Od dubna už dokázalo masivní zotavení celosvětových akciových trhů zahladit ekonomické dopady měsíců v karanténě.
Navzdory velice holubičím signálům ze strany amerických Federálních rezerv se trhy znovu vrací k averzi vůči riziku, dolar částečně vyrovnal svůj pokles a index S&P 500 zažil ve čtvrtek dosud největší propad od 6. března. Výnosy z pokladničních poukázek zamířily ke svému absolutnímu minimu, čímž podpořily zlato, a poněkud spekulativně laděné posilování ropy se zastavilo, protože nemělo oporu v současných fundamentech.
Podle amerických Federálních rezerv bude cesta k zotavení ještě dlouhá, Světová banka potvrzuje, že se nacházíme v nejhlubší globální recesi od 2. světové války, a navíc je zde riziko druhé vlny, která se může vzedmout ve Spojených státech i v některých dalších zemích. Můžeme si tak být jistí, že tolik skloňované rychlé zotavení bude vyžadovat ještě značné úsilí.
Co stojí za propadem ropy?
Poptávku po klíčových komoditách a zejména po energii bude i nadále ovlivňovat pandemie koronaviru, která dosud není plně pod kontrolou. V Evropě (až na Velkou Británii), v Číně i v dalších zemích už se situace sice zlepšuje, ale v celosvětovém měřítku se nadále zhoršuje. V současnosti je hlášen rekordní počet nových případů – hlavně v Severní a Jižní Americe a také v jižní Asii. Navíc je čím dál pravděpodobnější, že do některých států USA dorazí druhá vlna pandemie, a právě to je klíčovým faktorem, který stojí za nejnovějším vývojem na trhu. Navíc je třeba vzít do úvahy, že většina zemí, v nichž se druhá vlna objeví, USA nevyjímaje, nejspíš ze strachu z případných ekonomických následků odmítne obnovit karanténní opatření.
To vše přispělo k prudkému propadu ropy a k jejímu prvnímu týdennímu poklesu od letošního dubna. Riziko pomalejšího zotavení globální poptávky kvůli druhé vlně s sebou přináší nejednu výzvu. Zejména pro skupinu OPEC+, která se teprve nedávno dokázala shodnout na prodloužení snížené produkce o další měsíc. Tato omezení na straně nabídky s sebou přinášejí rezervní kapacitu, kterou bude možné znovu využít, jakmile poptávka znovu stoupne a sníží se celosvětový převis zásob. OPEC+ může nějakou dobu kontrolovat nabídku, ale už ne poptávku a její zotavení, které může oslabit odhodlání jednotlivých členů a zvýšit riziko, že někdo začne kvóty obcházet.
V USA ještě dnes pociťují dozvuky nešťastně načasované cenové války, kterou Saúdská Arábie rozpoutala v březnu. Miliony barelů dovezených z této ropné velmoci přispěly ke zvýšení hladiny komerčních zásob na rekordní úroveň. Tyto toky sice v následujících týdnech zpomalí, ale kvůli značným zásobám benzínu a palivového oleje a také kvůli pomalému tempu, jímž se poptávka zotavuje, se to na cenách ještě chvíli nemusí projevit. K tomu je třeba připočíst riziko, že někteří producenti břidlicové ropy mohou začít navyšovat produkci, pokud se forwardové ceny dál udrží na současné hladině.
Ani ropa WTI, ani ropa Brent zatím nedokázaly překlenout propast, která se pod nimi náhle otevřela, když Saúdská Arábie začátkem března vyhlásila svou kratičkou cenovou válku a celý trh se náhle zhroutil. Poté, co se členové skupiny OPEC+ dohodli, že snížení produkce o 9,7 milionů barelů denně potrvá až do konce července, však nakonec chování trhu signalizuje začátek dlouho očekávané korekce / konsolidace.
Hedgové fondy od počátku března nakupují velké objemy ropy WTI a jejich čistá dlouhá pozice dosáhla v týdnu končícím 2. červnem 380 milionů barelů, což je nejrozsáhlejší sázka na vzestup cen WTI od srpna 2018. I my dál očekáváme, že cena v delším časovém horizontu poroste, ale v nadcházejících měsících se mohou objevit komplikace, neboť výskyt nových ohnisek Covidu-19 v USA může objem spekulativních pozic znovu omezit.
Kovy mají podporu
Po holubičí schůzce FOMC nebylo zlato schopné prorazit hladinu odporu nad 1750 dolarů za unci, což způsobilo vybírání zisků dřív, než mu obavy z dalšího vývoje akciového trhu a z Covidu-19 pomohly najít novou hladinu podpory. FOMC sice nenabízí žádné nové iniciativy, jako např. řízení výnosové křivky, přesto však pomohl zlepšit vyhlídky zlata. Očekává se, že oficiální sazby zůstanou až do roku 2022 na nule a zároveň bude prostřednictvím průběžného odkupu dluhopisů zajištěna robustní monetární podpora.
I nadále sázíme na růst cen stříbra a samozřejmě i zlata, když se teď jeho náskok vůči stříbru snížil. Hlavní důvody, proč očekáváme, že se ještě v letošním roce dostane minimálně na 1800 USD za unci a v následujících letech dosáhne nového absolutního maxima, jsou následující:
- Zlato nabízí ochranu před monetizací finančních trhů ze strany centrální banky.
- Objem vládních stimulů je nebývale vysoký a vyšší inflace je politicky žádoucí, protože pomůže řešit zadlužení.
- Nevyhnutelné zavedení řízení výnosů v USA stlačí reálné výnosy níž.
- Roste globální poptávka po úsporách v době záporných reálných úrokových sazeb a neudržitelně vysokého ocenění akciového trhu.
- Geopolitické napětí zůstává v souvislosti s obviňováním z vypuštění viru Covid-19 před listopadovými volbami amerického prezidenta i nadále vysoké.
- Americký dolar oslabuje.
Měď se odrazila ze dna
Růst mědi dokázalo v minulém týdnu překonat pouze zlato, a tak se tento průmyslový kov vyšplhal až na 2,71 USD za libru, což je nejvíc od letošního ledna, ačkoli později cena kvůli novým obavám z koronaviru opět mírně poklesla. Nedávné prolomení hladiny 2,50 dolarů za libru, klíčové hladiny podpory, která se stala hladinou odporu, konečně přimělo hedgové fondy, aby se přidaly k čínským spekulantům a začaly sázet na růst ceny. Kromě akumulace nových spekulativních dlouhých pozic stála za odrazem ode dna také zvýšená průmyslová poptávka Číny, problémy s dodávkami z Jižní Ameriky způsobené virem a v poslední době také trvalý pokles zásob v burzami monitorovaných skladech, ať už v Londýně, nebo v samotné Číně.
O autorovi:
Ole Hansen začal pro Saxo Bank pracovat v roce 2008 a od roku 2010 pracuje jako hlavní komoditní stratég. Jeho prací je tvorba strategií a analýz globálních komoditních trhů definovaných fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickým vývojem.
Ole Hansen je autorem týdenních zpráv, které mapují vývoj na trzích s komoditami a současně klientům poskytují názory na obchodování v rámci značky SaxoStrats. Pravidelně přispívá do vysílání i tištěných médií jako jsou CNBC, Bloomberg, Reuters, Wall Street Journal, Financial Times a Telegraph. Před příchodem do Saxo Bank pracoval Ole Hansen 18 let v londýnské City jak v obchodě tak i v oblasti multi-asset hedgeových fondů.
Má zkušenosti s obchodováním i investicemi a je respektovaným stratégem, který se pravidelně setkává s klienty Saxo Bank po celém světě. Bankovní vzdělání získal Ole Hansen v Danske Bank.