Kdo je Rahul Jandial?
Vystudovaný mozkový chirurg a neurovědec. Absolvoval několik univerzit a sám byl instruktorem oddělení neurologické chirurgie na univerzitě v San Franciscu. Také je to autor celkem jedenácti knih včetně nejnovější „Neurofitness: A Brain Surgeon’s Secrets to Boost Performance and Unleash Creativity“. Je mu 46 let a už získal řadu významných ocenění.
Vzpomíná ale i na své začátky, když poprvé otevřel lebku živé bytosti. V tu chvíli věděl, že našel svou vášeň, své povolání. Přiznává, že v takovou chvíli, když doslova jste uvnitř něčí hlavy, je strach normální, ale cítí také intenzitu okamžiku a vzrušení. „Nechci, aby to znělo hloupě, ale pro mě je to vzrušení,” říká Jandial.
Člověk nemusí být neurochirurg, aby mohl být fascinován mozkem, protože je to něco neuvěřitelného. Všichni, od magnátů ze Silicon Valley až po biohackery, se snaží zlepšit funkce a výkon mozku, a tak se dříve nebo později potkají s chytrými drogami, které zlepšují soustředění.
A to je to, co trápí mozkového chirurga Jandiala i to, co ho inspirovalo k napsání zmíněné knihy, kde předkládá vědecky podložené rady, jak zlepšit výkon mozku a dosáhnout jeho optimálního výkonu. Také popisuje studenty, kteří si mysleli, že díky chytrým drogám získávají lepší výsledky, ale pravda byla taková, že jim jen pomohly pracovat déle a tvrději, což jde zařídit i přirozenou a zdravou cestou.
Jandial prozradil tři jednoduché tipy, jak zvýšit mozkovou aktivitu. Každé z těchto doporučení je přitom úplně jednoduché a jeho praktikování nic nestojí.
1) Dvakrát týdně vynechte snídani
Podle průzkumu půst může pomoci probudit smysly, vyčistit mysl a posílit fungování mozku. Přerušovaný půst může být módní záležitostí, která přijde a zase odejde, ale klasický půst není nic nového. Některá náboženství jej po věřících vyžadují už po staletí.
Jandial sám praktikuje přerušovaný půst. To znamená, že osm hodin jí normálně a zbylých 16 hodin jen pije vodu. Například od 12:00 do 20:00 může jíst cokoli, ale od 20:00 do 12:00 může pít jen vodu. Cílem je zvýšit kognitivní výkon mozku.
Pokud jste zdraví a vaše neurony fungují v plné míře, tak v době, kdy jste bez jídla, budou informace ve vašem mozku přenášeny rychleji a přehledněji. Výsledkem bude lepší soustředění a snazší ukládání i získávání informací.
Podle jiného průzkumu od Johna Hopkinse dokáže přerušovaný půst snižovat riziko neurodegenerativních chorob. Sem patří například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Kromě toho dokáže zlepšit náladu a paměť. (Poznámka: výsledek nečekejte napoprvé, to pravděpodobně budete podráždění a budete mít hlad.)
Bylo období, kdy byla snídaně označována jako nejdůležitější jídlo dle, ale podle Jandiala pro to neexistuje žádný vědecký důkaz, a tak sám snídani vynechal úplně. To mu pomůže získat 16 hodin, ve kterých má jen pít.
Jandial praktikuje tento 16hodinový přerušovaný půst dvakrát týdně. Vždy v pondělí a ve čtvrtek vynechá snídani i oběd a všechny své denní kalorie sní během večeře. Kromě toho se snaží držet diety MIND, která je prospěšná pro mozek. Je zaměřena na potraviny, jako jsou – ovoce, zelenina, celozrnné výrobky, fazole, ořechy, ryby, drůbež a další.
Před zahájením jakékoli diety nebo půstu se ale poraďte se svým lékařem. Půst není vhodný pro starší lidi, těhotné ženy nebo děti. U delších půstů (24 hodin a více) také hrozí další rizika, takže i Jandial doporučuje na prvním místě konzultaci s lékařem.
2) Zhluboka dýchejte
Než se vydáte do stresujícího prostředí, zkuste si udělat pět minut čas a v klidu zhluboka dýchat. Například než půjdete za nadřízeným nebo než uskutečníte nepříjemný telefonát. Zastavte se a pomalu se nosem nadechujte, pak za chvíli zadržte dech a následně pomalu ústy vydechněte.
Jandial doporučuje praktikovat toto uklidňující dýchání dvakrát denně. Pomůže uklidnit neurony v mozku, což umožní myšlenkám být rychlejší, pohotovější a originálnější. A v takové situaci je člověk nejvýkonnější.
Výzkumů odpovídajících na otázku, jak podpořit mozek, je mnoho a například tento z univerzity v Oregonu učinil zjištění, že už za 11 dní vědomého dýchání (jedna hodina integrativního trénování mysli každý den) jsou v mozku vyvolány pozitivní strukturální změny, čímž se zvyšuje účinnost té části mozku, která reguluje chování člověka v závislosti na jeho cílech.
Jandial dodává, že kvalitnější propojení jednotlivých částí mozku ovlivní rozhodování, řízení impulzů i soustředění.
3) Buďte vzpřímení
Při práci co nejvíce choďte nebo stůjte. Jandial říká, že mozek má být na svislém těle, pak funguje nejlépe. Dodává, že když jste ve vertikální poloze, v podstatě dáváte mozku chytrou drogu. Ty správné mozkové léky totiž mají všichni v sobě, jen je neumí probudit a využít.
Když jste vzpřímení, v mozku se aktivuje a rozlije BDNF. To je neurotrofický faktor, vlastně takový protein pro mozek. Není to hormon jako třeba estrogen, spíše jde o růstový činitel. Takový zázrak v mozku. A tento růstový hormon udržuje pozorných 90 miliard neuronů, které má každý z nás v mozku. Ty zase přenášejí a zpracovávaní informace, takže se vyplatí se o ně starat. Zvlášť když to vyžaduje takovou maličkost, jako je vzpřímený postoj.
#neurovedec #neurochirurg #mozek #vykon #osobnirozvoj #pust #dychani
Nic proti, ale je to další trendy věc, na které se někdo snaží udělat. Tyto doporučení jak jíst, kdy jíst, kolik jíst, co jíst. To se mění každý rok a jednou za deset let to "vědci, doktoři, výživový poradci..." otočí o 180° a lidi jim to zase žerou, doslova. Já už jsem zažil takových otoček, že děkuji pěkně, dám na selský rozum a pocit.
@miroslavNovak1 Přerušovaný půst je možná pro jistou sortu populace aktuálně trend poté, co přešli z jezení pouze masa a naopak nejezení žádného masa na nějaké keto diety atp. Ale jinak jeho historie sahá hodně daleko. První vědecké testy na toto téma vznikaly paradoxně nikoliv na západě, ale v Sovětském svazu (moc se o nich neví ani nemluví), kde soudruzi zjistili, co půst dokáže s některými nemocemi. Inspirace je i v přírodě - nemocná zvířata přestávají automaticky žrát. Dnes se to znovu potvrzuje v rámci rakoviny, obezity... je na to poměrně tlak i kvůli cukru, protože tady máme nejen mladé obézní, ale i mladé výkonné sportovce, kteří dostávají cukrovku a nikdo donedávna nechápal proč. Za sebe jsem ale zastánce toho, že žádný jeden univerzální způsob stravování nikdy na všechny nefunguje a každý si musí sám na sobě otestovat, co jemu funguje, vyhovuje a po čem se cítí nejlépe. ?
@tomasdurcak jak se dá všechno vidět z vícero úhlů pohledu ? u nás na statku mě už babička říkávala, že zvíře, který přestane žrát, patří utratit. Neříká se, že se uzdravuje, ale umírá. Totéž u člověka. Často ho k doktorům přivede ztráta hmotnosti, protože je to jeden ze symptomů vážné nemoci. Ne průvodní jev procesu uzdravování se. IMHO pokud je v rovnováze příjem a výdej energie, pak není problém. Ale to je jen můj názor.
Chtěl bych třeba vidět ty sportovce u kterých se statisticky významně projevuje cukrovka v mladém věku. O tom jsem neslyšel.
Aby bylo jasno, tak nejsem proti půstu, podle mých informací občasný deficit glukózy snižuje rezistenci tkání vůči inzulínu. Což by mohlo být protektivní vzniku cukrovky druhého typu. Jenže to nesmí být spojeno se stresem, ať už fyzickým nebo na buněčné úrovni. Pak dochází k opačnému efektu. A to se často děje při různých nepříjemných dietách. Lepší je vyčerpat zásoby glukózy nějakým příjemným cvičením, túrou, nebo prostě tím, že se najím, aspoň občas, teprve až budu pociťovat hlad a ne proto, že je 12hod.
Každopádně Ať si každý dělá se svým jídelníčkem co je mu libo. Nerad bych viděl u nás tendence, které už jsou na západě běžné. Dodatečné Zdanění "nezdravých" potravin, daň z obezity, z cukru nebo rovnou zákazy a příkazy. ?