Pro úplnost si neuvedeme jen rady, které tento miliardář podnikatelům dává, ale také si stručně popíšeme jeho život. Díky tomu bude ještě lépe vidět, že uspět může každý. Amancio Ortega si dobře hlídá své soukromí, ovšem na čem tento Španěl zbohatl je veřejně známá věc. Začněme ale u jeho dětství.
Náročné dospívání a první podnikání
Amancio měl tři starší sourozence, otce pracujícího na železnici a matku vydělávající si jako služka. Rodina nebyla v dobré finanční situaci, a tak Amancio už ve třinácti letech začal pracovat. Opustil školu a nastoupil jako poslíček a asistent krejčího ve společnosti, která prodávala luxusní oblečení.
Díky tvrdé práci se vypracoval až na vedoucího prodejny a tím se seznámil s podnikáním. Ve svých 27 letech se svou manželkou otevřel vlastní krejčovskou dílnu.
Vyšší ambice
O dalších 12 let později založil Ortega světoznámou značku Zara. Že to nebylo zpočátku jednoduché, dokládá tato jeho citace:
"Také jsem dlouho čekal na úspěch a on nepřicházel. Tak jsem mu vyrazil naproti. Čím déle čekáte na budoucnost, tím kratší bude."
Co vzniklo ze Zary, dnes všichni víme. Z Ortegy jeho úspěch udělal miliardáře a dává těchto 8 životních lekcí:
1) I introvert může uspět
Povahové rysy nám dávají určité předpoklady. Rozhodně nám ale nedávají hranice. Ty si určujeme my sami. Občas se můžeme setkat s názorem, že úspěšní lidí musí být extroverti, ale to není pravda. Ortega je dobrým příkladem, protože sám je spíše samotář, hlídá si své soukromí a je více uzavřený. I tak dokázal vybudovat miliardový byznys. Výhodou introverta je to, že většinou umí dobře naslouchat. Díky tomu se dovede vžít do situace druhého.
2) Pokora a skromnost
Stává se, že jakmile někdo uspěje, přestane být skromným a pokorným. Ortega ale dokázal pravý opak a slavil s tím velký úspěch. I přes své bohatství a nepopiratelný úspěch si zachoval svůj nenápadný životní styl. A to je podle něj cesta k lepší sebedisciplíně, lepšímu zvládání úzkosti a stresu i k tomu, aby z nás byli lepší lídři.
3) Dopřejte si odměnu
Předchozí bod o pokoře a skromnosti se s tímto nevylučuje, protože i pokorný a skromný člověk může být majetný. Sám Ortega má Audi A8 a jezdí na koních. To ale nic nemění na jeho vlastnostech. Pokud si luxusní věc můžete dovolit a záměrně ji nevystavujete na odiv, můžete ji s klidem mít a stále být pokorní. Stejně jako Ortega.
4) Nikdy není pozdě
Na realizaci svých snů není nikdy pozdě. Ortegovi bylo skoro 40 let, když založil značku Zara, ale uspět se pochopitelně snažil už před tím, jen se mu to nepovedlo tak rychle jako například Marku Zuckerbergovi nebo jiným mladým úspěšným podnikatelům. Důležité je, že se nevzdal. A nyní je v žebříčku nejbohatších lidí na 6. místě s majetkem skoro 63 miliard dolarů.
5) Myslete na svou motivaci
Jedna z věcí, která Ortegu poháněla v touze uspět, byl dle jeho slov zážitek z obchodu, kde jeho matce nechtěli dát jídlo na dluh. Amanciovi bylo tehdy 13 let a tohle pro něj byl impuls začít pracovat, aby se rodina do takové situace už nikdy znovu nedostala. A to samé radí druhým. Znát své „proč“, svůj důvod, proč jsem ochoten tolik pro úspěch obětovat.
6) Nezapomeňte na minulost
Zajímavý poznatek ze života Amancia Ortegy. Svůj byznys vybudoval ve městě La Coruna, kde se i narodil. Jaké to podle něj má výhody? Rodné prostřední mu stále připomínalo, odkud pochází a kde má své kořeny. A to už zase souvisí s předchozím bodem a jeho zážitkem z dětství, který tak mohl mít stále před očima.
7) Trpělivost růže přináší
Od založení Zary uběhlo 10 let, než byla založena společnost Inditex, mateřská společnost Zary. Dnes je Inditex jednou z největších oděvních společností na světě. Někdy se čekání na úspěch může zdát jako věčnost, ale na příkladu Ortegy je vidět, že se vyplatí si počkat. Konkrétně u trpělivosti on sám zdůrazňuje, že vám pomůže pozorovat, počkat a vědět, kdy konat, čímž zároveň minimalizujete svá špatná rozhodnutí.
8) Dělejte si věci po svém
Není cílem kopírovat ostatní a jejich jednání. Je vhodné se z druhých inspirovat, ale mít svou osobnost a dělat si věci po svém. Amancio Ortega vsadil na vlastní intuici a svůj byznys si budoval na svém písečku po svém a tak, jak to jemu připadalo nejlepší. Vyplatilo se.
Tohle jsou velmi dobré postřehy. Zaujalo mě, že někde byl nedávno rozhovor s Kiyosakim a v něm tvrdil, že je to teď s finanční gramotností ještě horší než před 20 lety, což mi přijde šílené, vzhledem k dnešnímu přístupu k informacím. Mohl si jen hřát svou polívčičku (četl jsme od něj asi 4 knihy a víceméně povídá to samé dokola), ale minimálně ta jeho první byla fakt zajímavá, takže bych čekal, že spoustě lidem otevřel oči a že se ta situace celkově bude skokově zlepšovat... zajímavé.
@DavidKlouda Bohužel, možnost žít si "beztrestně" nad poměry a ukázat všem okolo, jak se mám dobře, je zatraceně silné lákadlo. A kdo by hledal online smysluplné informace, když vás sociální sítě tak hezky krmí dopaminem. Určitě existuje sorta lidí, která ty benefity využívá a jsou díky nim vzdělanější a chytřejší i přes to, že bez internetu by se k těm informacím asi nedostali. Většinová populace má ale dnes z internetu buď chlubírnu, nebo takovou hospodu, kam chodí pod články do diskuzí nadávat. Thats it.
To je pro mě přípustný závěr tak možná do 30. roku života. Tomáši, pozorujete tohle i u starších lidí? Možná je to moje bublina, ale po té 30. se aspoň v mém okolí řada lidí snaží nad tím přemýšlet a konat s nějakou vizí. Ale je možné, že jsem si kolem sebe jen vybudoval skutečně totální bublinu, která se chová podobně jako já, čímž se utvrzuju v tom, že to tak dělá většina...
@DavidKlouda Ne, u starších už tolik ne. Přípustné dejme tomu, ale do určité míry. Hlavně tedy co se týče toho zadlužení. Je docela na nic říct si po třicítce, že od teď už teda zodpovědně, ale tamhle zbytečné dluhy, které ještě léta budete splácet, támhle zbytečně vyhozeného půl milionu na operák na hezké auto, které už je fuč. Je fajn, že k tomu prozření dojde, nepochybně jsou i tací, kteří rozhazují dál. Ale ti lidi se pak většinou bijí do hlavy, protože si spočítají, že jim bude trvat dalších třeba 5 let, než se dostanou zpět tam, kde mohli být, kdyby do té zodpovědnosti a vize dozráli trochu dříve.
Pěkná vzpruha do nového týdne! Jsem rád, že se víc mluví o tom, že "nikdy není pozdě". Samotnému mi trvalo asi 3 měsíce se vyrovnat s tím, že 28 let není žádná překážka ke změně kariéry :)
28 let je ještě nic. Dneska se na starší lidi hází termíny jako "boomer" atp. a jako nic proti humoru a recesi, ale myslím si, že ten tlak na to, aby člověk byl do toho a toho věku zajištěný, do toho a toho měl rodinu a v tom a tom šel už do důchodu jako milionář, je nesmyslný. Připomíná mi to ten tlak okolí na malé děti, které se mají od tohohle měsíce plazit, od tohohle chodit, od tolika roků mluvit a od tolika už nesmí spát s rodiči v ložnici, jinak je něco "špatně". Zcela zbytečný sociální tlak.
Zmínka o pokoře je skvělá! bohužel jak je psáno níže - lákadlo ukázat všem “už nejsem jako vy” nebo “já mám peníze” je častokrát silnější.