Čím víc toho o spánku jako lidstvo víme, tím víc chápeme jeho nepostradatelnou důležitost pro správnou funkci mozku. Dokonce už dnes víme, že chronická nespavost či nedostatek nepřerušovaného spánku mohou zvýšit riziko vzniku Alzheimerovy choroby.
Nový výzkum provedený na Boston University pod vedením odborné asistentky pro biomedicínské inženýrství Laury Lewis nyní odhalil, proč tomu tak je a jeho výsledky by měly být dostatečnou výstrahou pro každého, kdo se pravidelně snaží své dny zvládat po čtyřech, pěti nebo i šesti hodinách spánku. Nezapomínejte, že tady hovoříme o nepřerušovaném nočním spánku, takže ne, denním schrupnutím pět hodin nočního spánku konkrétně z pohledu toxicity mozku nedoženete a hned si povíme, proč tomu tak je.
Aby se vědci mohli pokusit zjistit, co stojí za spojením nedostatku spánku s Alzheimerem, museli paradoxně účastníkům výzkumu nařídit, aby do laboratoře dorazili pozdě v noci a den předem spali kratší dobu. Potřebovali je totiž mít dostatečně unavené na to, aby dokázali bez problémů usnout uvnitř přístroje pro magnetickou rezonanci a zároveň s čepicemi zaznamenávajícími elektroencefalografii na hlavách.
Díky jedné napůl probděné noci a mírné nevyspalosti účastníků se však vědcům nakonec podařilo rozluštit záhadu toho, proč lidé, kteří nemají dostatek spánku, čelí vyššímu riziku neurologických poruch a onemocnění.
Pokud jste se někdy o spánek zajímali, určitě víte, že po usnutí procházíme v noci několika fázemi spánku. Jako první přichází lehký spánek, následuje hluboký spánek a nakonec REM fáze, kterou charakterizuje rychlý mihotavý pohyb očí a nízké svalové napětí. V REM fázi také sníme.
Vědci sledováním pochodů v mozcích spících osob zjistili, že k tomu klíčovému dochází během fáze hlubokého spánku, které se rovněž říká non-REM spánek. Během hlubokého spánku vědci pozorovali, jak všechny mozkové neurony náhle začaly pracovat zcela synchronizovaně, což je něco, co se nikdy jindy během celého našeho života v mozku neděje. Aktivita neuronů v hlubokém spánku střídá zhruba ve 20sekundových intervalech neaktivitu, takže na elektroencefalografu mozek trochu vypadá, jako by byl plný žárovek, které se všechny bez přestání najednou rozsvěcují a zhasínají.
Když se všechny elektrony "zhasnou", mozek najednou potřebuje výrazně méně kyslíku ze stejného důvodu, z kterého po vypnutí všech světel u vás doma výrazně snížíte svou spotřebu elektrické energie. Menší nároky na okysličení znamenají, že se po dobu, kdy jsou elektrony "vypnuté", sníží průtok krve do mozku.
To následně umožní mozkomíšnímu moku, což je čirá tekutina, která obklopuje, vyživuje a chrání mozek i míchu, aby se ve větší míře dostala do mozku. Jakmile se neurony opět "zapnou" a krevní průtok do mozku skrz cévy se zvětší, mozkomíšní mok z mozku opět vytéká ven a bere s sebou toxiny jako například amyloidy beta, které se v mozku přirozeně shromažďují a jsou spojovány se vznikem Alzheimerovy choroby.
Během každého hlubokého spánku náš mozek provádí tyto vlny aktivity a útlumu, díky kterým sám sebe laicky řečeno "vyplachuje" mozkomíšním mokem a zajišťuje, že z něj budou všechny nasbírané toxiny vyplaveny ven.
Byť by bylo praktické, kdyby mozek dokázal tento "výplach" provádět i přes den, je této očisty schopen pouze v hlubokém spánku, což je fáze, která nastává během několika hodin spánku. To znamená, že power nap nebo zdřímnutí po obědě k tomuto účelu využít nelze.
A když jsme vzhůru, mozek má příliš mnoho práce se všemi aktivitami, které v každodenním životě provádíme, takže šance snížit aktivitu neuronů je prakticky nulová. Proto si evolučně tuto "údržbu" mozek naučil schovávat až do hlubokého spánku, kdy má mimo ostatní regeneraci čas v klidu se zbavit toxických látek.
Nedostatkem spánku mu však tuto schopnost de facto sabotujeme a dobrovolně si necháváme potenciálně nebezpečné toxiny v mozku hromadit. Věda již zároveň ví, že jak mozek stárne, dostává se během spánku do hluboké fáze stále méně, což znamená, že toxiny se v něm s větší pravděpodobností mohou hromadit a eventuálně způsobovat zdravotní komplikace.
Jaké z této studie plyne poučení? Jděte si dneska lehnout dříve.
#osobnirozvoj #mozek #spanek #toxiny #alzheimer #vyznam #zdravi
