Pokud se nějakému odvětví v posledních letech podařilo rozhýbat pro řadu investorů poměrně nudný akciový trh, pak to byla právě legální rekreační a medicínská marihuana. Její pěstování i užívání bylo dlouho dobu limitováno řadou legislativních omezení, což je ostatně situace, která v mnohých zemích světa platí dodnes. Nicméně liberalizace do té doby přísných zákonů v roce 2018 v Kanadě a několika málo státech USA, otevřela úplně nové možnosti.
Severoamerický trh byl i přes trvající většinový zákaz v poměrně konzervativních Spojených státech natolik silný, že dal vzniknout řadě takto zaměřených firem, jejichž akcie zaplavily tamní burzy. Investoři pocítili dlouho postrádané vzrušení a nalili do marihuany milióny dolarů. A to často bez hlubší znalosti charakteristik tohoto odvětví a v něm působících společností. Marihuana byla zkrátka cool a optimistické odhady nebraly konců.
Jenže poté přišlo poměrně rychlé vystřízlivění, zájem opadl a s ním během léta a druhé poloviny roku 2018 i ceny akcií. Některé investice se přitom ukázaly jako nesmyslné a kapitál se raději přesunul do jistějších technologických titulů.
Nyní se situace opět mění a investoři se k marihuanovým cenným papírům vracejí. Láká je vidina profitu z trhu, který má dle dohadů na konci následujícího desetiletí dosahovat až 75 miliard amerických dolarů. Jejich přístup je však již mnohem opatrnější. Jak tedy investovat do legálního konopí a rozumně limitovat rizika?
Druhý „marihuanový dech“
Jak již bylo řečeno, průmyslově a legálně vyráběná marihuana již má první vlnu nekritického zájmu o sebe pravděpodobně za sebou. Pro odvětví samotné, v něm působící firmy a především akciové investory se jedná rozhodně o dobrou zprávu. Trh se totiž částečně očistil od zjevně nefunkčních projektů a vše může začít fungovat dle klasických pravidel a pouček. Co přesně však vedlo k této změně a proč se rizikový kapitál ke konopí vrací?
Miliardové obraty – jen další vzdušné zámky?
Jistě už i začínající investoři si všimli, že akciové burzy velmi rády reagují na zveřejnění odborných zpráv, studií a závěrů výzkumů renomovaných univerzit či výzkumných a analytických firem. Nejinak tomu ostatně počátkem tohoto roku bylo i v případě konopných akcií a celkového trhu s rekreační i medicínskou marihuanou. Několik velmi slibných zpráv totiž dokázalo divy.
Tak například jenom během ledna dokázal Horizons Marijuana Life Sciences, první veřejně obchodovaný marihuanový ETF fond sdružující více než čtyři desítky firem, navýšit svoji hodnotu o 48 %. Celých 15 akciových titulů z fondu pak předvedlo více než 50% růst. Z nejlepších sprinterů k severu přitom zmiňme alespoň významné podniky jako Cronos Group (CRON), Canopy Growth (CGC) či Aphria (APHA).
Pravděpodobně nejmedializovanější se stala studie analytičky Vivien Azer a jejího týmu ze společnosti Cowen Group, výstižně pojmenovaná The Cannabis Compendium: Cross-Sector Views on a Budding Industry. Ta v zásadě přinesla pouze jedno číslo týkající se stavu marihuanového trhu. Jeho význam byl však zásadní a dopad elektrizující.
Dle závěrů Cowen Group jej totiž čeká zářivá budoucnost symbolizovaná celkovým globálním objemem legálních prodejů ve výši 50 miliard dolarů již kolem roku 2026. O zhruba další čtyři roky má toto číslo následně narůst až na úctyhodných 75 miliard. Konopí tak ve své podstatě překonalo dlouhodobě vzývané odvětví sycených limonád. Ostatně, právě oněch 50 miliard dolarů již marihuanový trh dle odhadů týmu Azerové dosahuje nyní, avšak pouze při započítání ilegální produkce.
Zelený uptrend nezastavíš
Že zmíněné závěry nemusejí být úplně mimo, ostatně dokázala i společná zpráva firem Arcview Market Research a BDS Analytics, nazvaná 2019 Update to the State of Legal Marijuana Markets. Jak již název napovídá, ta se velmi podrobně zabývala velikostí, stavem a vývojem trhu s legální marihuanou v současnosti a posledních letech, přičemž se nezdráhala učinit i několik velmi slibných projekcí do budoucna. Především však upozornila na zjevně rostoucí trend v zájmu spotřebitelů o tento sektor ekonomiky.
Zmiňme například, že jen v roce 2016 vyneslo legální konopí a výrobky z něj celosvětově téměř 7 miliard dolarů, o rok později to už bylo dle všeho 9,5 miliardy a odhady za dvanáct měsíců loňského roku hovoří již o 12 miliardách. Letos by přitom prodeje měly opět růst o třetinu a dosáhnout úrovně 17 miliard, s výhledem na 31 miliard v roce 2022. To přitom představuje průměrný meziroční nárůst cca 26 %.
Třetici možná až nadmíru optimistických odhadů následně uzavřela studie přímo z Wall Street od investiční banky Jefferies, která se spolu s JP Morgan a Credit Suisse v minulých dnech proslavila nadmíru úspěšným uvedením akcií Lyftu na americkou burzu Nasdaq. Její analytický tým přitom předpovídá, že trh s legálním konopím (zahrnující v současnosti 22 zemí světa) zaznamená během dekády 2019 až 2029 nadmíru uspokojivý nárůst ze 17 až na 50 miliard dolarů. Majoritní zásluhu v podobě 31 miliard by měli představovat dospělí rekreační uživatelé, o dalších 19 miliard by se pak měla postarat marihuana prodávaná pro medicínské účely.
Banka přitom věří, že celkový potenciál sahá až někam ke 130 miliardám ročních tržeb v závislosti na tom, jak se marihuaně podaří svést nelehký zápas s alkoholickými nápoji a běžným tabákovým průmyslem.
Stále příliš mnoho rizik
Pokud čtenáře v tuto chvíli zasáhl marihuanový entusiasmus a chystá se do tohoto nadmíru specifického odvětví investovat své prostředky, měl by ještě na chvíli zpozornět. Jako vše, má i trh s konopím svoji odvrácenou tvář a ne vše se v jeho rámci jeví natolik růžově, jak se může na první pohled zdát.
Slabší než očekávané prodeje
Kritici především upozorňují na fakt, že čísla z výše zmíněných studií působí příliš optimisticky a počítají fakticky s ideálním vývojem situace. Jenže již samotných charakter stále napůl tabuizované komodity, způsobuje konopí a jeho prodejcům řadu obtíží. Jako příklad je udávána právě Kanada, první velká industrializovaná země, která prodej marihuany pro rekreační použití na svém území plošně legalizovala.
Právě ona však dokonale symbolizuje problémy, s nimiž se firmy potýkají. S přibývajícím zájmem konzumentů totiž došlo v minulém roce k masivnímu nárůstu produkce, problém však nastal na straně zpracovatelského průmyslu. Tamní nařízení totiž vyžadují poměrně striktní standardy balení marihuany a zacházení s ní, které splňuje jen poměrně malé množství podniků. Ty jsou v současnosti zahlceny, a přestože vznikají další, vysoká státní regulace tempo vstupu nových subjektů do odvětví značně zbrzďuje.
Výsledkem je situace, kdy od října 2018 do konce ledna 2019 bylo ve specializovaných prodejnách prodáno množství této komodity za pouhých 150 miliónů amerických dolarů. To je opravdu velmi málo, pokud uvážíme, že země s javorovým listem ve znaku má do roku 2022 stát za 6 miliardami dolarů prodeje.
Naprosté identické problémy hlásí i Kalifornie, představující díky počtu a ekonomické síle svých obyvatel v současnosti největší potenciální marihuanový trh. Zde se vyskytla potíž v podobě rovněž pomalého a neefektivního postupu státních regulačních úřadů stvrzujících licence pro prodej konopí v lékárnách a drogeriích. Není proto divu, že tamní daňová zpráva hlásí až o polovinu nižší výběr daní z prodeje této komodity.
Ach, ty daně!
Právě přehnaná daňová zátěž nově se rodícího průmyslu je rovněž často zmiňována jako problém. Je to ostatně Kalifornie, která na marihuanu uvalila základní 15% spotřební daň, přičemž dalšímu zdanění podléhají konkrétní užité části rostliny. Dle kritiků tak v extrémním případě může konečnou cenu konopného výrobku až z téměř z poloviny tvořit daňový odvod státu.
Existuje proto reálná obava, že tento značně restriktivní přístup státní administrativy povede k nekonkurenceschopnosti legálně podnikajících subjektů, způsobený přesunem zákazníků zpět k černému trhu a ilegálně působícím překupníkům. Ti se totiž s žádným podobným zatížením potýkat nemusí a na cenách nabízených produktů je to samozřejmě znát. Že je přitom rozvoj amerického legálního trhu pro dosažení globálních čísel o prodeji klíčový, není nutné zdůrazňovat!
Stále příliš startup
Poslední vážná výtka se přitom týká samotného charakteru v odvětví podnikajících firem a z něho plynoucích chatrných finančních výkazů. Řada subjektů totiž navzdory svému vstupu na burzu vykazuje klasické neduhy rychle upečených startupů – byznys model je nepropracovaný, využití cizího kapitálu a celkové zadlužení vysoké a dosavadní schopnost vytvářet stabilní a rostoucí zisky poněkud pokulhávající.
Někteří škarohlídové dokonce tvrdí, že management daných firem často postupoval při získávání kapitálu natolik diletantsky, že prakticky znemožnil investorům dosahovat na svých investicích zajímavých zhodnocení.
Jako tak trochu odstrašující příklad je dávána společnost Aurora Cannabis (ACB), která se rozhodla stát pánem trhu. K tomu rozjela rozsáhlý program rozšiřování vlastní činnosti a realizace akvizic menších subjektů, díky čemuž se stala nejenom pěstitelem, ale také zpracovatelem a prodejcem konopných produktů. Aby si však tento krok mohla dovolit, vydala od roku 2014 na 1 miliardu vlastních akcií, čím naprosto rozředila nejen vlastnickou strukturu, ale především zničila jakékoli budoucí statistiky o dosaženém zisku na akcii. Pro řadu investorů se přitom jedná o stěžejní ukazatel.
Poučení v medicínské marihuaně
Jak již bylo řečeno, řada burziánů je dnes již ve vztahu k akciím konopných firem mnohem opatrnější. Dle odborníků lze vysledovat především odklon od živelného nakupování jakýchkoli cenných papírů, které mohly vykázat nějaký vztah se zelenou rostlinkou.
První vlna totiž trochu připomínala „blockchainové šílenství“ a vedla k řadě neuvážených investic. Mnoha burziánům bylo jedno, zdali se jedná o producenta marihuany, konečného prodejce nebo třeba výzkumnou laboratoř zaměřenou na šlechtění nových druhů.
Dnešní investoři již toto velmi pečlivě sledují, což se odráží i v odklonu od investic do jednotlivých akcií. Naopak roste obliba marihuanových ETF, jež si pomalu nacházejí cestu na světové burzy. K nejznámějším a nejvíce diskutovaným patří již zmíněný Horizons Marijuana Life Sciences ETF, který během prvního kvartálu tohoto roku zaznamenal 60% růst hodnoty.
Investoři se navíc daleko více soustředí na společnosti, jejichž primárním trhem je tzv. medicínská marihuana, tedy konopí sloužící ke zdravotní terapii. Přestože v celkových odhadech se jedná oproti sféře rekreačního užívání o menší kus koláče, řada odborníků právě na něj sází. Argumentují tím, že lékařská marihuana je často legalizována i v zemích, kde je rekreační užití stále tabu. Rovněž se jedná o sektor se stabilním počtem zákazníků, kteří navíc dané výrobky kupují pravidelně, což podporuje předvídatelnost příjmů. Medicínská marihuana navíc jen zřídka používá čistě samotnou rostlinu a spíše vytváří z ní čerpající složitější produkty. To firmám umožňuje nabízet výrobky s vyšší přidanou hodnotou a cenou oproti sféře rekreačního užití.
Vyplatí se „zelená“ investice?
Jak je tedy vidět, druhá vlna zájmu o cenné papíry marihuanových společností nabízí řadu zajímavých příležitostí. Rovněž je doprovázena daleko střízlivějšími kroky ze strany investorů, kteří se stali vybíravějšími.
Nicméně to nic nemění na faktu, že se stále jedná o rizikové nové odvětví, jehož budoucnost a především výnosnost je těžké predikovat.
