Spravování peněz, zatímco se významným způsobem mění vaše finanční situace, může být velmi náročné. Není však pravdou, že jediným způsobem, jak nenadálé komplikace zvládnout, je mít v pelesti našetřené miliony, kterými vzniklé výpadky snadno zalepíte. Byť je to logicky nejefektivnější řešení, na které byste měli začít myslet hned, jakmile se ekonomika začne zotavovat. Jednoho dne totiž přijde další krize.
Zdaleka ne každý má ale takové štěstí, a tak je přirozeně smysluplnější podívat se na situaci, kdy třeba žádný velký finanční polštář nemáte. V tom případě se před vámi s příchodem krize mohou vynořit některá zásadní finanční rozhodnutí, u kterých se na první pohled zdá, že možná ani nemají správou odpověď a jde jen o to zvolit menší zlo. Presto se nějak rozhodnout musíte. O která dilemata zpravidla jde?
1) Mám nadále spořit, i když je můj příjem nyní menší?
Dříve se vám dařilo pohodlně spořit nemalou část vašich příjmů, ale nyní jste o tuto část přišli a odkládání peněz je mnohem složitější. Má smysl snažit se spořit dále? Ano!
Zvlášť pokud doposud nemáte vytvořený žádný pohotovostní fond, s nímž byste byli schopni pokrýt 6-9 měsíců svých minimálních životních nákladů, na nic nečekejte a odložte bokem každou korunu, kterou budete moci. Ruku v ruce se snahou maximálně spořit by měly jít i změny ve vašich výdajích, jež by měly směřovat k jejich co největší únosné minimalizaci.
Pokud dojde k tomu, že se objeví nějaké nepředvídatelné výdaj (nutná oprava automobilu, koupě nové lednice atp.) nebo vaše příjmy náhle klesnou až na nulu, poslouží vám právě tyto úspory k tomu, abyste náročnější období bez větší újmy překlenuli.
2) Mám se zaměřit na splácení dluhu, nebo raději posílit pohotovostní úspory?
Častá a na řešení asi nejnáročnější finanční otázka, jež se v krizovém období může objevit. Racionálně je jasné, že prioritou by vždy mělo být splácení dluhu. Tak to aspoň platí za normálního stavu. A pokud máte v pohotovostním fondu dostatečnou rezervu, klidně ve splácení pokračujte.
Pokud se ale finančně nemáte o co opřít, je načase začít se intenzivně zajímat o to, zda vám váš věřitel v současné nelehké situaci nemůže poskytnout jakékoliv úlevy. Během jarní první vlny pandemie bylo možné odložit si splátky o půl roku. Nyní už to tak jednoduché není, nicméně banky ministryni financí slíbily, že budou žádosti o odložení splátek s klienty řešit individuálně. Přinejmenším za zavolání a zjištění možností tak nic nedáte.
Každopádně - pokud máte mimo pohotovostní fond a splácení dluhů ještě nějaké další finanční cíle, v této chvíli na ně zapomeňte a upřednostněte pouze tyto dvě věci.
3) Co z osobního rozpočtu osekat, když přijdete o citelnou část příjmů?
Snížení příjmů je v období recese přirozenou součástí úpadku pracovního trhu a ekonomiky jako takové. Buď vám plat sníží zaměstnavatel, nebo vám jakožto podnikateli třeba poklesne poptávka a tím pádem i příjmy, resp. zisky, z nichž žijete.
Pokud k této situaci dojde, měli byste takovou změnu ihned promítnout i do svých výdajů a osobního rozpočtu. Byť stát aktuálně podnikatelům i zaměstnavatelům nabízí hned několik možností, jak své ztráty aspoň částečně pokrýt, neměli byste je považovat za samozřejmost ani spásu.
Vždy je tady šance, že státní podporu z nějakého důvodu neobdržíte a tyto povětšinou "drobné" od státu vás navíc rozhodně nespasí do té míry, že byste se mohli vrátit do normálního stavu.
Nic takového. Pokud nějakou podporu získáte, super, ale použijte ji pouze na ty nejnutnější životní náklady, případně ji přesuňte do pohotovostního fondu. Vše ostatní, co můžete nějakým způsobem oželet a není zcela esenciální (předplatné různorodých služeb, nákup nového oblečení, nákup vánočních dárků), až do odvolání vyškrtněte.
Platíte-li někde nájem (bydlení či provozovna), pokuste se majiteli vysvětlit svou situaci a dohodnout se na nějakém (aspoň krátkodobém) snížení či odložení vašich plateb nájemného. Projděte si také své pojistné, případně zavolejte svému pojišťovacímu agentovi a zeptejte se ho na možnosti snížení plateb za pojistky.
4) Je rozumné až do navrácení situace do normálu zapomenout na budoucnost?
Spoříte-li si na důchod, měli byste se pokusit udržet svou aktuální strategii co nejdéle neměnnou. Recese tady ostatně nebude navždy a dlouhodobé finanční cíle by z tohoto pohledu měly mít přednost i za cenu krátkodobého snížení jiných neesenciálních výdajů.
ALE váš nouzový fond by měl mít přednost i před spořením/investováním. Pokud tedy nemáte k dispozici dostatek hotovosti na pokrytí vašich životních nákladů po dobu aspoň 6 měsíců, je na místě rozpustit/zlikvidovat část svého spoření za účelem vytvoření této finanční rezervy. Jak na tom finančně budete za 10 či 20 let je sice důležitější, než jak na tom budete za rok, ale ne v případě, že se kvůli tomu dnes dostanete do platební neschopnosti.
Ve chvíli, kdy máte:
- dostatečný pohotovostní fond
- zaplacenou splátku z případného dluhu
- zaplacené základní životní náklady
a přesto vám nějaká ta koruna zbyde, na nic nečekejte a rozhodně v investování pokračujte. I kdyby mělo jít o nějakou minimální částku měsíčně, je to pořád lepší než nic. Ale ve vašem krizovém scénáři pro finance by investování mělo být až na 4 místě.
#osobnifinance #prijmy #vydaje #rozpocet #sporeni #krize #recese #dluhy #necekanevydaje #penze #budoucnost #prace #poptavka #krizovyscenar #pohotovostnifond