16.09.2020 5 minut čtení

95 % lidské historie pracovali lidé 15 hodin týdně. Není načase vrátit se ke kořenům?

Téměř celou naší historii jsme pracovali pouze 15 hodin týdně. Neměli bychom se vrátit k naší přirozenosti? Antropolog vysvětluje kořeny našeho workoholismu a nabízí vizi poklidnější budoucnosti.

Osmihodinový pracovní den, poměrně bezpečné pracoviště, srovnávání genderových příležitostí a zrušení dětské práce – to jsou všechno benefity, které si v současné době užíváme díky změnám v posledních dvou stoletích. Po většinu naší historie musela být práce pro průměrného člověka asi pořádnou řeholí, že?

Vrátíme-li se o nějaká dvě století zpátky, odpověď by zněla určitě souhlasně. Během průmyslové revoluce pracovali dělníci 14 hodin denně, 6 dní v týdnu, často v krajně nebezpečných podmínkách, bez jakéhokoliv sociálního zabezpečení či pojištění. Ve srovnání s počátkem 19. století jsme všichni banda lenochů.

To by vás mohlo vést k závěru, že bychom měli být vděční za náš současný 40hodinový pracovní týden a z hlediska historie ho přijmout jako pozitivní zprávu. Tečka. Možná však budete překvapeni.

Ve skutečnosti na tom tak dobře nejsme, alespoň to tvrdí antropolog a spisovatel, James Suzman, v nedávném článku zveřejněném ve Financial Times.

Suzman v článku shrnuje své dosavadní životní dílo, Affluence Without Abundance, ve kterém podrobně popisuje desetiletí výzkumu afrických společenství lovců a sběračů. Na základě svých poznatků tvrdí, že pokud se podíváme na delší historii, moderní lidé jsou v podstatě workoholici. Zároveň je toho názoru, že bychom byli pravděpodobně mnohem šťastnější a zdravější, kdybychom věnovali práci mnohem méně hodin.

Historicky vzato jsme těžcí workoholici

Vzhledem ke stylu výuky dějepisu na základních i středních školách si řada lidí myslí, že inteligentní člověk po zemi chodí maximálně pár tisíc let. Moderní člověk v téměř současné fyziologické podobě však obývá naši planetu už více než 300 000 let, přičemž antropologické důkazy ukazují, že drtivou většinu této doby naši předkové žili docela pohodovým životem.

„Naši předkové – lovci a sběrači – téměř jistě nežili ošklivé, brutální a krátké životy,“ tvrdí o závěrech studie věnující se skupinám lovců a sběračů v jižní Africe, James Suzman. „Bylo zjištěno, že skupiny lovců Ju/'hoansi byli dobře živení, spokojení a žili mnohem delší život než lidé v mnoha zemědělských společnostech, a protože jen zřídkakdy museli pracovat více než 15 hodin týdně, měli spoustu času a energie věnovat se volnočasovým aktivitám.“

„S takovým množstvím volného času trávili naši předkové velkou část svých dnů, jinými účelnými činnostmi, jako je skládání hudby, objevování, zdobení těl a společenský život,“ dodává Suzman.

Budeme mít v budoucnu opět více volného času?

Představa je to lákavá, je ale alespoň trochu reálná? Nalejme si čistého vína. Je nepravděpodobné, že by se většina z moderních lidí rozhodla vzdát Netflixu a iPhonů ve prospěch lovu a chalupaření a vícera volného času.

Suzman tvrdí, že pohled na dlouhé historické období je velmi důležitý, protože plně odhaluje naši posedlost tvrdou prací, která vznikla ve velmi specifickém časovém období, konkrétně v počátcích zemědělství. V té době mohla Země stěží uživit rostoucí populaci a jediná nešťastná událost, jako sucho nebo povodeň vedla k masovému hladovění. Tvrdá práce byla pro přežití doslova nezbytná.

Před stovkami tisíc let jsme však posedlost tvrdou prací nepociťovali. Lovci a sběrači nečelili extrémnímu nedostatku, stejně jako mu nečelíme díky technologiím ani my. Pracujeme mnohem více, než je potřeba, ale proč?

Na zodpovězení této hádanky se již podílela spousta inteligentních lidí, kteří argumentovali vším od budování statusu (všichni jsou neustále zaneprázdnění, aby ukázali, jak jsou důležití) až po setrvačnost, rostoucí nerovnost nebo prostou chamtivost. Ať už je důvod jakýkoliv, stále více lídrů začíná vyjadřovat souhlasný názor s „inovacemi“ pracovního trhu, jako je čtyřdenní pracovní týden, nebo univerzální základní příjem. Přijetím podobných návrhů by se mohla naše kultura opět pomalu přesouvat směrem k přirozenému životnímu modelu nenáročnému na práci.

Uvidíme, jak budou tito inovátoři se svými návrhy úspěšní. Osobně se bojím, že speciálně česká společnost k případnému univerzálnímu příjmu nedospěla, jaký názor máte vy? Historie však naznačuje, že by méně odvedené práce, čistě z naší přirozenosti, smysl dávalo.

#prace #workoholismus #pracovnitrh #pracovnityden #univerzalniprijem #zamestnani #pracovniden #prumyslovarevoluce

Hodnocení: +20
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
Doporučené příspěvky
Doporučené příspěvky