli. Ale podle jeho zkušeností je jeden velmi zjevný zvyk, který je snadné pozorovat a přitom jasně vypovídá o potenciálu úspěchu. Říká: "Je to něco, co bych před 30 lety nepředpovídal, ale ukázalo se, že je to skutečně tak."
Druhou společnost, kterou Thomas založil, byla již zmíněná Delphi Group. Hned od začátku zavedl páteční firemní setkání. Vydržel u toho, i když měla společnost zaměstnance na čtyřech kontinentech, jen setkání musela probíhat online. Říká, že to bylo silnou součástí firemní kultury a všem to umožnilo otevřeně a svobodně sdílet své názory, ale také společně oslavovat úspěchy a spolupracovat na dalších výzvách.
Někdy v průběhu svého růstu se Thomas rozhodl společnost přesunout do opravdových kanceláří ze své druhé ložnice, kde do té doby podnikal. Vzhledem k velkým plánům potřeboval reprezentativní sídlo a to nabídlo centrum Bostonu. Nevýhodou ale bylo dojíždění, které během dopravní špičky bylo velmi časově náročné a jedna jízda tak mohla trvat 60 minut nebo 2 hodiny. To ale nezabránilo Thomasovi, aby stejně jako mnoho jiných podnikatelů byl ráno v kanceláři první. Připadalo mu normální mít schůzku domluvenou na pátek v 8:00.
Tento čas už ale tolik nevyhovoval zbytku týmu a také trochu působil zmatek napříč časovými pásmy po celém světě. Tlak na Thomase, aby změnil čas schůzky na pozdější hodiny, byl dle jeho slov konstantní. A teď se dostáváme k té dochvilnosti, protože Thomas říká: "Brzy jsem si uvědomil, že lidé, kteří si stěžovali na čas schůzek (v pátek v 8:00) byli ti stejní lidí, které přišli pozdě na většinu schůzek bez ohledu na denní dobu."
„Když se nyní ohlédnu za úspěchem lidí, s nimiž jsem poté pracoval, uvědomuji si, že dochvilnost byla neuvěřitelně přesným ukazatelem, jak identifikovat lidi, kteří by mohli uspět.“
Tohle je problém dochvilnosti: Nemůžete přesvědčit lidi, kteří ji nevidí jako důležitou. A ti, kteří ji jako důležitou vidí, se jí sami pevně drží. Dokonce existuje věda, která ukazuje, proč jsou dva odlišné tábory, které jsou takřka nesmiřitelné.
Studie ukazuje, že dochvilní lidé jsou osobnostmi typu A. Vnímají čas jinak než typ B. Ti mají více bezstarostné osobnosti. A teď přijde to zásadní. Podle výzkumu uvedeného zde mají tyto skupiny odlišné vnímání času.
- Typ A vnímá minutu jako 58 vteřin
- Typ B vnímá minutu jako 77 vteřin
Rozdíl není tak veliký, nemyslíte? Skutečně se to jako problém nezdá, ale je to asi 30 procent. Z toho můžeme odvodit rozdíl 7 hodin v průběhu celého dne. To by mohlo vysvětlovat, proč osobnosti typu A plýtvají časem jen velmi zřídka a většinou si přejí, aby měli během dne více času.
Co to znamená z hlediska dochvilnosti? Že vnímání hodnoty a množství času se u jednotlivých osob může značně lišit. Jde pochopitelně jen o rozdíl v jeho vnímání, množství je stále stejné, ale postoj k času je utvářen právě jeho vnímáním.
Samozřejmě jde o trochu zjednodušený pohled na dochvilnost. Existují mnohé další faktory, které mohou vysvětlit chronické opožďování. Může to být pocit nadřazenosti nebo nedostatek empatie vůči ostatním. Také může jít jen o neschopnost se soustředit, snadno se rozptýlit nebo za tím klidně může stát pouhé zapomínání. Ale všechny vyjmenované způsoby chování můžeme zařadit na seznam chování a návyků, které podrývají úspěch. A naopak skvělým ukazatelem budoucího úspěchu je dochvilnost.
Znamená to tedy, že nemůžete uspět, pokud neustále chodíte pozdě? I když je dochvilnost skvělým indikátorem pro úspěch, její absence neznamená automaticky selhání a neúspěch. A pokud by to tak náhodou ve vašem případě bylo, stejně jako jiné dovednosti se do určité míry lze dochvilnost naučit.
To ale neznamená, že je to snadné. Thomas říká, že ze všech našich vzorců chování je dochvilnost tím, co jde změnit jen velmi těžko. Důvodem může být, že ono zmíněné vnímání času pro typy A a B je hluboce zakořeněno v naší psychice. Trvalé úpravy jsou tak téměř nemožné, ale lze si udržovat jiné nastavení za pomoci externích podnětů. Tím mohou být neustálé budíky a upomínky. S dostatečným předstihem.
Jak dochvilnost vnímá Elon Musk nebo Richard Branson si můžete přečíst v článku, kde už nadpis napoví, jak čas vnímají oni: Jaký jeden zlozvyk Richard Branson ze srdce nesnáší a z Tesly vás za něj rovnou vyhodí?
#osobnirozvoj #zkusenost #uspech #dochvilnost #osobnost #potencial #timemanagement #cas