Pokud bychom se bavili v čistě nominální hodnotě, je pravděpodobně jasným vítězem Bernard Arnault, který letos popravdě bohatl nekřesťansky rychle. Přesuneme-li se ale do žebříčku, který zhodnocení jmění všech miliardářů počítá na procenta, nenajdeme na vrcholu žádného zakladatele technologického gigantu ani módního magnáta. Nejrychleji letos totiž rostlo jmění jednoho čínského velkochovatele prasat.
Qin Yinglin je prezidentem čínské společnosti Muyuan Foodstuff Co., která se zabývá chovem prasat. A jeho jmění dle Bloomberg Billionaires Index letos zatím poskočilo o 6,6 miliardy dolarů na 8,56 miliardy dolarů. To je nárůst o 341 %!
Nepotřeboval k tomu žádnou převratnou technologickou novinku ani jiný převratný nápad. Za raketové zbohatnutí Qina může globální nedostatek vepřového masa kvůli šíření afrického moru prasat. Tato choroba sice nijak neohrožuje zdraví lidí, ale pro prasata může být smrtelná a navíc proti ní neexistuje vakcína.
Chovatel si tak mohl dovolit navýšit své ceny a tím pádem i zisky. Jen ve třetím čtvrtletí letošního roku vydělala jeho společnost o 260 % víc než za stejné období loňského roku. A z úspěchu společnosti přímo profituje i její šéf, který v ní společně se svou ženou vlastní 60% podíl.
Léta dřiny
Qin se narodil v roce 1965 vystudoval zemědělskou univerzitu v provincii Henan v oboru chov zvířat. Po studiích byl za prací poslán do státního zemědělského podniku, ale po třech letech jej opustil, aby si ve svém rodném městě Nanyang založil vlastní chov prasat. Když v roce 1992 začínal, měl pouhých 22 prasat. Dnes jich jeho společnost každoročně na jatkách zpracuje zhruba 5 milionů.
A byť se mu díky růstu čínské poptávky po vepřovém podařilo po roce 2000 dosáhnout statutu dolarového miliardáře, jackpot trefil až v letošním roce. Mezi čínskými chovateli prasat se totiž jako požár začal šířit africký mor prasat, který celonárodní produkci vepřového srazil téměř o třetinu a zapříčinil meziroční růst cen tohoto druhu masa o razantních 50 %.
Čína je dnes nejen největším producentem, ale i konzumentem vepřového masa na světě. Nedostatek na trhu dokonce donutil čínskou vládu sáhnout do svých státních rezerv a pomoci pokrýt obrovskou poptávku. Vláda se dále pokusila zburcovat technologické společnosti, aby jí pomohly šíření epidemie zastavit. Na prasečích farmách se tak pro monitorování zdraví zvířat začali využívat například umělá inteligence, rozpoznávání obličeje či blockchain. Například Alibaba dnes chovatelům dodává software pro rozpoznávání hlasu a obličejů, který dokáže monitorovat symptomy výskytu moru, jako je kašel prasat či změny v jejich tvářích.
Vepřové hody
Vzhledem k velikosti čínského vepřového byznysu není překvapením, že Qin není jediným chovatelem, který v letošním roce výrazně zbohatl. Mezi další vítěze patří také společnost WH Group, která je největším producentem vepřového na světě, a také New HopeGroup, další čínský velkochovatel prasat a výrobce krmiv, jehož prezident Liu Yonghao za posledních 12 měsíců téměř zdvojnásobil své jmění na 11 miliard dolarů.
Země očekává, že ji epidemie prasečího moru připraví o 200 milionů prasat. Jednotliví chovatelé se snaží dělat maximum, aby jejich zvířata přežila, protože každý uhynulý kus znamená ztrátu, která je dnes o to větší, že ceny vepřového rostou do obrovských výšin.
Qinova Muyuan Foodstuff proto dnes pravidelně dezinfikuje všechny své vozy, tepelně sterilizuje veškeré krmivo a filtruje veškerý vzduch na farmě, aby šíření moru zabránila. "Prasečí mor přinesl jak profit, tak škody. Musíme tento prudký hurikán přečkat a pokusit se z něj udělat výjimečnou příležitost pro náš další rozvoj," řekl Qin v interview pro South China Morning Post.
