Před deseti lety se Arne Alsin, jak sám říká, přestal snažit být normální. Zakladatel investiční společnosti Worm Capital trpěl spousty příznaků Aspergerova syndromu. Byl citlivý na světlo i zvuk a v přítomnosti dalších lidí trpěl úzkostí. Když jeho pes štěkal, měl pocity, jako by měl jeho mozek explodovat.
Pokusil se změnit: „Myslel jsem na logiku, přeprogramování a znecitlivění. Myslel jsem, že se postupně dostanu do normálu, ale nefungovalo to.“ Nakonec se naučil se svým „hendikepem“ žít a zkrátka se bral takový, jaký je.
Přibližně ve stejné době, kdy se snažil sám sebe „přeprogramovat“, se také pokoušel zachránit portfolio akcií, které mu vyneslo přezdívku „Turnaround Artist“ od editorů TheStreet.com, kde byl také tři roky autorem stejnojmenného sloupku.
Přerod z hodnotového v růstového investora
Po splasknutí dotcom bubliny se začal věnovat investování do klasických hodnotových akcií. Ale až do roku 2008 se jeho portfoliu příliš nedařilo a ani po finanční krizi, kdy začaly trhy výrazně růst, se jeho hodnotové akcie nevzpamatovaly. Nakonec, jak říká: „Prostě jsem to úplně vzdal a řekl si, že udělám pravý opak.“
Nyní 63letý investor odhodil téměř jakýkoliv investiční princip, kterého se předtím držel. Odmítl klasickou hodnotovou investiční strategii ve stylu Warrena Buffetta, který zkoumal rozvahy společností, a naopak se obsedantně zaměřil na slibné a disruptivní společnosti ze Silicon Valley.
Poměrně brzy získal významné podíly v Amazonu (2012) a Tesle (2016).
Zároveň začal shortovat automobilové společnosti typu General Motors stejně jako společnosti Sears a American Airlines, které byly podle něho hnány nepřirozeně vzhůru zpětnými odkupy akcií.
Nakonec přinesla změna v investiční strategii Alsinovi v roce 2020 své ovoce. Malý hedgeový fond s podivným názvem, který byl spuštěn v roce 2017, a dlouhodobý fond, který běží od roku 2012, přinesly investorů jedny z nejlepších výsledků ze všech hedgeových fondů.
Samozřejmě, některé slavné hedgeové fondy získaly v roce 2020 rovněž obrovské jmění, ale pokud jde o procentní zhodnocení, Worm Capital je všechny předčil: Hedgeový fond založený v roce 2017 získal neuvěřitelných 274 procent, z velké části díky akciím Tesla, které tvoří 37 % portfolia veřejně obchodovatelných akcií fondu. Dlouhodobější fond pak vzrostl v loňském roce o 205 %. Na konci roku 2020 tak Worm Capital spravoval přibližně 374 milionů dolarů.
Čísla z loňského roku ukázala obrovský posun od dob, kdy short-selleři Tesly (mnohem větší hedgeové fondy) nepřečetli její příběh tak důkladně jako Alsin a nepodařilo se jim na růstu Tesly vydělat zdaleka takové peníze.
Nyní, když je jeho firma na vrcholu po loňském zhodnocení finančních prostředků o 274 %, vyvstává otázka, zda další institucionální investoři konečně „přijmou Arne Alsina mezi sebe“ jako důvtipného investora, nebo jeho loňský růstový příběh připíšou pouze štěstěně.
Úspěch Worm Capital nepřišel zadarmo
Když založil Alsin nový dlouhodobý fond v roce 2012, stal se jeho první významnou pozicí Amazon. Dnes je internetový gigant jednou z nejoblíbenějších akcií na světě, ale v době, kdy do něj Alsin poprvé investoval, byla většina investorů vůči Amazonu skeptická – společnost nebyla zisková.
Amazon již tehdy však ovládal svět maloobchodu a vydal se na cestu za budováním nového vzrušujícího podnikání, který oslovil představivost amerického investora – cloud computing.
Ačkoliv Alsin nemá žádné technické nebo vědecké znalosti, říká: „Prostě jsem se ponořil do studia. Myslím, že to bylo 100 hodin týdně 5 týdnů po sobě.“
Dále vysvětluje: „Na všechno můžete přijít, pokud budete nad problémem trávit dostatek času a rozdělíte si ho na menší části. Každá nová technologie je pouze souborem jednotlivých informací. Snažte se poznat problém do hloubky, dělejte si poznámky a vymýšlejte různé scénáře budoucnosti. Zamyslete se jako inženýr nad tím, jak by mohly věci fungovat. To je přesně způsob, jakým jsem studoval cloud computing.“
O revoluci v oblasti čisté energie přemýšlel dlouhodobě
Když začal Alsin studovat Teslu, věnoval se jí se stejným typem intelektuální přísnosti jako v případě Amazonu. A stále si opakoval jednoduchou mantru: „Zaměř se na zákazníka“. Usoudil, že by každý zákazník nakonec upřednostnil elektromobil, kdyby byl k dispozici.
Americký investor si koupil svou první Teslu v roce 2016, přibližně ve stejné době, kdy koupil i akcie. Když řídil svou Teslu ulicemi San Diega, říká: „Mohli jste vidět, jak se na vás lidé dívají, cítil jsem se opravdu cool.“
Dnes už Alsin a jeho rodina vlastní 10 modelů Tesla – 2 modely Tesla S, 4 modely Tesla 3 a 4 modely Tesla X. Rovněž má už vytvořenou rezervaci na 6 cybertrucků, které plánuje použít pro výzkum a testování i využití v rámci rodiny.
V době, kdy Alsin akcie Tesla kupoval, zdaleka nebyly jedním z největších růstových hitů akciového trhu.
Silné zadlužení společnosti a nedostatek hotovosti lákal řadu short-sellerů, včetně Whitney Tilson. Bývalé manažerky hedgeového fondu a hodnotové investorky, která v roce 2017 uzavřela svůj fond Kase Capital, který byl doslova spálen díky uzavření krátkých pozic na Tesle v roce 2013 a 2014.
Není pochyb o tom, že alespoň doposud měl Alsin o akciích Tesla pravdu, když v roce 2020 vzrostly o více než 700 % a prošly splitem 1:5. Nepředpovídá ani, jak vysoko může cena akcií Tesla růst, ale říká: „Zatím tam nevidím žádný cenový cíl, kdy bych byl ochotný akcie Tesla prodávat.“
Slovo závěrem
Proč jsem psal tento článek a co byste si z něho měli odnést? Potom co jsem v sobotu napsal článek „Proč vás investice do bitcoinu, Tesly a dalších rizikových aktiv může připravit o všechno?“ jsem dostal pocit, že bych mohl nabídnout i zcela opačný pohled na věc.
Ve výše zmíněném článku jsem se obouval do strategie koncentrovaných portfolií a investic do růstových akcií, případně kryptoměn. Osobně samozřejmě proti růstové investiční strategii nic nemám, koneckonců, může přinést mnohem sladší ovoce. Zároveň jsem však přesvědčený, že by se většina investorů touto cestou vydávat neměla a měla by se spíše zaměřit na konzervativní investice, diverzifikaci a případně pasivní, pravidelný investiční přístup.
Souvisí to především s časem, který jste ochotní investování věnovat. Alsin měl sice skvělý odhad ohledně vyhlídek Amazonu i Tesly, ale také podstoupil jisté oběti. Technologii cloud computingu už v roce 2012 studoval 500 hodin, aby pochopil její potenciál a neméně velkou pozornost věnoval i Tesle, jejíž vůz si dokonce koupil. Většina lidí, kteří se rozhodnou zhodnocovat své peníze na akciovém trhu, podobné možnosti nemá – nevěnují se investování na full-time. Samozřejmě mě napadají i výjimky, třeba @Stan1000 (tímto ho zdravím ?), kterého řada z vás už zná, se věnuje investování celé dny. Za tuto časovou investici a píli je samozřejmě oprávněn očekávat lepší investiční výsledky (i když ani ty nejsou zaručené). Pokud však někdo může věnovat investování pár hodin týdně jako například já, pak si stále myslím, že cesta investic prostřednictvím potenciálně disruptivních společností pro něj není to pravé – nedokáže najít ty správné akciové tituly.
#akcie #jakinvestovat #investovani #investicnistrategie #strategie #disruptivnispolecnosti #tesla #amazon #rustoveinvestovani #hodnotoveinvestovani
Zaručené výsledky na burze nejsou nikdy, to je jeden z důvodů, proč své investice rozděluji mezi růstové a příjmové. Růstové jsou fajn, ale může se stát, že přijde velká korekce a ztratíte rázem třeba 20% hodnoty portfolia. Při nedávné korekci můj investiční účet klesl během 14 dnů téměř o 0,5 milionu Kč (o zhruba 10%, bývají i horší korekce...). Přesto jsem tehdy napsal článek, aby investoři nepanikařili a nezbavovali se akcií. Korekce se přehnala a já se opět blížím k maximálním ziskům, ztracená hodnota byla rychle dohnána. Tomu ale nemusí být vždy.... Stačí jakékoliv nepříznivé podmínky na trhu (Covid, válka a podobné faktory) a hodnoty růstových akcií prudce spadnou dolů a mohou tam zůstat na velmi dlouho. A vy o své investice z velké části přijdete... To by v mém přece jen již vyšším věku nebylo dobré. Proto je mou obchodní strategií polovinu investic směřovat do příjmových akcií (ty nejsou tak ohroženy pádem hodnoty ceny jako u růstových akcií, navíc mi průběžně finanční prostředky vrací, takže škoda nebude nikdy tak velká a zároveň mi zvyšují pravidelný pasivní příjem). Čím blíže budu úplnému důchodu, tím více bude posilována právě složka příjmových akcií. Navíc každá růstová akcie svůj růst někdy zastaví a dále již neroste, taková akcie se stane rázem "mrtvou", protože vám přestane generovat zisk. Ten naopak příjmové akcie generují stále... Žiji sice velmi skromně, nicméně chci vybudovat příjem 50.000 Kč měsíčně, abych měl dostatečnou rezervu, kdyby se cokoliv nemilého stalo. A ještě k disruptivním akciím - sám vybírám takové, které přicházejí s něčím novým, převratným, příkladem byl v minulosti cloud, v současnosti např. blockchain, konopí (tomu se zatím vyhýbám), stále ještě čistá energie, 3D tisk, fintech, pro někoho kryptoměny (na ty já moc nevěřím, to je velmi riziková investice). Ideálně společnosti s globální působností... Tam je největší šance na růst...
Zdravím, rád čtu Vaše články a neustále se učím novotám.. Slušná strategie a jedno s druhým. Chtěl bych to mít obdobné. Jsem poměrně nováčkem, takže mě čeká ještě spoustu práce...