„Je to hra s nulovým součtem - jeden vyhraje, jeden prohraje.“ - Gordon Gekko, Wall Street
V roce 1987 natočil Oliver Stone dnes již kultovní snímek Wall Street s Michaelem Douglasem v hlavní roli přidrzlého korporátního zloděje Gordona Gekka. Nejenže za svůj výkon obdržel Oscara, ale podařilo se mu vytvořit postavu, jež symbolizuje ztělesnění jedinečného a cynického blahobytu. Ačkoli bezpochyby jeho nejcitovanějším monologem z celého filmu je ten o velebení chamtivosti, ani citát uvedený výše by neměl být zapomenut. Přesně totiž vystihuje charakter Gordona Gekka.
Výše uvedená citace zobrazuje Gekka jako někoho, jehož motivace uspět dalece přesahuje racionalitu vlastního jednání. Dle jeho názoru může jeden zvítězit pouze v případě, že jiný selže. Ale zatímco postava Gordona Gekka je fiktivní, v reálném světě je fenomén hry s nulovým součtem až překvapivě pevně zakořeněn v myslích lidí, což může představovat obrovský problém, zejména v období krize.
Příkladem může být krize s šířením nemoci COVID-19, které nyní čelíme. Přináší unikátní šanci soustředit se na chování jednotlivců i skupin lidí. Lze vypozorovat, že místo toho, aby se lidé spojili ku pomoci ostatním, velice rychle začali vnímat interakci s jinými jako „nulový součet“ – tedy to, co jiným přinese neštěstí, může jim přinést úlevu. Představme si to na příkladu nákupu. Jeden člověk nakoupí tisíc lahviček dezinfekčního přípravku na ruce, a to s plným vědomím toho, že ostatní o možnost chránit sebe i blízké ochudí.
Proč v době krize uvažujeme takto toxicky?
Uvažování ve stylu nulového součtu pravděpodobně pochází již z dávných dob, kdy byl zdrojů nedostatek, zato konkurence byla ohromná. Psychology je tento způsob chování popsán jako variace kognitivního chování z časů prvotní hierarchie jedinců, která jasně vyústila v otevřený konflikt o omezené zdroje. Princip byl jednoduchý – zatímco ti silnější nashromáždili zdrojů dostatek (někdy až nadbytek), ostatní odešli s prázdnou a mnozí z nich následkem toho ani nepřežili.
Ve světle současných událostí, kdy je svět sužován nemocí COVID-19, se pomalu ale jistě začínáme vracet k tomuto způsobu jednání, které je v nás zakořeněno už z dávných časů. Profesor managementu Joel B. Carnevale tvrdí, že fenomén nulového součtu nelze aplikovat na všechny situace života. „Jedna studie zjistila, že v drsném ekonomickém prostředí budou zaměstnanci pravděpodobně považovat úspěch za nulový součet a tuto myšlenku budou razit i v situacích, kdy úspěch jedněch nutně neznamená prohru druhých,“ říká Carnevale.
Jak se takovému způsobu myšlení vyvarovat?
Slavní psychologové se shodují v tom, že přemýšlení ve stylu „Abych já vyhrál, musejí ostatní prohrát“ je nebezpečné nejen v období krize. Existuje několik postupů, jak se podobným myšlenkám vyhnout, z nichž první příčku zaujímá doporučení nastudovat si problematiku hry s nulovým součtem. Teprve po detailním pochopení principu může přijít fáze akceptace a následně snaha něco změnit.
V praxi profesor Carnevale přichází s dvěma důležitými radami:
1) Přeformulujte si v hlavě význam slova „zisk“
Část důvodu, proč se v době krize upínáme k myšlence nulového součtu, tkví právě v našich primitivních instinktech, které způsobí, že se jakoby mávnutím proutku náhle zaměřujeme pouze na krátkodobé zisky. Právě proto můžeme pozorovat, že např. pracovníci v továrnách již nemají takovou ochotu pomáhat svým kolegům. A neuvědomujeme si ale, že takovéto chování je kontraproduktivní.
Přitom zejména v období krize my sami potřebujeme pomoc od druhých. Když pomáháme ostatním, místo toho, abychom v nich viděli své soupeře, které je třeba drtivě porazit a uzmout jim tak jejich zdroje, možná s těmito lidmi vytvoříme opravdové pocity sounáležitosti, které budou daleko za hranicí krátkodobých (a většinou i malých) zisků. Zkrátka, pokud sousedovi s něčím pomůžeme, místo toho, abychom na něj záštiplně prskali a v duchu si představovali, jak jej oloupíme o jeho majetek, čímž možná lépe přečkáme krizi, soused nám pravděpodobně službičku oplatí, a z takovéto kooperace mohou vzniknout další benefity, jež pomohou nám oběma.
2) Soustřeďte se interakce kladného součtu
V krizových okamžicích často dojdeme k přesvědčení, že zdroje na planetě docházejí, ačkoli tomu tak není. Následkem těchto myšlenek ale začneme zběsile hromadit zásoby a nechceme se jich vzdát, jinými slovy se pro nás transakce s ostatními stanou „nulovou hodnotou“. Necháme se doslova ovládnout pocitem, že pokud poskytneme byť i minimum z našich zdrojů komukoli jinému, budeme ohromně tratit. Musíme proto mít na paměti, že existují i určité úkony a příležitosti, při nichž dochází k interakci s jinými lidmi, a ze kterých můžeme překvapivě mít zisk úplně všichni.
Mluvíme tedy o interakcích kladného součtu, kdy zisk pro jednoho neznamená ztrátu pro druhého, ale naopak úspěch všech. Může jít o jednoduchou výměnu vlastních přebytků s dalšími potřebnými, kdy za poskytnutí něčeho, čeho máte nadbytek, můžete získat na oplátku něco, čeho se vám nedostává. Další skvělou „komoditou“ může být projev laskavosti. Ta se vám, jak můžete vědět, mnohonásobně vrátí zpět.
Ačkoli v době krize mohou vyplout na povrch negativní vlastnosti každého z nás, je nutné nepodlehnout temným instinktům. Profesor a Harvardský psycholog Steven Pinker říká: „Klíčem je přeformulovat vlastní způsob myšlení a nepřemýšlet jen negativně.“ Krize není obdobím, kdy se nám lidé okolo nás pokouší vše uzmout, ale naopak dobou, kdy bychom se měli semknout a přemýšlet o interakcích kladné hodnoty.
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!
#osobnirozvoj #mozek #hra #myslenky #uspech #psychologie #interakce #chovani #krize #recese