Mohlo by se zdát, že jakmile dospějeme, nic moc nového už náš mozek nepojme, ale opak je pravdou. Nic v naší šedé kůře mozkové není neměnné. Mozek je překvapivě dynamický orgán, který se dokáže adaptovat, uzdravit, obnovit nebo transformovat podle potřeby.
Proto je zásadně důležité jakým činnostem se věnujete během dne, svůj mozek totiž neustále ovlivňujete k lepšímu i horšímu. Možná jste teď došli k závěru, že vzhledem k vašemu životnímu stylu radši ani nechcete vědět, v jakém stavu je ten váš. Ale nebojte, nikdy není pozdě omladit, transformovat a přenastavit svůj mozek, tak, aby podával maximální výkon.
Experimenty v oblasti neuroplasticity (schopnost našeho mozku fyziologicky reagovat a měnit se s prožitky) prokázaly, že mozek je schopný se modifikovat – a to změnou struktury, velikosti nebo i změnou vlastní biochemie.
Znamená to tedy, že můžeme svůj mozek změnit v jakémkoli věku? Do určité míry, ano. Můžete si to klidně vyzkoušet sami na sobě už dnes. Zde je seznam pěti příkladů podpořených vědou, které vám s tím pomohou.
1. Žonglování pomáhá mozku růst
Ano, „obyčejné“ žonglování údajně podporuje rozvoj mozku. Alespoň podle nové studie, která objevila spojitost této dovednosti s nárustem mozkové hmoty. U participantů studie, kteří začali žonglovat, byl vypozorován nárůst bílé hmoty mozkové v oblastech motoriky a zrakového centra.
„Demonstrovali jsme, že v bílé hmotě mozkové probíhají změny – V rámci učení nové schopnosti se přepojují celé svazky nervových vláken do různých částí mozku,“ říká Dr. Heidi Johansen-Bers z oddělení klinické neurologie Univerzity Oxford, která výzkum vedla.
„Vlastně jsme zjistili, že struktura mozku je ke změnám uzpůsobená. Viděli jsme, že mozek se dokáže sám přenastavovat aby mohl pracovat efektivněji,“ dodává. Výzkumníci dokonce zjistili, že bílá mozková hmota v mozcích „žonglérů“ zůstala stejná i čtyři týdny po ukončení výzkumu. A šedá kůra mozková se od té doby ještě rozšířila.
Důvod, proč bylo vybráno zrovna žonglování, je prostý, je to velice komplexní a motoricky náročná schopnost, která není mozku přirozená a nutí ho k transformaci.
2. Nechoďte spát, aniž byste se během dne naučili jednu novou věc: Trénujte svůj mozek
Žonglování není jediná aktivita, kterou můžete podporovat růst mozkové hmoty.
Můžete se naučit celou škálu nových věcí, které vůbec nesouvisí s tím, co děláte normálně. „Škála“ je v tomhle případě důležité slovo... potkávejte nové lidi, naučte se novou schopnost, naučte se tančit, malovat, karetní triky atd. Každý den se naučte něco, co je pro vás výzvou a budete pro to muset vystoupit ze své komfortní zóny.
Norman Doidge vysvětluje ve své knize – The Brain That Changes Itself: Stories of Personal Triumph from the Frontiers of Brain Science – „V otázce neuroplasticity si nejsou všechny aktivity rovny. Ty, které využívají více absolutní koncentrace – nauka hudebních nástrojů, deskové hry, čtení a tančení – jsou asociovány s menším rizikem demence. Tanec je navíc skvělý v tom, že vyžaduje nejen mentální, ale i fyzickou aktivitu a koncentraci.“
Kolik jazyků umíš... Učení nového jazyka rozvíjí šedou kůru mozkovou v řečovém a paměťovém centru. Studie odhalila, že: „Pravy hipokampus a levý vrchní temporální gyrus (STG) jsou u profesionálních tlumočníků, kteří dosahují vyšších znalostí cizího jazyka, strukturálně tvárnější.“
Učení se nových schopností vám pomůže nejen pracovat se svým mozkem, ale i lépe se soustředit a ignorovat irelevantní informace. Když budete dělat pořád to samé, váš mozek se zkrátka začne nudit.
3. Špatný spánkový režim vede k rapidnímu úbytku mozkového objemu
Spousta lidí nebere důležitost spánku vážně. Nedávno jsem s vámi probíral, proč si tím zaděláváte na Alzheimera, teď přihoďte ještě to, že se vám nedostatkem spánku zmenšuje mozek. Skvělé, že?
Alespoň tedy k tomuto závěru dospěl tým vědců, kteří studovali vztah mezi kvalitou spánku a objemem šedé kůry mozkové a hipokampusu.
Závěr je děsivý, lidé, kteří mají problémy s usínáním nebo spí nedostatečně, vykazují rapidní úbytek mozkové hmoty. Ten se projevuje v mozkových centrech zodpovědných za jazyk, dotek, rovnováhu a schopnost kalkulací a rozhodování.
„Studie prokazují, že nedostatkem spánku se v mozku hromadí protein, který napadá mozkové buňky. Stále se snažíme prozkoumat to více do hloubky,“
říká Dr. Neal Maru, neurolog a spánkový specialista.
Spánek opravuje a obnovuje mozek. Pokud chcete mít mozek zdravý, potřebujete 7-8 hodin kvalitního spánku každou noc, tím stimulujete nová propojení a růst mozkové hmoty.
4. Cvičte: Prostě takhle prosté – jakýkoli pohyb rozvíjí mozek
To, že cvičení je důležité pro naši fyzickou vitalitu, není nic nového. Výzkumníci ale objevují, že nějaká forma fyzické aktivity je významná i pro náš mozek – ovlivňuje paměť, jemnou motoriku a schopnost učení.
I obyčejné šlapání na rotopedu po 30 minut denně způsobí zázraky. Výzkumníci objevili spojitost pohybu s růstem objemu hipokampusu: „Po dobu našeho výzkumu jsme vypozorovali, že pravidelný trénink způsobil až 16% nárůst objemu hipokampusu u testovaných subjektů, druhá skupina, která fyzickou aktivitu nevykonávala, za stejnou dobu nevykázala žádný růst nebo naopak růst záporný až o 1 %.“
Cvičení je mozku prospěšné z několika důvodů. Zvyšuje krevní oběh – ten zajišťuje větší okysličení mozku, uvolňuje do těla hormony, které zajišťují vhodné prostředí pro tvorbu nových mozkových buněk.
A v neposlední řadě: zlepšuje náladu, kvalitu spánku a uvolňuje stres a úzkost.
Dr. Scott McGinnis, neurolog na Birgham and Women's Hospital a profesor neurologie na fakultě medicíny na Harvardu říká: „Je fascinující, že během výzkumu jsme zaznamenali, že pouhé zařazení pravidelného tréninku běžného rozsahu po dobu 6 měsíců nebo jednoho roku, vyvolalo zřetelný nárůst objemu v určitých mozkových centrech.“
Je v podstatě jedno o jakou formu pohybu jde, může to být klasické fitness, běhání, aerobic nebo jen dlouhé procházky. Nebo naopak krátkodobé intenzivnější tréninky v podobě plavání, tenisu, tance... kreativitě se meze nekladou.
5. Mindfulness
Meditace není zrovna výkřik poslední módy – provází lidskou civilizaci už po tisíciletí, ale až nyní se dostala do hledáčku vědců, kteří v ní pozorují velkou šanci pro zlepšení psychického zdraví.
Samotné soustředění se na svou existenci a přítomnost během dne – uvědomování si života a věcí kolem sebe, pozorování napětí a starostí ve své mysli beze snahy o zásah do nich nebo o jejich analýzu – může efektivně pomoci v boji se stresem.
Na vyšší úrovni vědci prokázali, že meditace může „permanentně přeprogramovat,“ náš mozek k produkování více serotoninu (a více štěstí), Christopher Bergland z Psychology Today napsal:
„V posledních deseti letech jsme zjistili, že mindfulness přináší benefity ve formě: redukce stresu, zlepšení koncentrace, navýšení pracovní paměti, snížení melancholických nálad, menší emocionální sensitivitu, více kognitivní flexibility, vyšší úroveň vztahů s ostatními lidmi atd.“
Je dobré si uvědomit, že většinu času náš mozek běží na „autopilota“ a nudí se. Začneme-li si všímat věcí a světa kolem sebe, probudíme náš přirozený zájem o něj.
Máme tendenci vycházet z toho, že „každý je nějaký“ a snažíme se nehnat za něčím, čemu nerozumíme. Přitom náš mozek od nás očekává přesný opak a ukazuje se, že ačkoli nemáme všichni stejný intelekt, schopnosti našeho mozku jsou daleko více v našich rukách, než jsme si dosud mysleli.
#mindgulness #meditace #neuroplasticita #osobnirozvoj #psychologie #sociologie #veda #vyzkum #harvard #medicina #mozek #uceni #motivace #inspirace
