Al a Lesia Riddick se vzali v roce 2002. Měli dluh asi 150 tisíc dolarů. Co mají dnes? Úspory v hodnotě více než 1,5 milionu dolarů, a to i přes to, že byl jejich příjem na čas značně omezen, když Al přišel o práci. Jak toho tedy dosáhli?
Řešení dluhů
Ještě než byli svoji, asi dva týdny po tom co se seznámili, si Lesia koupila nové auto. Říká: "Byla jsem tak nadšená." A vzpomíná, tak si tehdy spokojeně myslela: "Mám nové auto!" Al se na ni ale podíval a řekl: "Už jsi měla auto. Proč jsi potřebovala nové? Je to jen další dluh." Nyní ale Lesia říká, že auto úspěšně splatili a stále ho mají.
Auto ale nebyla jediná věc, kterou museli/chtěli splatit. Hned po svatbě se začali soustředit na vyřešení svých dluhů. Co nejvíce snížili své výdaje, zejména pak časté návštěvy luxusnějších restaurací. Během pěti let splatili veškeré dluhy včetně hypotéky.
Lesia je inženýrka v IT oblasti a Al pracoval ve farmaceutické společnosti. Průměrný roční příjem v letech 2002 až 2007 měli asi 149 tisíc dolarů. Pak ale přišla změna.
Čtěte také: Dilema: Splatit dříve dluh, nebo raději šetřit na důchod. Jak se rozhodnete vy?
Nová kariéra
Pokud musíte splácet několik půjček, je ztráta zaměstnání velmi stresující událostí. Al byl z práce propuštěn v roce 2010. Díky tomu, že ale měli všechny dluhy splacené, nešlo o velký problém. Al dokonce říká: "Když ztratíte po 16 letech zaměstnání a nemáte žádné dluhy, otevře se vám v životě mnoho možností."
První možností bylo najít si jinou práci. Druhou možností bylo jít za vlastními touhami. Co si Al vybral vám nejspíše ani nemusím dávat hádat. Zvolil si druhou možnost a založil společnost Game Time Budgeting, která nabízí vzdělávací semináře a pomáhá lidem být více finančně gramotní a soběstační. Kromě toho také Al napsal knihu "The Uncommon Millionaire", ve které zachycuje svou finanční filozofii.
Mluvit o penězích
Dnes je oběma přes 40 let a stále pečlivě řídí své finance. Každý měsíc se sejdou a dohodnou se, jak v následujícím měsíci budou rozdělovat své příjmy. „Každý dolar tak vlastně virtuálně utratíme, ještě než ho vyděláme,“ říkají.
Základní rozdělení jejich příjmů je na potraviny, úspory a filantropii. To ale neznamená, že například necestují. Naopak. Dovolené mají rádi a třikrát ročně jezdí na dovolenou do ciziny a k tomu mají ještě různé víkendové pobyty a výlety.
Otázky a odpovědi
Al a Lesia často dostávají různé otázky. Možná se některé informace budou opakovat, ale to u těchto pozitivních zkušeností jistě neuškodí. Zde jsou tři nejčastější otázky i s jejich odpověďmi.
Jak jste splatili svůj dluh?
Al: Svůj dluh jsme spláceli od nejmenšího po největší. Nejdříve studentské půjčky, pak auto a nakonec dům. Vždy jsme si stanovili cíl, kdy chceme mít dluh splacený a toho jsme se drželi. Někdy si lidé myslí, že jsme trochu divní. Očekávají, že budeme žít v luxusu, ale to my nechceme.
Lesia: Lidé mnohokrát říkají, že pořád řídím to staré auto. Já jsem za to ale ráda, protože můžeme jet na dovolenou. Nepotřebujeme mít luxusní auta. Rádi nakupujeme ve slevě a většina ušetřených peněz jde na dovolenou. Tu máme moc rádi.
Jak zacházíte s penězi?
Al: Finance řešíme každý týden. Vždy se sejdeme a poradíme se, takže se nestane, že bychom byli překvapení rozhodnutími toho druhého. Každotýdenní "finanční setkání" trvá jen chvilku. Každoměsíční už zabere delší čas a nejdelší je každoroční, kdy děláme kontrolu uplynulého roku a plánujeme ten následující.
Lesia: Tyto naše schůzky jsou také trochu oslavy našich úspěchů.
Al: Na konci roku jsme překvapení, když zjistíme, co všechno co stihli prožít.
Lesia: Také máme každý část peněz, které můžeme utratit, za co chceme, což umožňuje i malé spontánní utrácení.
Al i Lessia: Máme mezi sebou tuto dohodu a díky tomu nemusíme zbytečně negativně komentovat, jak ten druhý utrácí. Opravdu to funguje. Vzájemně si díky tomu i více věříme.
Plánujete předčasný odchod do důchodu?
Al: Jsme nyní ve fázi akumulace bohatství. Chceme žít skromně, abychom si vytvořili možnost do důchodu odejít. Není to tak, že chceme přestat pracovat, protože oba máme rádi to, co děláme, ale do skutečného důchodu (a možná i o něco dříve) chceme na ostrov do Karibiku.
Lesia: Rozhodně. Chceme být v pozici, kdy se budeme moci rozhodnout a až se rozhodneme, nebudeme muset čekat. Mnoho lidí musí čekat na růst akcií nebo až splatí své půjčky. My chceme být připravení, aby bylo možné to uskutečnit, až budeme chtít.
Více o předčasném odchodu do důchodu ve čtyřdílném seriálu, který začíná tímto článkem: Ve 34 letech odešel do důchodu - zajištěný a s 3 miliony dolarů. Zpětně toho lituje a 5 věcí by udělal jinak