Vědci z univerzity v německém městě Bochum se rozhodli analyzovat, proč někteří lidé prokrastinují a jiní ne. A příčinu hledali přímo v mozku. Za použití magnetické rezonance se jim podařilo identifikovat dvě oblasti mozku, jejichž velikost a funkční konektivita jsou přímo spojené se schopností jedince ovládat se.
První z nich je amygdala – párová mozková struktura umístěná ve střední části spánkového laloku, která zpracovává naše emoce a ovládá naši motivaci.
A druhou je část neokortexu, která zpracovává informace z amygdaly a rozhoduje se, jakou akci na jejich základě tělo vykoná. Tato část mozku má také na starost blokování nepříjemných emocí a rozptýlení – jinými slovy, je to anti-prokrastinační část mozku.
Vědci prozkoumali 264 mozků
Po prozkoumání mozků 264 lidí a položení bezpočtu otázek na jejich sebekontrolu a případnou prokrastinaci vědci zjistili, že „prokrastinátoři“ měli větší amygdalu a také slabší spojení mezi amygdalou a onou anti-prokrastinační částí neokortexu.
To způsobuje, že jsou tito jedinci „méně schopni omezit negativní emoce a rozptýlení“. Vidíte? Nemůžete se bičovat za to, že se díváte na videa s koťátky 45 minut před deadlinem. Všechno je to vina té zpropadené amygdaly!
Jsme v tom úplně nevinně?
Takže prokrastinace je způsobená vaší strukturou mozku – znamená to, že jí nemůžete uniknout? Podle studie ne. Ačkoliv prokrastinace pramení ve vašem mozku, neznamená to, že se jí nemůžete zbavit. Hlavní autorka studie – doktorka Caroline Schlüter říká: „Mozek je velmi přizpůsobivý a během života se může proměňovat.“
A doktor Tim Pychyl, expert na prokrastinaci z Carletonovy Univerzity v Ottawě řekl v rozhovoru pro BBC: „Výzkumy ukazují, že se amygdala dá zmenšit například mindfulness meditací. Ta vede také k rozšíření prefrontálního kortexu a oslabení spojení mezi těmito dvěma místy. “ Ve zkratce? Váš mozek se může změnit a stejně tak vaše špatné návyky.
Odborníci se shodují – nečekejte na správnou chvíli
Tato studie není jediná, která naznačuje, že prokrastinace není jen selháním sebekontroly a time managementu. Časopis The Atlantic vypozoroval, že návyk prokrastinace má méně společného s časem a více s emocí. Ptáte se proč? „Odkládáme činnosti, protože máme pocit, že na ně nemáme vhodnou náladu. Předpokládáme, že v blízké budoucnosti se naše emoce změní.“
Co tedy můžeme udělat, abychom s našimi mozky mohli účinně bojovat? Odbornice na produktivitu Moyra Scott se podělila o své tipy v BBC. Doporučila chronickým „prokrastinátorům“, aby úkoly rozdělili do menších úkonů, používali časové rozvrhy a minimalizovali externí vlivy jako například upozornění na telefonu.
S tím rozhodně souhlasím. Já si například před zahájením práce rovnou dávám telefon do režimu letadlo. Když jsem v pokušení a sáhnu po něm, hned si tak uvědomím, že kontrolování Facebooku nebo e-mailů rozhodně není něco, na co bych se teď měla soustředit.
Netrestejte se
Podle Washington Post je hlavní netrestat se za to, když náhodou uklouznete. Doktor Tim Pychyl je spoluautorem studie, jejíž závěr zní: „Studenti, kteří si odpustili za prokrastinaci při studiu na první zkoušku, následně při přípravě na tu druhou prokrastinovali méně.“ Takže na sebe především buďte hodní!
Pychyl ještě dodává, že si musíme zvyknout pracovat, přestože na to zrovna nemáme náladu. „Většina z nás věří tomu, že náš emoční stav musí korespondovat s úkolem, na který se zrovna chystáme. Musíme si přiznat, že se budeme málokdy cítit ideálně a že nálada není důležitá, abychom úkol mohli splnit.“
Co si z toho všeho tedy vzít? Tak za prvé, prokrastinace není vaším osobním pochybením a když se za ni budete trestat, jenom problém zhoršíte. Za druhé, odkládání věcí je návyk, který se rozhodně dá změnit.
Pokud vás zajímá více tipů, jak bojovat s prokrastinací, mrkněte také na článek:
Výzkumníci z Harvardu přišli se 6 způsoby, jak přechytračit mozek a zbavit se prokrastinace
Nebo snad máte nějaké svoje vlastní metody, které vám s prokrastinací pomáhají? Podělte se, prosím!
#prokrastinace #efektivita #produktivita #psychologie #studie #rady #tipy
