Proč finanční gramotnost svých potomků nepodceňovat? Pokud se náhodou stane, že jim jednoho dne odkážete své nemalé a celý život budované jmění, hádám, že to poslední, co si přejete, je aby bylo bezohledně rozfofrováno za nesmysly a přivedlo vaši rodinu v budoucnu zpět na mizinu.
A i pokud svým dětem žádné závratné bohatství přenechat neplánujete, můžete jim důslednou finanční výchovou dát minimálně solidní šanci, že si jednou materiálně bezstarostný a zcela zabezpečený život dokáží vybudovat samy.
Musíte to ovšem vzít do vlastních rukou. Protože aniž bych tady chtěl nějak cíleně hanit školský systém, je tak nějak všeobecně známo, že v oblasti finanční gramotnosti odvádí i dnes ve 20. letech 21. století školství bídnou práci.
Když k tomu přidáte skutečnost, že v řadě rodin jsou z nějakého nepochopitelného důvodu konverzace o penězích ještě větší tabu než konverzace o sexu, problém je na světě.
A tento problém se naplno projeví až ve chvíli, kdy vaši potomci dospějí, vstoupí do pracovního života a začnou vydělávat. Pokud ve svém arzenálu vědomostí nebudou mít pochopení toho, jak fungují finance, budou se klíčové finanční lekce bohužel muset naučit tím méně příjemným způsobem - na vlastní kůži.
Je proto bez debat, že děti by měly mít možnost vést diskuze o penězích a zacházení s nimi s rodiči či prarodiči a dalšími relevantními dospělými ze svého okolí. Protože věřte mi, že ve školní třídě nebo při povídání si s kamarády na toto téma mnoho kloudných informací neuslyší.
Aby se z nich jednoho dne mohl stát zodpovědný konzument, zaměstnanec/podnikatel a člověk myslící na zadní kolečka, je vhodné předat jim minimálně tyto základní finanční vědomosti:
1. Peníze dávají svým majitelům šanci se rozhodnout.
Pokud se budeme bavit o materiálním světě a nakupování, každý z nás má na svém seznamu vždycky něco dalšího, co by si nyní chtěl koupit. A tenhle seznam je čistě teoreticky nekonečný.
Úplným základem pochopení financí by proto mělo být uvědomění si toho, že pokud si něco koupím dnes, může tento nákup negativně ovlivnit mou schopnost koupit si zítra něco, co pro mě ve skutečnosti může být mnohem důležitější a cennější.
2. Je opravdu možné koupit si hromadu věcí, které si nemůžeš dovolit, ale...
Z pochopení prvního bodu vyplývá logická otázka, jež by měla před každým nákupem čehokoliv následovat: "Můžu si to dovolit?" Problém dnešního světa je, že si teoreticky člověk díky kreativitě poskytovatelů půjček zdánlivě může dovolit téměř všechno. A při pohledu na statistiky zadluženosti populace je jasné, že uvěřit této iluzi není žádný velký problém.
Princip tohoto systému je dobré ukázat na názorném příkladu. Začal bych jednoduchou otázkou: Řekněme, že vydělávám 30 000 Kč měsíčně, ale mé měsíční výdaje jsou mnohem větší, takže si nasekám velké dluhy a každý měsíc musím splácet 25 000 Kč. Mohu si takovou měsíční splátku dovolit? Logickou odpovědí je, že ne.
Ale co když bych měsíčně musel v rámci identicky velkého dluhu splácet jen 1000 Kč? Můžu si pak takový dluh dovolit? Většina nejen dětí, ale bohužel i dospělých vám takovou otázku odkývne. Opak je ale pravdou. Problémem totiž je, že minimální splátka zpravidla znamená výrazně vyšší úrok a tedy maximální možnou celkovou dlužnou částku. Po započtení úroku se tak ze splacené tisícovky ve skutečnosti stanou drobné. A měnit tisícikorunovou bankovku každý měsíc za drobné prostě a jednoduše nedává smysl.
Tuto logiku je nutné aplikovat pokaždé, když se vás někdo snaží přesvědčit, abyste si půjčili peníze a zaplatili za něco, co je mimo vaše aktuální finanční možnosti.
Pochopení základních principů dluhu - a toho, jak si spočítat celkovou reálnou částku, kterou nakonec v budoucnu za dnešní nákup zaplatíte - je v dnešním světě bez legrace pro přežití a vyhnutí se dluhové pasti zcela klíčové. Nedělejte před dětmi z dluhů nějaký nástroj ďábla, kterému se musí ze zásady vždy vyhýbat. Mladí lidé by si dnes ale při nakupování vzhledem k tomu, jaké jsou možnosti, možná neměli pokládat pouze otázku "Můžu si to dovolit?", ale rovněž otázku "Můžu si to dovolit za těchto podmínek dlouhodobě splácet?"
3. Čas je tou nejcennější měnou na světě. Proto je na místě přepočítat ho občas na peníze.
Klíčovou ingrediencí, na kterou při finančním plánování a počítání výnosů ze spoření nebo nákladů na splácení dluhů, nikdy nesmíme zapomínat, je čas - samostatná a svým způsobem nedocenitelná měna.
Splatit 1000 Kč z dluhu je jedna věc. Ale splatit 1000 Kč z obrovského dluhu s vědomím, že je to kvůli vysokému úroku pouhá kapka v moři a takto z vás bude muset "kapat" ještě několik dalších let, už tak dobře nezní. A když si pak navíc spočítáte, jak dlouho musíte pracovat, abyste si onu tisícikorunu vydělali, máte hezký reálný obrázek o skutečné ceně, kterou za takový dluh platíte.
V případě dětí je fajn ukázat jim tento princip třeba na věcech v jejich pokoji, které ještě před nějakou dobou "musely bezodkladně mít", ale dnes už se na ně jenom práší, nepoužívají je, nenosí je, nebo jsou zničené. Tyto věci nepředstavují jenom něčí vyhozené peníze, ale i hodiny něčí práce, které ten někdo musel strávit vyděláváním oněch peněz, jež jsou nyní de facto promrhány.
4. Čas hraje ve prospěch mladých lidí a umožňuje jim podstoupit vyšší riziko
Mladí lidé a zvlášť děti mají v životě jednu úžasnou a pro ně specifickou věc, kterou jim starší generace může pouze závidět. Pokud jsou ochotni spořit a podstoupit určité riziko, čas je zcela na jejich straně, protože ho mají stále k dispozici habaděj a nějakých 10 nebo 20 let pro ně nic moc neznamená.
Jenže pokud budete spořit a vaše úspory se budou zhodnocovat například tempem 1 % ročně, bude vám trvat celých 72 let, než se hodnota těchto peněz nominálně zdvojnásobí.
Proto by za mě úplně každý mladý člověk měl vědět, co je to "Pravidlo 72", aby si dokázali spočítat, jak dlouho bude při konkrétním zhodnocení trvat, než se jeho peníze zdvojnásobí. Vzorec pro výpočet je zcela snadný a zní takto: 72 / zúročení = počet let pro zdvojnásobení původní částky. Podrobnější informace o tomto pravidle a jeho aplikování si můžete přečíst ZDE.
Jakmile se člověk začne v duchu tohoto pravidla zajímat o lepší zhodnocení, velmi rychle si uvědomí, že čím vyšší je očekávané zhodnocení, tím riskantnější zpravidla taková investice je. Jelikož ale čas hraje ve prospěch mladých lidí, mohou si tato rizika dovolit podstoupit.
Klíčem je najít smysluplnou rovnováhu mezi strachem ze ztráty investovaných peněz a realitou toho, že pokud chcete investovat/spořit kompletně bez rizika, stává se dosažení finančních cílů výrazně náročnějším a za určitých podmínek dokonce matematicky nemožným.
5. Spoření peněz je dnes otrava, ale zítra to nejlepší životní rozhodnutí
Pro mladého pracujícího člověka nemusí být ničím příjemným odseknout každý měsíc od vydělaných peněz nemalou část a tu dát někam mimo, kam k ní nemá přístup. Chce si užívat života, cestovat, kupovat si stejné cool věci jako jeho vrstevníci, ale třeba mu spoření tyto plány částečně hatí.
A život nemá být jenom řehole, v níž si nikdy nedopřejete nic jen tak pro zábavu a proto, že vás to činí šťastným. Ale stejně jako v minulém bodě je to o nalezení smysluplné rovnováhy. Vyhodit 20 % příjmů za nesmysly? To nezní jako chytré rozhodnutí. Vyčlenit si 5 % stejných příjmů na zábavu a zbylých 15 % každý měsíc spořit? To zní jako kompromis.
Pokud se navíc takovéto spoření od mladých let chytře propojí s investováním, mohou i relativně malé částky jednou vašim dětem díky složenému úročení zajistit více než pohodlné stáří, anebo klidně dřívější odchod do důchodu.
6. Abyste byli finančně zajištění a spokojení, nemusí se z vás stát fanatický statistik
Čísla mohou být někdy na pohled velmi nepříjemná, protože vyjadřují nijak nezabarvenou a neohnutelnou realitu. Existují dokonce psychologické průzkumy, jež ukazují, že lidé mají z možných finančních potíží reálný strach a jednou z hlavních obav pro budoucnost u nich není apokalypsa nebo přílet mimozemšťanů, ale skutečnost, že přijdou o své peníze.
Faktem ale je, že pokud disponujete finanční gramotností a máte zažité racionální finanční návyky, tyto obavy se vás během celého života s vysokou pravděpodobností nebudou týkat. Lidé, kterým peníze způsobují úzkost a stres, jsou většinou ti samí lidé, kteří následně dodají, že když byli mladí, vlastně o penězích nikdy moc nepřemýšleli. Poučte se z jejich chyb a dopřejte svým dětem pravý opak. Jednou by vám za to mohly poděkovat.
#osobnifinance #financnigramotnost #vzdelavani #deti #penize #funkce #dluh #uroky #splaceni #sporeni #uspory #moneymanagement #cas #riziko #zhodnoceni
opět perfektní čtení! za mě rozhodně - bavit se s dětmi o penězích! u nás to také bylo tabu a proto jsem se začal tímto směrem vzdělávat sám až po mnoha letech a dnes už vím, že pro mě nemůže pracovat takový objem času jako pro ty, kteří začnou myslet na svou budoucnost s prvními příjmy. Tím zase netvrdím, že bych ve svých dvacítkách poctivě spořil a investoval- pokud bych v tom nenašel zálibu...
Rozhodně, ne každý bude chtít být hned investor, ale aspoň vědět o té možnosti a jejich reálných proporcích i při malých investovaných částkách může být k nezaplacení. ?