9 minut čtení

4 hloupé (a drahé) začátečnické přešlapy, na které by si každý investiční nováček měl dávat velký pozor

Burzovní obchodování je ve svém jádře primitivní - nakupte levně, prodejte draze (nebo naopak). Ale než se dostanete do fáze, kdy své investice dokážete spravovat i poslepu, chce to dávat si pozor na přešlapy... hlavně na ty, které stojí peníze.

Burza je extrémně férová v tom, že si veškerá aktiva skrz kliknutí kupujete i prodáváte sami. A pokud uděláte chybu, která vás stojí peníze, trhy nezajímá, jestli jste nováček nebo ostřílený profík s řadou úspěšných let za pasem. Pasti a nástrahy s nepříjemně vysokými cenovkami číhají úplně stejně na každého. O to důležitější je každý krok v tomto prostředí pečlivě zvážit a ideálně ještě před tím, než jej uděláte, jasně vědět, co budete dělat, když vše půjde dle plánu nebo když dojde k nejhoršímu/nejlepšímu možnému scénáři.

Člověk je tvor chybující a často se setkávám s pohledem, že během učení lze počítat s tím, že zaplatíte nějaké školné. A to vůbec nerozporuji. Osobně jsem nicméně toho názoru, že toto školné by se nikdy nemělo rovnat například prodělání celého prvního obchodního účtu (pokud na něm nemáte pár korun, ale první řekněme seriózní investiční kapitál, který bych počítal řekněme cca od 5000 $ nahoru).

Pokud se skutečně dostanete až na nulu a přijde margin call, je to zásadní zpětná vazba. A nejen v tom ohledu, že jste si pravděpodobně pro investování vybrali špatné trhy, ale také v tom, že jste s největší pravděpodobností podcenili analýzu, šli do přílišného rizika a zároveň neměli plán, jak budete reagovat, až se vše otočí proti vám. Za mě by takové vypucování účtu mělo znamenat minimálně půlroční odpočinek od investování, během kterého se vrátíte ke studiu a pokusíte se zjistit, co je potřeba změnit, aby se to už NIKDY neopakovalo. 

Neříkám, že níže popsané přešlapy automaticky vedou ke ztrátě celého obchodního účtu, ale v některých případech mohou stát na začátku kaskády průserů, na jejichž konci pak jsou jen slzy, zatímco na monitoru svítí nula.

1. Likvidace dlouhodobých investic během tržního kolapsu

A hned na úvod malá záhada - proč na jednu stranu říkám, že nemáte svůj účet nechat spadnout až na nulu a hned o pár řádků později vám skoro jako někde na Redditu říkám "HOLD!"? Protože jsou to jablka a hrušky. V tomto případě se bavíme o standardní situaci, kdy se rozhodnete, že nechcete být intradenním či krátkodobým spekulantem snažícím se časovat trh, ale naopak dlouhodobým investorem, který chce své portfolio budovat na dalších 20-30 let.

V takové situaci je potřeba zaujmout diametrálně odlišný přístup a hlavně si uvědomit několik faktů:

  • Dostatečně diverzifikovaná portfolia ani při tržním kolapsu neskončí na nule.
  • Krize nejsou na akciových trzích ničím příliš výjimečným, objevují se relativně pravidelně a mají na trh většinou ozdravný účinek.
  • Celá historie burzy nám říká, že trhy (resp. primárně tržní indexy) se zatím VŽDY po KAŽDÉ krizi dokázaly zotavit a posléze dokonce vyrůst ještě výš.

Jinými slovy, pokud se podíváme zpět do historie, vyplatilo by se vám při doposud každé krizi na akciových trzích neprodávat své investice ve ztrátě, ale přečkat je, jelikož dříve či později by se trh vrátil zpět k růstu a vy do zisku. Samozřejmě nikdo z nás nemůže vědět, kdy nějaký velký a na první pohled neohrožený gigant nečekaně zkolabuje. Výše zmíněné diverzifikované portfolio by si však i s tímto výjimečným úkazem mělo být schopno poradit.

2. Investování do firem a produktů, kterým dostatečně nerozumíte

Svět dnes letí poměrně kvapem kupředu a prakticky každý rok se na trhu objevují nové inovativní společnosti, které mají zdánlivě našlápnuto k solidním růstům a mají zájem o kapitál veřejnosti. Pokud ale nechápete jejich byznys model a není vám zcela jasné, jakým způsobem plánují generovat zisk, sorry jako, ale nemají co dělat ve vašem portfoliu.

V rámci dividendových akcií se například poměrně často ve svých textech zmiňuji o společnostech, jež fungují jako takzvané REIT, tedy Real Estate Investment Trust neboli realitní investiční společnosti. Jejich hlavní byznysovou náplní je provozovat či financovat nemovitosti schopné produkovat pravidelný příjem (např. z nájmů). Investovat do takové společnosti je tak dobrým způsobem, jak své portfolio diverzifikovat a "namočit se" ve světě investičních nemovitostí, aniž byste sami museli kupovat, vlastnit či provozovat jakoukoli budovu.

Pokud je pro vás ale "REIT" nějaké cizí slovíčko, pod kterým si představíte pouze možnost koupit si akcii a zpravidla solidní dividendu (přičemž ani netušíte, proč zrovna tyto společnosti často nabízejí nadstandardní dividendový výnos), měli byste se takové investici vyhnout. Aspoň do chvíle, kdy se o tomto typu společností dostatečně vzděláte. Zkrátka a dobře, chcete mít vždy 100% a do detailu jasno v tom, proč je každé jedno investiční aktivum ve vašem portfoliu a jakým konkrétním způsobem vám bude generovat zhodnocení (a odpovědí by mimochodem nemělo být, že proto, že ho tam má kamarád/známý/příbuzný a tomu vydělává).

3. Nakupování akcií jen po velkém růstu, kdy o nich všichni mluví

Tento smutný fenomén je právě dnes možné sledovat prakticky dennodenně. Dlouhodobé úspěšné "rally" na akciových trzích zpravidla vždy způsobí to, že lidé získají o akcie a investování do nich větší zájem. Naplno se u nich spustí FOMO, zvlášť pokud je taková situace jako dnes ještě navíc spojena s obavami o budoucnost, a chtějí investovat, aby se zajistili na budoucnost, ochránili své úspory před inflací a neutekla jim náhodou šance na zbohatnutí.

Problém je, že tou nejlepší chvíli pro investování je přesný opak - tedy situace, kdy o akciích skoro nikdo nemluví, takže jejich hodnota je zpravidla dokonce podhodnocena a lze je nakupovat takzvaně "se slevou". Nakupování (či přikupování) akcií proto nikdy není dobré omezovat jen na situace, kdy trh zrovna nezastavitelně letí vzhůru. V tu chvíli už naopak dávno chcete mít nakoupeno a soustřeďovat se třeba na jiné přehlížené segmenty, kam reflektory médií a všeobecné euforie nesvítí a kde se mohou skrývat další levné akcie ke koupi.

Zároveň takový přístup trochu zavání nějakým časováním trhu, což je u snahy o dlouhodobý investiční horizont zcela bezpředmětný přístup. Zejména u začínajících investorů bych striktně doporučil držet se strategie Dollar-Cost Averaging (DCA), což znamená, že si předem stanovíte pevný interval a částku, kterou budete vždy ve stejnou dobu pravidelně investovat. Například se rozhodnete, že každé první pondělí v měsíci vložíte odložených 5000 Kč do předem vybraného indexového fondu nebo dvou. Tato strategie vám z dlouhodobého pohledu přinese nižší průměrné náklady na nákup aktiv, než snaha časovat trh a nakupovat levně (pár chytrých hlav už to dávno zanalyzovalo).

4. Investování bez ohledu na poplatky či daně

Otevřít si u brokera účet a pustit se do nakupování akcií dává perfektní smysl. Stejně jako u přemýšlení o tom, co a kdy budete kupovat, je však na místě neunáhlit se a zvážit, která společnost vám vzhledem k vaší investiční strategii nabídne nejlepší podmínky za nejlepší cenu.

Hezkým příkladem toho, jak by to vypadat spíš nemělo, je dnes populární brokerská platforma Robinhood. Mileniálové ji milují, nakupují přes ní akcie $GME za 300 dolarů kus, vpravo nahoře jim na mobilu ještě svítí hvězdička, kde mohou získat nějakou random akcii zadarmo a občas jim nefunguje u konkrétních akcií BUY nebo SELL... Celé to vypadá spíš jako nějaké hravé kasino než jako seriózní platforma, která chce investorům poskytnout při budování portfolií a burzovním obchodování kvalitní služby na úrovni. Opravdu chcete v takovém prostředí nakládat s vašimi úsporami a řešit svou finanční budoucnost?

Za další jsou tady komise za provedené obchody, jejich minimální možný objem či řada dalších podmínek a poplatků, které zpravidla každý broker okolo obchodování na burze pro své klienty má. I tady se vám poctivé studium trhu a možných variant může z pohledu ušetřených financí obrovsky vyplatit. S výběrem brokera vám může pomoci tento článek, případně se na Warengo přijďte podívat příští týden, bude tady na vás čekat ohledně brokerů jedno malé překvapení. ?

Konkrétně u akcií je rovněž dobré brát v potaz tzv. "časový test", jež platí v rámci české legislativy. Ten zaručuje, že pokud nakoupené akcie držíte aspoň 3 roky, nemusíte následně z případného zisku, který jejich prodejem/převodem na jiného akcionáře inkasujete, odvádět daň. Jinými slovy, i samotný daňový zákon České republiky investory nabádá k tomu, aby se soustřeďovali spíš na dlouhodobý horizont a neplánovali prodej svých pozic měsíc po jejich nákupu.

A pokud ze svých akcií pořízených na zahraničních burzách inkasujete nějaké dividendy, měli byste si už dopředu vždy zařídit ochranu před dvojím daněním, anebo opět změnit poskytovatele. Více o tomto tématu zde.

---

Dotkl jsem se jen pár základních věcí, ale i tak vidíte, že jde o hromadu informací, které je potřeba si zjistit, důkladně prostudovat, promyslet a učinit na jejich základě nejlepší možné rozhodnutí. Nákup co nákup, akcii co akcii, rok co rok. Vítejte ve světě akciového investování, hodně štěstí!

#investovani #burza #akcie #portfolio #diverzifikace #tipyprozacatecniky #panika #disciplina #casovanitrhu #vzdelavani #studium #fomo #hype #euforie #broker #poplatky #dane #dividendy #casovytest #legislativa

Hodnocení: +57
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.