Pochopení rozdílu mezi motivací a inspirací vám změní osobní i pracovní život

Motivace není to samé jako inspirace a inspirace není to samé jako motivace. Mnoho lidí to neví, ale rozdíl je zásadní, a jakmile ho poznáte, budete chtít ve svém životě provést odpovídající změny, protože to může mít vliv i na ziskovost společnost.

Dobří manažeři vědí, že aby přiměli zaměstnance vykonat tu nejlepší možnou práci, musí na sebe někdy vzít úlohu kouče. Vědí totiž, že dosažení nejlepších výsledků celého jejich týmu vyžaduje někoho, kdo bude hnacím motorem. Kdo bude příkladem, kdo zajistí vše, aby ostatní mohli dělat to nejlepší.

Předchozí kroky vedou k tomu, že se mnoho manažerů uchýlí k motivování a inspirování svých zaměstnanců. Zde ale nastává jeden problém. Většina z nich nevidí v inspiraci a v motivaci rozdíl a považují je za stejné. Určitě ale nejde o stejné věci. Jsou zde podstatné odlišnosti, které mohou ovlivnit dosažení dlouhodobějších úspěchů pro celý tým.

Co ovládá mistr motivace?

Často je motivace uváděna jako jeden z nejdůležitějších nástrojů, které mají manažeři k dispozici pro zvýšení produktivity svých podřízených. Je definována jako vnější síla, které zaměstnance povzbuzuje, aby se snažili o maximální výkon. Může tudíž mít za následek významný rozdíl ve výkonnosti.

Co takovou motivací je? Mnoho motivačních faktorů je založeno na nějaké odměně. Průzkum společnosti Leadership Management Australia ukázal, že 79 procent zaměstnanců má pocit, že možnost kariérního růstu a dalších školení by byly "docela" nebo "velmi" důležité pro setrvání v současné společnosti.

Možnost kariérního posunu nebo dalšího vzdělávání je v tomto případě silným vnějším motivačním faktorem. Velmi obdobně fungují systémy odměňování a uznání používané ke zvýšení produktivity a štěstí na pracovišti.

Na blogu společnosti Chron se vyjadřuje Kristen Hamlin, která říká, že pokud zaměstnavatelé chtějí zaměstnance motivovat, měli by se více věnovat odměňování za jejich činy a méně hrozit různými postihy a tresty. Důvodem je to, že slíbená konkrétní odměna dokáže vyvolat "go" reakci a díky té lidé jednají. Naopak pokusit se lidi dohnat k činům prostřednictvím hrozeb, které se naplní, když nebudou jednat, pravděpodobně povede k vytvoření strachu a úzkosti. Touha po akci se úplně vytratí.

S inspirací přichází inovace

Motivace dokáže zlepšit produktivitu a možná udrží pracovníky nějakou dobu ve zvýšeném úsilí, ale většinou jsou to ten dočasné účinky. Pokud zaměstnanec cítí, že ve své kariéře došel v rámci dané společnosti na vrchol, časem se stane, že buď odejde, anebo si bude za použití co nejmenšího možného úsilí chtít jen udržet své místečko. Důvod k výkonům nebude. Jestliže chcete podpořit trvalé zapojení a míru produktivity v dlouhodobém horizontu, je potřeba udělat více než jen motivovat. Musíte inspirovat.

To neznamená, že inspirace je něco více než motivace. Spíše je to něco jiného. V čem se liší? Zakladatel "The D2D Experts", Sam Taggart vysvětluje, že motivace je tlačení. Je to podle něj vnější síla, která člověka nutí jednat, i když to možná nutně nechce. Na druhou stranu inspirace je spíše tahovou nebo hnací silou. Pochází zevnitř a nutí nás k aktivnímu úsilí. Když je někdo inspirován, je to v dlouhodobém horizontu.

Vedení, které je inspirativní se zaměřuje na každého jednotlivce zvlášť, ale zároveň dokáže klást patřičný důraz na hodnoty a poslání celé společnosti. Manažer, který inspiruje, žije hodnotami společnosti a je to vidět zejména při interakcích s podřízenými. Zdůrazňuje, jak práce celého týmu má pozitivní dopad na ostatní. Jasně vyzdvihuje očekávání své a celé společnosti, ale také věnuje pozornost potřebám zaměstnanců.

Inspirativní manažer se také seznamuje s podřízenými na osobní úrovni. Slova a činy zaměstnanců pak pro něj mají velkou váhu, protože rozumí jejich pozadí. Inspirativní vedení pomáhá změnit vnitřní myšlenku zaměstnance.

Americká psychologická asociace prováděla výzkum a jeho závěrem je, že nalezení smyslu v práci, je v konečném důsledku největší faktor ovlivňující angažovanost, spokojenost, touhu po kariérním růstu i množství absence.

Na co se zaměřit?

Zaměření se jen na inspiraci nebo jen na motivaci může přinést výsledky, ale největší úspěchy přijdou, když se k podpoře týmového ducha naučíte používat jak motivaci, tak i inspiraci. Výzkum, který prováděl LinkedIn ukázal, že pro vytváření pocitu sounáležitosti jsou motivační a inspirační faktory velmi důležité.

Správná motivace v kombinaci s inspirací dokáže zajistit, že vaši zaměstnanci budou v jejich pracovním prostředí spojenější a šťastnější. Studie z univerzity ve Warwicku zjistila, že šťastní pracovníci měli o 12 až 20 procent vyšší produktivitu než ti, kteří se za šťastné neoznačili.

Nyní si jistě dovedete odvodit, že v ekonomice, kde i jednociferná čísla (v procentech) dělají divy, je takové zvýšení produktivity podstatné a může mít značný a trvalý dopad na ziskovost celé společnosti. Jednotlivé motivační a inspirační faktory se budou lišit člověk od člověka. Někdo bude lépe reagovat na motivaci, jiný na inspiraci. Další člověk bude mít optimální výsledky při kombinaci motivace i inspirace a ještě jiný bude potřebovat jiný poměr inspirace vůči motivaci. Klíčové je znát svůj tým jako jednotlivce. To je správná a zřejmě i jediná cesta k účinnému motivování a inspirování na základě individuálních potřeb.

Motivace a inspirace podle Jana Mühlfeita

Kdo je Jan Mühlfeit snad není nutné zdůrazňovat, ale přeci jen pár základních faktů. Je to český manažer, kouč, mentor i stratég. Přes 20 let působil v Microsoftu, z toho 15 let v nejužším vedení. Před svým odchodem zastával pozici prezidenta Microsoft Corporation pro Evropu. Nyní je jedním z jeho projektů "odemykání lidského potenciálu".

Podle Jana lidé nerozlišují inspiraci a motivaci a to je chyba. Motivace podle něj odpovídá na otázky, co budu dělat, za kolik to budu dělat, jak to budu dělat a s kým to budu dělat. Vše to jsou logické otázky, na které odpovídá logická část mozku, která nedokáže vytvořit emoční vazbu. Motivace funguje, ale funguje krátkodobě.

Inspirace je z latiny "in spirit" = "v duši" a odpovídá na otázku, proč dělám to, co dělám. Co je smyslem mé činnosti a mého života. A tato otázky vytvoří emoční vazbu. Takovou nejsilnější vazbou je láska. A to buď k někomu, nebo k něčemu.

Jan Mühlfeit poukazuje na rozhovor s Jaromírem Jágrem, kterého se jednou novinář ptal, kde po tolika letech stále bere motivaci. Jágr odpověděl, že daný novinář nepochopil, o čem to celé je. Že to je o lásce k hokeji (inspirace). Samozřejmě má rád svůj plat, bonusy, výhry, hymnu a další věci, které jsou součástí motivace, ale primárně jde o tu činnost.

Mühlfeit uvádí, že je dobré se například u dětí zaměřit na výsledek zápasu, známku z testu a podobně (motivace), ale je nutné se daleko více věnovat té samotné činnosti - co v té písemce bylo dobře a co špatně, co se v tom zápasu povedlo a co ne. Obojí je důležité, ale musí to být v rovnováze. Tím se dítě udrží inspirované u dané činnosti.

#motivace #inspirace #uspech #byznys #manazer #spolecnost #vedeni #podnikani

Warengo vám pomáha uspět ve všech byznysových i životních výzvách

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.