Nikdo není dokonalý, ale neustále jsme tlačeni k tomu snažit se podávat dokonalé výkony a mít tělo i mysl v perfektní kondici. Kdo nebo co za to může? Ve velké míře jednoznačně soutěživost, která je nejvíce patrná ve sportu, ale dnes už je běžně i v intelektuální rovině. Což je v pořádku. Díky tomu se i jako lidstvo posouváme, avšak neustálé porovnávání by mělo mít své hranice.
Sportovci svou výkonnost podporují různými doplňky stravy a dalšími preparáty a pochopitelně pilným tréninkem a nejmodernějšími tréninkovými pomůckami. A co když to všechno nestačí? Často se uchylují k dopingu a jiným nedovoleným látkám. Díky nim mohou podat lepší výkon, protože například tolik nepociťují únavu a bolest. Mohou tak trénovat tvrději a delší dobu. Údajně se díky růstovému hormonu časem může zlepšit i zrak, ale to jen tak na okraj jeden z pozitivních účinků.
Co když ale podobné povzbuzení nepotřebuje naše tělo, ale náš mozek? Již zmínění sportovci musí podávat stále lepší a lepší výkony, ale jde o fyzickou rovinu. V té psychické například profesionální řidiči musí dlouho udržet plnou pozornost. Studenti ve zkouškovém období do noci šprtají vědomosti na další a další zkoušky a testy. Investoři dnem i nocí hlídají pohyb svých akcií, podnikatelé jsou pod neustálým tlakem. Zaměstnaní se nespokojí s osmi hodinami, ale pracují déle a více. Je na nás vyvíjen tlak ze všech stran. A tak když jdou svaly „napumpovat“ energií, proč by nešel podobným způsobem povzbudit mozek?
Úspěch jako norma a také jako droga
Jednou jej okusíte a už o něj nechcete přijít. A dokonce nepotřebujete hektolitry kafe. Prý stačí malá pilulka. Nezní to lákavě? Jenže je-li úspěch drogou, uděláte pro něj vše, a jakmile okusíte tu jednoduchost užití stimulantu, chcete ho znovu a tak postupně zvyšujete dávky, až vznikne závislost na těchto „lécích“. V Americe prý takto dopuje až čtvrtina studentů.
Ať se můžeme bavit konkrétně, jde o Adderall, Ritalin, Piracetam nebo Modafinil. Tyto a další podobné stimulanty byly původně určeny například k léčbě narkolepsie nebo při poruchách pozornosti, ale veřejnost časem odhalila i nemedicínské využití těchto stimulantů a začala je zneužívat. Nemocným lidem taková léčiva pomáhají zvládat běžný život. Zdravým lidem do rukou nepatří.
Zvláště pravidelným užíváním sice lidé posunují hranice toho, co je ještě možné zvládnout a unést, ale koledují si o kolaps. Profesor Ramin Mojtabai z univerzity v Baltimoru říká, že studenti tyto podpůrné prostředky používají proto, aby vydrželi celou noc vzhůru. Jak ale asi každý ví, to je pro tělo velmi nebezpečné.
Nejde o nějakou převratnou novinku, spíše je to trend, který se ve vlnách průběžně vrací a je smutné, že mu propadá stále více lidí. V poslední době se mluví například i o tom, že podobné stimulanty užívají nejen studenti a sportovci, ale také podnikatelé nebo ženy, které si hlídají linii.
Lepší řešení
Účinek a výsledek pravděpodobně neuvidíte hned, jako když si zobnete zázračnou pilulku, ale z dlouhodobého hlediska půjde o mnohem prospěšnější a zdravější variantu. Neprozradím nic nového. Pravidelně a dostatečně spěte, zdravě a vyváženě jezte, pijte hodně vody, sportujte a nezapomínejte odpočívat. Do svého nabitého plánu zařaďte přestávky a ty nevynechávejte. V čase vyhrazeném na práci ale naopak nedělejte nic jiného a plně se věnujte byznysu. Za pár let vám poděkuje nejen vaše tělo, ale i mysl.
