Hotovost je hudbou minulosti. Západní společnost už se z velké části spoléhá na virtuální zůstatky a platební karty. Namísto otázky: „Mohu platit kartou?“ Se stále častěji potkáváme se situací „cards only.“ Jenže, co když přijdu do obchodu a na pokladně zjistím, že moje karta nefunguje? Stačí aby vaší bankovní společnosti spadly servery a váš účet je rázem odříznut od internetu.
Pro takový příklad nemusíme chodit daleko, většina z nás určitě letos zažila předvánoční nákupní šílenství. Nekonečné davy lidí v nekonečných řadách u pokladen rozmrzele koulí očima a kontrolují si hodinky – Problém? Komunikační servery terminálů jsou přetížené z důvodu ohromného provozu na síti, kartám není udělen přístup k jejich bance a celá operace je zamítnuta.
Co kdyby ovšem existovala virtuální účetní kniha, která by zaznamenala každou transakci? Aktualizovala by pravidelně „balanc“ všech vydaných kreditních i debetních karet? Decentralizovaný online registr, ke kterému by měl přístup každý obchodník při komunikaci s vaší platební kartou?
Platba by proběhla i kdyby spadly bankovní systémy, protože pokladna by měla přístup k online registru a ten by znal dispoziční zůstatek vašeho účtu.
„Virtuální účetní kniha“ je jedním z mnoha možných využití technologie, která je zatím spíše neznámá – Blockchain. Technologie, se kterou se setkáváme již téměř deset let, ale teprve nyní se o ní začíná mluvit.
V kryptoměnách, jmenovitě v Bitcoinu, díky kterému se s pojmem většina z nás setkala, zastává blockchain významnou funkci – Zaznamenává každou jednotlivou transakci, která kdy v rámci virtuální měny proběhla. K těmto „logům“ má přístup uživatelská základna, jež potvrzuje pravost záznamů, za to jsou uživatelé finančně ohodnoceni. Aktivita, která poměrně jednoduše zajišťuje kredibilitu transakcí, je lidově známá pod pojmem: „těžba Bitcoinu.“
Rozdíl je v tom, že blockchain Bitcoinu je držen centrálně, v našem případě bychom potřebovali, aby byl pravidelně odesílán mezi různé uživatele. V opačném případě by hrozil stejný případ, jako u klasických bankovních serverů – Miliony přístupů k blockchainu každou vteřinu, server neustojí síťový provoz a nastane informační tma.
Teorie, ve které získává data z blockchainu každý platební terminál, pochází z hlavy Dave Birche, autora a poradce v oblasti digitálních financí. Tomu se některé dřívější návrhy blockchainu nezamlouvaly.
„Takový systém bych okamžitě koupil, jsem přesvědčen, že bude mít hodnotu,“ říká Birche.
Samozřejmě, že možnosti blockchainu nezůstávají jen u bankovního sektoru. Existuje daleko více možných využití. Například Profesor Gilbert Fridgen, expert na finanční služby na Lucemburské Universitě, navrhl blockchain systém, který by udržoval a kontroloval záznamy všech certifikátů a diplomů vydaných universitami.
Takový registr by byl volně přístupný, nikdo by jej oficiálně nespravoval a jeho kopie by byly různě po světě drženy universitními institucemi.
Má takový registr opodstatnění? V roce 2018 provedla BBC výzkum, podle kterého zjistila, že v oběhu jsou tisíce falešných diplomů. Decentralizovaný registr, ke kterému by měl přístup kdokoli, by tak výrazně ulehčil práci HR oddělením.
Nabízí se samozřejmě otázka: Jak zajistit, aby takové registry nebyly ovlivněny hackerskými útoky?
Právě tato otázka je nejpravděpodobnějším důvodem, proč blockchain dávno není masově využíván napříč organizacemi. Bitcoin tuto variantu ošetřil právě „těžbou,“ transakce jsou ověřovány samotnou uživatelskou základnou.
Pokud by byla zodpovězena otázka bezpečnosti, využití decentralizovaného nadnárodního registru má nekonečně mnoho podob. Například vládní organizace by se nemusely spoléhat na své vlastní, často neaktualizované, registry osob, vydaných povolení, víz.
Některé velké firmy již začaly technologii využívat ke kontrole vlastních operací. Přepravní gigant Maersk zapojil blockchain v systému TradeLens, který zaznamenává všechny informace o vnitrozemsky přepravovaném zboží. Výhoda je, že jakákoli osoba, zúčastněná na přepravě, může kdykoli nahlédnout do registru a ověřit si stav přepravy.
Maersk udává, že každý týden zaznamená 10 milionů procesů do systému. Rozdíl mezi Bitcoinem a TradeLens je hlavně v přístupu, první zmiňovaný je veřejný, k přístupu do TradeLens potřebujete klíč – oprávnění.
Ve Švédsku našli pro obdobný systém využití na trhu s nemovitostmi, blockchain sleduje dokumenty při prodeji, takže nejen prodejce a kupující, ale i realitní makléř a zainteresované banky, mohou digitálně nahlédnout do procesu prodeje. Systém je zatím ve fázi testování a ačkoli je úspěšný, na to, aby ho mohlo Švédsko implementovat na národní úroveň, bude nutná změna legislativy.
V Thajsku našli další významné využití. Firma Zcoin, která obchoduje s kryptoměnami, vyvinula systém blockchainu, v němž mohli členové Thai Democrat Party, na konci roku 2018, digitálně volit svého nového předsedu. Aby nemuseli vkládat důvěru ve státní aparát a centrální registr, obrátili se k blockchainu.
Thajci tak mohli hlasovat skrze digitální volební urnu nebo i skrze mobilní aplikace. Podmínkou pro ověření hlasu byla i fotografie hlasujícího.
Všechny tyto systémy se zdají být skvělými nápady, otázkou zůstává, zda je pro jejich funkci opravdu nutný blockchain.
Podle mnoha odborníků je takový druh systému nejefektivnější možností pro organizování velkoobjemových dat.
Implementace velkých blockchainových systémů na nadnárodní globální úroveň by nebyla levnou záležitostí, ale zpětně by to ušetřilo spoustu peněz.
Připravil nám Bitcoin půdu pro blockchainovou reakci, nebo tato technologie vyšumí do ztracena? To ukáže až budoucnost, jisté je jen to, že už dnes blockchain zapojujeme i při práci s Big Data – další technologií blízké budoucnosti.
#blockchain #Bitcoin #zcoin #TradeLens #Maersk #technologie #budoucnost #platby #registry #logy #krypto #data #BigData #podnikani #byznys