Odkládání budíku je naprosto běžné. Podle amerického průzkumu z roku 2009 odkládá budík více než jeden ze tří dospělých. A více než polovina lidí ve věku od 20 do 40 vypověděla, že stisknou volbu „odložit“ alespoň jednou každé ráno.
Ačkoliv se pár minut v pohodlí postele navíc může zdát jako neškodné povyražení, skutečnost je pravděpodobně opačná. Pravidelné odkládání budíku může zapříčinit, že se přes den cítíte unavenější a v noci spíte hůře.
Normální je vstát rovnou
Abychom tomu porozuměli, musíme si položit jednu zásadní otázku: Pokud se při zazvonění budíku necítím odpočatě, pomůže mi, když jej odložím?
A ačkoliv neexistují žádné studie, které by se tímto tématem zabývaly, odpověď je s největší pravděpodobností ne. Naše zabudované tělesné „hodiny“ regulují tělesné funkce pomocí cirkadiánních rytmů – fyzických, psychických a behaviorálních změn, které sledují denní cyklus.
Většina dospělých potřebuje zhruba sedm a půl až osm hodin nerušeného spánku každou noc. Tato délka spánku nám umožní strávit odpovídající časový úsek v různých fázích spánku – NREM a REM.
Lidé běžně z NREM do REM fáze přejdou čtyřikrát až šestkrát za noc. Lidé přechází z úvodního lehkého spánku do hlubokého. A právě hluboký spánek je zásadní, protože během něj se nám obnovují buňky, staví kosti a svaly a posiluje imunitní systém.
Po hlubokém spánku přijde REM, v němž je náš mozek vysoce aktivní a většinou se nám něco zdá. Ale přes vysokou mozkovou aktivitu si právě v této fázi mozek nejvíce odpočine – a díky tomu se následující den budete cítit svěží.
Tohle všechno může odložení budíku podělat
Když vám zazvoní ráno budík, ve většině případů se blížíte ke konci podledního REM cyklu. Když se vzbudíte a vykopete z postele, ukončíte tím svou poslední REM fázi. Pokud uděláte pravý opak, ponoříte se zpátky do REM fáze. A když budík zazvoní podruhé, probudí vás uprostřed REM fáze, ne na jejím konci. Následkem toho se budete cítit dezorientovaní a ospalí. Ještě více než předtím. To rozhodně není nejlepší způsob, jak začít den.
Dlouhodobé následky odkládání budíku
A to není všechno. Pokud jste předchozí noc šli spát v rozumnou, pravidelnou hodinu, vaše vnitřní hodiny připraví tělo na fungování, jakmile zazvoní váš budík. Ovšem pokud budík odložíte a zase usnete, celý svůj systém tím zmatete. Nebude to trvat dlouho a vaše tělo ztratí přehled o tom, v jakou hodinu vlastně má vstávat... a chodit spát.
Pokud tělo neví, v kolik má jít spát, bude vám usínání pravděpodobně dělat problém. Můžete se dlouho převalovat a nebýt schopni si uklidnit mysl. Následkem toho nebudete spát tak kvalitně. A pamatujte – stačí týden špatného spaní a ovlivní to celé vaše fungování. Budete vystresovaní a mít ohroženou imunitu.
To může vést k problémům se soustředěním, náchylnosti k onemocnění a tak dále.
Proč to vlastně dělám?
K odstranění jakéhokoliv problému musíte nejprve znát jeho příčinu. Proto byste si měli položit následující otázky:
- Chodím spát dostatečně brzy?
- Vedu zdravý životní styl? (cvičení, strava, ...)
- Dělám před spaním něco, co mi brání usnout? (káva, běhání, ...)
- Je mi v posteli pohodlně? (teplota, kvalitní matrace, ...)
- Nemám poruchu spánku? (promluvte si s lékařem)
Jak se zlozvyku zbavit?
Zvyky už se zabývám nějakou dobu a svým skromným empirickým výzkumem (na sobě samé) jsem došla k závěru, že nejlepší způsob, jak se zbavit zlozvyku, je nahradit jej jiným – dobrým zvykem.
Může se zdát, že při odkládání budíku to tak docela nejde, ale já si troufnu tvrdit opak. „Zlepšovák“, na který jsem při boji s tímto zlozvykem přišla, je následující:
Místo odložení budíku se se zavřenýma očima na posteli posaďte a zůstaňte tak, jak dlouho budete chtít.
Já tak většinou opřená o zeď zůstanu třeba půl minuty. Dá mi to nějaký bonusový odpočinek navíc, ale tělu už to nedovolí usnout. Po chvilce sama pocítím chuť vylézt z postele a začít nový den.
Alternativní způsob je před spánkem vypít půl litr vody, který vás ráno vyžene z postele, ať chcete, nebo ne. Ha ha.
Doufám, že pokud se vás problém týká, moji metodu vyzkoušíte a dáte mi vědět, jestli k něčemu byla!
Zkusiiiim ??
Odkládání čehokoliv (tedy nejen budíku) je špatným návykem. Nazývá se to prokrastinace. Ale ruku na srdce: kdo z nás občas něco neodloží na později (obzvlášť, když jde o nějakou nepříjemnost)? Bohužel ve světě financí bývá (skoro) každý odklad nebo opoždění tvrdě potrestáno ztrátou.
Pravda.
Ne ne, mých klasických 3-4 x 5 minut během pracovního týdne nevzdám ... a že by někdo, kdo kromě toho tak málo spí, jako moje maličkost, pak nemohl v noci usnout ... tak to usne únavou ...