Vláda se konečně rozhodla, že je na čase pomoci i firmám. Kromě možného kompenzačního bonusu pro malé s.r.o. si budou nově moci na tři měsíce odložit platby sociálního pojištění za své zaměstnance. Alespoň tak zní návrh opatření, které se musí ještě zapracovat do novely zákona a projít poslaneckou sněmovnou.
Má to však několik „drobných“ háčků, stále jde pouze o odklad plateb. Jejich úplného zrušení se firmy nedočkají. Navíc se s odkladem pojí snížené penále – Procento dlužné částky za celé tříměsíční období (běžné penále by bylo 4.5 %.)
Odklad se navíc týká pouze sociálního pojištění za samotné zaměstnavatele. 6.5 % ze mzdy zaměstnance se bude odvádět i nadále. Odklad lze uplatnit za květen - červenec. Snad jediným pozitivem je, že funguje automaticky, nemusíte o nic žádat, kdo nepošle peníze, ten má platbu odloženou.
Náhradní termín splatnosti je nastaven na 20. září, poté se načítá běžný úrok z prodlení.
Že by bylo hezké, kdyby stejným způsobem mohly být odloženy i platby za zdravotní pojištění? Toho se nedočkáme, vláda se obává poklesu příjmů do zdravotnického systému. Který momentálně potřebuje finance více než normálně.
Důvod, proč je vláda v otázce sociálního pojištění tak opatrná, je prostý. Za loňský rok odvedli zaměstnanci, zaměstnavatelé a živnostníci České správě sociálního zabezpečení 536.72 miliardy korun. Tedy více jak třetinu příjmů státního rozpočtu.
Přečtěte si také: 500 Kč denně pro malé s.r.o.
Firma vs. živnostník
Mezitím živnostníci a podnikatelé nemusí od března 2020 platit zálohy na sociální ani zdravotní pojištění po dobu 6 měsíců. Stát zcela odpustil platby do výše minimálních záloh. Nebudou se tedy muset doplácet ani při podání daňového přiznání.
Minimální záloha při hlavní činnosti je 2544 korun na sociální a 2352 korun na zdravotní pojištění. Za půl roku tedy živnostníci ušetří na odvodech téměř 30 tisíc korun. Odpuštění záloh se navíc neprojeví na nároku na důchod. Stát k prominutému období při výpočtu důchodu přihlédne stejně, jako by za něj bylo zaplaceno.
Tento krok stát vyjde odhadem na 24 miliard korun.
V případě OSVČ mají tedy občané možnost využít kompenzačního bonusu a úlevy na odvodech, přesto ze statistik z konce března vyplývá, že až 24 % živnostníků bylo nuceno ukončit svou živnost. Ale co firmy?
Nefunkční půjčky a limitovaný kurzarbeit
14.3 vláda vyhlásila spolu s nouzovým stavem plošný zákaz provozu obchodů, restaurací, hotelů i velké části služeb. Průmyslové objekty a nadnárodní korporace mohly v provozu pokračovat, nařízení se tak dotklo předně malých živnostníků a firem.
Následně vláda oznámila, že na pomoc ekonomice vyčlení až 1 bilion korun. Reálně však vykázala náklady okolo 100 miliard. Úvěrový program COVID se pro většinu subjektů jeví nedosažitelně a velká část žádostí o program Antivirus byla „z důvodu špatně podaných žádostí zamítnuta.“
Ze srovnání s okolními státy jasně vyplývá, že česká vláda do programu na záchranu ekonomiky vložila zásadně méně peněz než bylo v EU běžné. Program COVID byl přitom z velké části financován z evropských peněz vyčleněných jako krizový balíček pro pomoc členským státům.
Stát tak hází klacky pod nohy subjektům, který jej z daní živí. Nakonec nejlépe na tom budou firmy, které fungují na „švarcsystému.“ a poctivý podnikatel může přinejhorším doufat, že se jeho firma hodí do portfolia Agrofertu.
Přečtěte si také: Jak s dopady koronaviru pomáhá česká vláda v porovnání s okolními státy EU?
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!
#vlada #nouzovystav #finance #ekonomika #pojisteni #odvody #socialnipojisteni #OSVC #firmy #podnikani #byznys #Babis #Havlicek #petadvacitka #antivirus #COVID