V prvním díle jsme si představili společnost Heinz, která začala s nevhodným produktem a zkrachovala. Na druhý pokus už ale vše vyšlo. Kdyby se Henry Ford spokojil s druhým pokusem, neznali bychom dnešní Ford. On to ale nevzdal ani napodruhé, takže si dnes můžeme představit jeho inspirativní příběh.
Začalo to nenápadně, když vrchní inženýr v továrně Thomase Alvy Edisona, Henry Ford, v dílně za svým malým domem sestavil benzínový samohyb. Sice nebyl první, ale měl obrovskou touhu ho stále zdokonalovat. Díky prodeji prvního modelu získal dostatek financí na to, aby se mohl pustit do vývoje dalšího. To se mu povedlo několikrát zopakovat až nakonec získal pozornost investorů.
První pokus
Svůj první stroj, o kterém bylo psáno výše, sestrojil v roce 1896. Investory přilákal v roce 1899. Díky nim s dalšími společníky založil Detroit Automobile company. Uspět se jim ale nepodařilo. Společnost rychle zkrachovala, možná i kvůli neshodám ve vedení. Nicméně ani jeden ze společníků se nenechal odradit. Fordovi bývalí společníci nakonec vytvořili úspěšný Cadillac. A co samotný Ford?
Druhý pokus
Henry Ford Co (1901 – 1902) také neuspěla. Vznikla v podstatě reorganizací původní Detroit Automobile company, ale dopadla stejně, neúspěchem. Právě z ní se nakonec stala Cadillac Motor Car Company, ale to už byl Ford ten tam.
Třetí pokus
Jedenáct investorů a prostor 76 x 15 metrů. Za těchto podmínek byla 16.6.1903 založena Ford Motor Company, která začala velmi brzy psát dějiny.
Během prvního měsíce přišla jediná objednávka, ale to byl jen začátek. Do konce druhého měsíce už totiž Ford získal zakázky na celkem 215 vozů. A za první rok fungování společnosti zaznamenal 1000 prodaných vozů Modelu A.
Další roky přinesly nové modely, o které byl větší nebo menší zájem a vždy se jich prodalo stovky až tisíce kusů. A pak, v roce 1908, přišel Ford s myšlenkou vytvořit motorové vozidlo pro širokou veřejnost. Od roku 1909 společnost vyráběla výhradně model T, kterého se prodalo neuvěřitelných 15,5 milionu kusů.
Za bleskovou produkcí stál vynález pásové výrobní linky, díky které Ford zkrátil výrobu jedné karoserie z původních zhruba 12 hodin na hodinu a půl. Nezůstal ale jen u této inovace. Stal se také průkopníkem v přístupu k zaměstnancům, když zavedenou pracovní dobu zkrátil o hodinu, anebo když minimální mzda, kterou tehdy svým pracovníkům vyplácel, byla více než dvojnásobná oproti tehdejšímu průměru.
Kam to Ford dotáhl, není potřeba dlouze opisovat. Za zmínku ale stojí několik jeho citátů, které se staly velmi oblíbenými.
„Prohra je jen příležitost k tomu, abychom začali znovu a inteligentněji. Není hanbou čestný neúspěch, ale strach z dalšího neúspěchu.“
Ano, to zcela vystihuje dílčí úspěchy a neúspěchy ve Fordových začátcích.
„Každý zákazník si může vybrat jakoukoli barvu auta, jestliže to bude černá. Kdybych pořád jen poslouchal své zákazníky, býval bych jim dal jen rychlejšího koně. Já chtěl vždycky víc.“
Tento citát vám jistě velmi nápadně připomíná motto Steva Jobse, které znělo: „Neposlouchejte lidi, kteří vám říkají, co by chtěli. Naučte je milovat právě to, co jim dáváte vy.“
Ze života Henryho Forda je vidět touha po úspěchu. Touha něčeho dosáhnout. Můžeme také konstatovat, že s kontinuálním úsilím a notnou dávkou trpělivosti lze dosáhnout opravdu velkého úspěchu. Ale nesmíte se vzdát. Kdyby se Henry Ford vzdal, možná by dnes automobilový průmysl vypadal úplně jinak. Dílčí neúspěchy k úspěchu patří!
#ford #uspech #podnikani #druhypokus #druhasance #krach #bankrot #automobilka