Před 30 lety, kdy jsme se teprve oklepávali ze sevření socialismu, bylo na západě hlavní dogma podnikatelského světa jasné: "Greed is Good!" Vysvětlení pro takovou oblibu chamtivosti a nenasytnosti po všem, co jen bylo možné reálně získat, přinesl mimo jiné v roce 1987 film #WallStreet: "Chamtivost objasňuje, proniká a zachycuje esenci evolučního ducha. Chamtivost, ve všech svých formách - chamtivost po životě, penězích, lásce, vědomostech, nás provázela vzestupem lidstva…“
Ve skutečnosti nejde až tolik o životní filozofii, jako spíš o teorii managementu. Nejvíc totiž podporovala - ba přímo nutila - manažery, aby šli především za vlastními zájmy a obohacením. Ne že by to dělali pro sebe - bylo to přece pro dobro celého lidstva. Teorie "Greed is Good" znamenala odvrácení od dříve populárních konceptů, jež byly považovány za ideál správného managementu. Ty manažera stavěly spíš do role správce společnosti, jejich zaměstnanců, zákazníků atp.
Jobs šel proti proudu
Steve #Jobs však mánii okolo chamtivosti nepropadl a dokonce s ní přímo nesouhlasil. Pro něj nebyla chamtivost ani zdaleka tím, co mělo pomoci jednotlivcům, respektive celému lidstvu, k evoluci. Za hlavní motor rozvoje naopak považoval všímavost. Jobsův životopisec Walter Isaacson cituje Jobsovo vysvětlení tohoto způsobu uvažování o managementu následovně:
"Když jen sedíš a pozoruješ, všimneš si, jak neklidná tvoje mysl je. Pokud se zkusíš uklidnit, nejdříve to jenom zhoršíš. Ale postupně se dokáže uklidnit, a když k tomu dojde, otevírá se prostor pro naslouchání jemnějším věcem - tady začíná kvést tvoje intuice a ty začínáš vidět věci jasněji a jsi víc přítomen. Tvoje mysl se zpomalí a uvidíš, jak v pouhém momentu neuvěřitelným způsobem expanduje. Uvidíš mnohem víc, než kolik jsi mohl předtím."
Zatímco ostatní houfně uctívali #chamtivost (což některým vydrželo dodnes), Jobs šel směrem všímavosti, která je de facto přesným opakem. Soustřeďuje se totiž na lidské nitro a fyzicky neuchopitelnou intuici, nikoli na vnější svět a materiální podstatu věcí, což jsou hodnoty, na kterých stojí nenasytnost.
Věda souhlasí
Dnes, 30 let od doby, kdy Jobs propadl všímavosti a 8 let od jeho předčasného odchodu ze světa, nové poznatky neurologie ukazují, že jeho intuice byla správná. Článek "The Neuroscience of Meditation", jež byl nedávno publikován ve vědeckém časopise British Journal of Neuroscience Nursing, totiž na výsledcích skenování mozků ukazuje, že meditace zaměřená na vnitřní všímavost dělá člověka (manažera) efektivnějším a kreativnějším.
"Výsledky našeho pozorování ukazují, že niterná všímavost, respektive neurovědecké změny, které její praktikování v mozku způsobuje, zlepšují pozornost. Konkrétně část cingulárního kortexu [laicky řečeno oblast mozku zodpovědná za pozornost] vykázala v reakci na meditaci zaměřenou na všímavost pozitivní změny ve své aktivitě. Dráhy limbického předního mozku, jež jsou zapojeny do procesů zlepšujících regulaci emocí a snižování stresu, rovněž vykazují během praktikování meditace pozitivní aktivitu."
Pokud z této vědecké citace nejste o moc chytřejší, pojďme si ji přeložit do řeči našeho kmene: Meditace všímavosti může manažerům pomoci stát se lepšími ve:
1) Schopnosti koncentrovat se na delší dobu
2) Schopnosti zůstat pod tlakem klidnějšími
3) Schopnosti zvládat pracovní stres
Další nedávný výzkum z nizozemské University of Amsterdam, který se objevil v časopise Personal and Social Psychology Bulletin, uvádí:
"Studie zkoumající efekty všímavosti na faktory relevantní pro kreativitu naznačují jednotný a pozitivní vztah."
Jinými slovy, Jobsem propagovaná cesta má ještě jako třešinku na dortu benefity pro vaši kreativitu. Zdá se tak, že neurověda skutečně prokázala, že nikoli chamtivost, ale všímavost a meditace všímavosti je tím, co velké lídry posouvá kupředu. Ne nenasytnost, ale jejich schopnost najít v sobě samých inspiraci a následně ji předat ostatním.
#osobnirozvoj #intuice #inspirace #meditace #neurologie #veda #kreativita #stres #koncentrace
