Neměj kvůli někomu jinému pocit, že si něco nezasloužíš
Pokud si vážíme sami sebe, ostatní nad náma nemají moc.
Pokud máme o sobě pochybnosti nebo naše rozpoložení
není ideální, můžou toho ostatní využít!
Pokud si vážíme sami sebe, ostatní nad náma nemají moc.
Pokud máme o sobě pochybnosti nebo naše rozpoložení
není ideální, můžou toho ostatní využít!
To, co nás dělá lidmi, jsou naše rozhodnutí.
Naše omyly, přešlapy, chyby...zkrátka naše ROZHODNUTÍ.
To utváří náš život ať si to připouštíme či nikoliv.
Tohle téma se velice často řeší, napsalo se i řeklo mnohé. Rád bych tedy tomuto tématu věnoval pár řádků.
V životě se nám odehrává plno událostí a na většinu z nich neznáme odpověď.
Dalo by se říci, že je to už otřepaná fráze. Máme okolo nás mnoho koučů, seminářů, knih, programů na ovládání své mysli, svého života.
Žijeme ve světě plném ovlivňování a to pomocí stovky prostředků. Reklamy, TV, bulvár, vláda, prezident, rodiče, vláda, rádio, internet, časopisy různého směru, kamarádů i zaměstnavatele (společnost,firma)..atd. Už od malého prcka jsme ovlivňováni. Do 7 roku věku jsme jako houba, nemáme své názory, neprosazujeme své názory a vše co slyšíme, vidíme bereme za pravdu. Tohle programování nás ovlivňuje celý život. Náš život směřuje dle našich přesvědčení a zkušeností, převážně převzaté od rodičů a rodiny. Jak rosteme a slyšíme jiné názory začínáme přemýšlet, dohadovat se a bránit svou naučenou pravdu, která ani tak moc dobře pravdou být nemusí nebo spíše, nemusí být našim názorem,naší pravdou, je to názor někoho jiného. Díky komunikaci a životu zjišťujeme, že to co máme naučené s námi nerezonuje, není to naše přesvědčení. Když k tomuto uvědomění dojdeme, začneme klást odpor. Začneme se informovat, ptát se a hledat informace, které vnitřně s naší osobou souzní. Je to vývoj....proces změny. Je to tenký led, protože jak jsem psal, žijeme v době velkého ovlivňování pomocí prostředků. Často nás společnost směřuje jak se máme chovat, co máme dělat, jaký je svět a co se děje. Tohle je další fáze programování, která začíná už v období školní docházky. Ve škole se Vás nikdo neptá na váš názor, nemáte možnost se realizovat. Škola tvoří podle stejných měřítek dobré zaměstnance. Škola netvoří svobodomyslné lidi bez strachu žít, ale už na škole nás učí jak je život těžký a jak je nutné si najít dobrou práci a celý život otročit. Často jsme svědky zabíjení potenciálu dětí. Každé dítě je originál a úžasná bytost. Tohle školy nepodporují. Učíme se historii, kterou stejně napsali vítězové, učíme se různé věci aby jsme byli připravení na život jako dobří zaměstnanci a ne jako osobnosti. Každý kdo se začne zabývat rozvojem své osobnosti zjistí, že na tomhle není tak úplně něco dobrého, má to větší záměr. Ekonomika, zisky firem a vlastně zisky vlád a velkých korporací. Lehké shrnutí : Jsme lidé, kteří se narodí. Do 7 roku věku se necháme programovat aniž bychom mohli klást odpor. Programy jsou od našich rodičů a ty je mají od svých rodičů. Klasické názory typu ( Dobře se uč ať si najdeš dobré zaměstnání. Tohle tě neuživí, musíš si najít normální práci. Dobra je zlá a máme málo peněz. ...atd atd. Jsou to programy chudoby, které zabíjejí naši krásnou čistou duši, kterou jako děti máme. Kdybych měl jít ještě dále, tak už v bříšku bereme signály a vnímáme rozpoložení matky. Všechen její stres a rozpoložení. Když nastoupíme do 1 třídy, začíná školní systém. Říkám tomu systém pro školení zaměstnanců. Učí nás co si máme myslet a co máme vědět. Známkují nás a hodnotí. Podle známek nás pak odsuzují. Živí v nás strach a nejistotu pomocí písemek a zkoušení. To je zabijákem veškerých tvůrčí vlastností dítěte. Dítě chodí ze školy vystresované a pomalu se z něj stává kopie rodičů. Všechno vědění máme v sobě. Naše intuice je náš rádce, který nás neomylně vede životem. My přes všechen ten hluk a výchovu neumíme poslouchat svou intuici. Jak najít cestu zpět a znovu otevřít to vše co v sobě máme ? Vyhnout se TV, bulváru a nevnímat reklamy. Trávit čas se sebou co nejvíc to jde. V tichu pokud možno. Jen sám a mé myšlenky, věnovat se sám sobě a nikomu jinému. Začít se učit základy meditace nebo začít dělat yogu. Chodit do přírody a žít aktivní život. K tomu patří zdravé jídlo. Vše do sebe zapadá. Jde o tělo, mysl duch. Když vše dostaneme do rovnováhy. Život se nám začne měnit a my začneme mít daleko větší chuť do života a začneme vše co se kolem nás děje vnímat. Začneme žít v přítomném okamžiku a užívat si každou chvíli života. Už nebudeme otročit pro ostatní, ale budeme tu hlavně pro sebe.
Krásný den, pokud má člověk zažité vzorce nahrané ve svém podvědomí. Má svá stará přesvědčení, která nemění a nesnaží se je aktualizovat. Tak kam jeho život může směřovat ?... může dojít ke změně? Život se bude odvíjet stále stejným směrem, nepřijde změna ani zlepšení. Pokud děláme stále to stejné, tak nemůžeme očekávat změnu k lepšímu a to v jakékoliv fázi života. Zdá se to jednoduché, ale složitější je si to uvědomit a začít proto něco dělat. Pokud je chudá mysl, chudé myšlení. Nemůže to člověku přinést bohatý život, úspěšný život, život podle našich snů. Vše začíná v hlavě a i já se snažím každý den pracovat na své mysli na svém přístupu k životu a po dvou letech mi můj přístup k životu přináší ovoce. Funguje to.
