6 minut čtení

Co až krize pomine? Zjistěte, jak úspěšně restartovat život po karanténě

Jen co jsme si zvykli na život v karanténě, začíná se mluvit o postupném návratu do „běžného“ pracovního života. Jak se na něj připravit?

Praktické rady, jak se vypořádat s další změnou, která nás čeká, jsme připravili ve spolupráci s jediným českým a slovenským držitelem nejvyšší certifikace Master Coach Vladimírem Tukou, který v praxi uplatňuje techniky osvědčené metody brain-based koučinku respektujícího poznatky moderní neurovědy. Návrat do běžného denního režimu je podle něj šancí na restart, které bychom se měli chopit.

Hned v úvodu zmiňme, že k hlavním úkolům mozku patří chránit nás před hrozbami a směřovat k naplnění základních potřeb, a to s co nejmenším výdejem energie. Ideál tedy představuje stabilita a jistota. „Návrat do běžného života se proto zdá být tím nejlepším, co nás může potkat. Jenže opak je pravdou. Nevracíme se totiž z dovolené do zaběhnuté firmy, ale do zcela nového prostředí, v němž řada hrozeb trvá a my se v něm musíme zorientovat. Mozek tak čeká v podstatě stejně náročné období, jako když nás před pár týdny vládní nařízení přivedla do situace, jaká v kariéře mnohých z nás nemá obdoby,“ vysvětluje Dr. Vladimír Tuka, tuzemský průkopník brain-based koučinku a zakladatel společnosti NeuroLeadership.

Od zmatku ke kontrole

Zásadní rolí leaderů je důkladné zhodnocení nové situace a stanovení základního směru. Nevyplácí se totiž automaticky vracet k tomu, co jsme dělali v minulosti. V náročných chvílích nám pomůže změna způsobu uvažování. „Budeme-li se ptát, co máme dělat, pak nám mozek nabídne chování, které už zná. To však nemusí být adekvátní novým podmínkám, s nimiž se musíme vypořádat. Mnohem lepší je ptát se, co situace vyžaduje, abychom udělali. Pak ji můžeme zcela racionálně analyzovat, porozumět jí a adaptovat na ni své chování. Tím dáváme mozku důležitý signál. Víme totiž, které stávající návyky můžeme v daném případě uplatnit, které je třeba pozměnit nebo úplně vynechat, a jaké si naopak nově osvojit. To už je něco, s čím lze dále pracovat – a od nekonkrétních obav a zmatkování se dostáváme do fáze, kdy získáváme nad věcmi kontrolu a znovu cítíme jistotu, kterou v těchto dnech nutně potřebujeme,“ radí Vladimír Tuka.

Příležitost pro celý tým

S chladnou hlavou je pak třeba na míru nové situaci připravit podrobný plán. Na otázku CO? by si měl ještě před návratem do běžného režimu odpovědět sám leader. Užitečnou kotvu v nejistých časech přitom představují základní hodnoty, tedy poslání celé společnosti, ale také záměr, cíle a role týmu.  Ten je dobré zapojit do hledání odpovědí na otázku JAK? „Zaprvé pak zvolený postup většina členů týmu vezme za svůj a budou se na realizaci podílet s větším odhodláním, zadruhé tím – na rozdíl od direktivního přístupu – umožníte naplnění základních sociálních potřeb, které jsou pro lidi stejně důležité jako potřeby fyziologické,“ připomíná kouč Vladimír Tuka. Světový průkopník brain-based koučinku David Rock, který se dlouhodobě věnuje praktickému využití poznatků moderní neurovědy, tyto potřeby shrnul do akronymu SCARF, přičemž jednotlivá písmena zastupují slova, která v češtině znamenají status, jistotu, autonomii či svobodu volby, vztahovost a férovost. Ohled na ně by měl být brán napříč všemi uskutečněnými kroky.

Náš spojenec mozek

Jak už víme, mozek má rád stabilitu a jistotu, a proto je dobré si i v nové situaci ponechat rutinní aktivity, které se v minulosti osvědčily a svou roli mohou plnit i nadále. Zajímavé je, že stabilitu a jistotu milující mozek se může stát naším nejcennějším pomocníkem i při osvojení nových návyků, které budeme potřebovat – ať už pro ochranu zaměstnanců vracejících se na pracoviště v době pandemie nebo pro zvládnutí mimořádné náročné situace, kdy řada firem čelí problémům, které ohrožují jejich existenci. Základem je definovat cíle pozitivně a zcela jasně, jedině tak totiž podpoříme tvorbu nových potřebných neurospojení. Neméně důležité je pracovat s pozorností. „Právě to, čemu věnujeme velkou pozornost, nabývá vzhledem k přirozeným procesům v mozku na důležitosti. Místo katastrofických scénářů se tedy soustřeďte na to, co můžete udělat a změnit. Zároveň také podpořte členy týmu v tom, aby se jejich pozornost a mysl zaměstnala něčím přínosným a konkrétním. Správný leader je zodpovědný za to, že ostatní vědí, co a proč mají dělat,“ upřesňuje Vladimír Tuka. Důležitou jistotou je jasný plán alespoň na nejbližší období a otevřená komunikace, v níž se situace firmy a její další vývoj nezlehčuje, nepřeceňuje, ale především nezatajuje.

Inspirace z karantény

Byť je karanténní režim pro většinu z nás náročný a těšíme se, až skončí, získáváme během něj cenné nové návyky a dovednosti. Ať už jde o využívání moderních komunikačních prostředků, které nám šetří čas, nebo o lepší organizaci práce při home office. Vyplatí se tedy udělat z nich součást nové rutiny. Výborným návykem, který by si měl najít místo i v našem životě „po karanténě“, jsou pravidelná krátká ranní setkání celého týmu. Řada lídrů si takto navykla udržovat kontakt při vedení týmu na dálku. I v kanceláři se ale hodí pro utužení vztahovosti, díky níž může ono oblíbené, leč často prázdné, heslo „spolu to zvládneme“ najednou nabýt na významu.

#leadershipvkrizi #skolenimzkrize #krize #karantena #budoucnost #plany #byznys #podnikani

Hodnocení: +15
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.