Michelangelo údajně prohlásil, že sochařina spočívá v objevování sochy v mrtvé hornině a propracování se k ní.
Netvořil sochy, osvobozoval je.
Ale jak máme my, kterým chybí tak precizní kreativita, rozpoznat ten správný tvar, uvidět sochu v neforemném kameni? Rozpoznat dobré nápady a zavrhnout ty špatné?
„Vyhodnocování kreativity je náročné,“
tvrdí Justin M. Berg, odborný asistent na Standfordské postgraduální škole businessu, který studuje kreativitu a inovaci.
„Řada studii poukazuje na to, že lidé nejsou v hodnocení kreativity příliš nadaní, do hry vstupuje osobnostní zkreslení i další aspekty.“
V jedné ze studií, která byla nedávno publikována v odborném časopise Organizational Behavior and Human Decision Processes, Berg zkoumal poměrně neprobádanou oblast kreativního procesu: Počáteční fázi, ve které jsou generovány neucelené prvotní nápady.
Právě v tomto bodě, jak Berg poznamenal, lidé podstupují niterní brainstorming – tvoří nanečisto hrubé návrhy, které se obvykle nikdy nedostanou na veřejnost. Ale pokud pracujete v oboru, který vyžaduje kreativitu, právě tyto prvotní koncepty, ze kterých vybíráte počáteční nápady vhodné k rozpracování, mají zásadní vliv na celý kreativní proces.
Investování času do těch správných myšlenek a nápadů může vést k průlomovým objevům. Nabízí se otázka – Jak moc jsou lidé schopni rozpoznávat prvotní myšleny, které stojí za investovaný čas a energii? Zdá se, že ne příliš, na druhou stranu v tom nejsou zase tak hrozní, aby zde nebyl prostor pro zlepšení.
Vaše intuice částečně funguje
Berg provedl pět experimentů ve kterých dobrovolníci řešili zadané kreativní projekty. Museli například navrhovat inovativní zařízení nebo mechanismus, který by lidem bránil usínat za volantem samořídících vozů.
Testoval, zda budou schopni odhadnout potenciální kreativitu svých nápadů. Základní princip spočíval v tom, že museli navrhnout tři prvotní řešení problému a následně je zhodnotit od nejhoršího po hypoteticky nejvhodnější.
V dalším kroku měli za úkol provést a vyhotovit jedno z těchto tří řešení. Poté Berg oslovil nezúčastněné odborníky a spotřebitele, aby ohodnotili vypracované návrhy jeho dobrovolníků.
Berg zjistil, že čím méně času strávili návrhem svých konstrukčních řešení, tím spíše se jejich predikované ohodnocení blížilo realitě. Ovšem pokud strávili nad návrhem více času, nejkreativněji byly ohodnoceny nápady, které oni sami řadili až na druhé místo.
Tento vzorec se opakoval s překvapivou pravidelností.
„Nápady, které dobrovolníci považovali za nejsilnější, se konzistentně umisťovaly na druhém místě,“ vysvětluje Berg: „Znamená to, že lidé se v identifikaci nejlepších nápadů vyloženě nemýlí, pravidelnost výsledků poukazuje na prostor ke zlepšení.“
Věnujte se abstraktnímu myšlení
Nezávislí hodnotící byli zároveň vyzváni aby ohodnotili úroveň abstrakce daného nápadu. Z výzkumu je patrné, že nápady vyhodnocené samotnými dobrovolníky jako druhé nejlepší byly abstraktnější než jejich nejoblíbenější návrhy.
„Lidé mají tendenci klást význam hlavně konkrétnosti daného nápadu a upozaďují jejich abstrakci.“
Konkrétní nápad je bezpodmínečně propracovanější, tedy se spíše zdá kreativní. Zatímco abstraktní návrhy může být obtížné vnímat jako nadějné.
„Ty nejlepší prvotní nápady nám z počátku nemusí připadat vůbec kreativní – nemáme dostatečné měřítko, podle kterého bychom určili jejich potenciální originalitu a užitelnost. Abstrakce takových myšlenek může být bariérou, která lidem brání ve spatření jejich potenciálu.“
Berg tuto teorii otestoval tak, že lidem při vyhodnocování jejich nápadů nabízel abstraktní úhly pohledu. Zeptal se: „Proč je to podle vás dobrý nápad“ namísto „V čem je tento nápad dobrý?“
K tomuto přístupu ho vedl předchozí výzkum, který dokazuje, že soustředění se na otázku „proč“ (namísto „jak“) vybudí abstraktní myšlení. I takto jednoduché postrčení směrem k abstraktnímu myšlení lidem pomohlo ve správném vyhodnocení jejich nejslibnějších návrhů.
Máte-li čas – Dejte si na čas
Berg připustil, že výzkum naráží na zjevný problém: Dobrovolníci byli vyzváni k vymyšlení tří nebo čtyř návrhů. Jenže co se stane, jakmile po vás někdo chce pět, deset nebo dvacet nápadů?
„Pokud máte počátečních nápadů více, ten nejslibnější z nich nemusí být váš druhý nejoblíbenější – může skončit třeba v polovině seznamu.
Tendence k zavrhování návrhů, které se nám zdají příliš nejasné nebo abstraktní, musí být potlačena už v počáteční fázi rozvíjení návrhů:
„Pravděpodobně potlačujeme ty nejlepší nápady už v počátečních fázích kreativního myšlení, aniž bychom to tušili.“
Berg navrhuje tři jednoduché rady, pro rozvíjení vlastních myšlenek:
1) Pokud pracujete v časové tísni, dává smysl volit spíše ty prvotní nápady, které jsou konkrétnější, protože budete pravděpodobně schopni je nejrychleji uvést v chod.
Pokud máte naopak času dostatek, věnujte se více procesu rozvoje prvotních myšlenek, ptejte se sami sebe, proč by zrovna tahle měla být slibná, před tím, než ji začnete rozvíjet.
2) Pakliže vám to čas i zdroje dovolí, vypracujte místo jednoho konceptu rovnou dva. Jeden jistější a druhý riskantnější, ale začněte riskantnějším, čímž si udržíte motivaci pro ten jistější nápad.
3) A konečně, rozhodnete-li se pro abstraktnější řešení, nesdílejte ho s okolím, dokud nebude konkrétnější.
„Pravděpodobně budete schopni rozpoznat potenciál vlastního nápadu dříve než ostatní,“ zakončuje Berg: „Pokud potřebujete pro váš nápad získat podporu, bude lepší ho předložit pozdě než příliš brzy.“
Takže pokud odteď začnete na mém profilu vídat bizarní a neuchopitelné texty, poděkujte Bergovi, protože jsem se rozhodl věnovat více energie svým abstraktním nápadům. Nebo alespoň těm, které přišly abstraktní mně.
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!
#abstrakce #mysleni #brainstorming #napady #problemy #kreativita #psychologie #vyzkum #veda #intuice #Michelangelo #inspirace #motivace #tipy
