Ve skutečnosti nyní investoři prostřednictvím populárních „zlatých“ ETF vlastní více zlata než většina centrálních bank světa. Nejsou to však pouze drobní a institucionální investoři, kteří investovali obrovské částky. Samotné centrální banky posílily své vlastní zlaté rezervy a světe div se, není to u nich žádná novinka. Velké centrální banky potichu přikupují zlato do svých trezorů už více než 10 let.
Centrální banky momentálně drží zlato v hodnotě 2 bilionů dolarů, tedy přibližně 35 000 tun drahého kovu. I centrální banky, které jsou obecně velmi opatrnými činiteli investiční komunity, nakupují zlato v poslední době velmi výrazně.
Z čeho pramení zájem centrálních bank o zlato?
Max Castelli, vedoucí stratég v UBS Asset 3Management, k tématu uvedl: „Zvyšující se expozice centrálních bank vůči zlatu je dlouhodobým trendem, který začal už před několika lety. Stávající nákupní trend podporuje hned několik motorů a rostoucí cena je určitě jedním z nich.“
Centrální banky často nakupují státní dluhopisy nebo cizí měny a zlato je pro ně alternativním aktivem k dosažení stejného cíle – učinit svou měnu důvěryhodnou v očích globálních trhů. Zlato netvoří pouze část devízových rezerv většiny centrálních bank, podobně jako domácí měny nebo dolary a eura, mohou ho také půjčovat a získávat tak z držby zlata dodatečný příjem.
Dva z největších kupců zlata v posledních letech byly centrální banky Číny a Ruska. Od roku 2009 se centrální banky v důsledku finanční krize staly výraznými kupci zlata a zůstává tomu tak i dnes. A není divu. Obchodní napětí, napjaté geopolitické vztahy a hrozby sankcí USA vůči řadě zemí vedly centrální banky k redukci držeb rezerv v americkém dolaru. Centrální banky se snaží své rezervy více diverzifikovat a zlato k tomuto účelu slouží perfektně.
Centrální banky nakupující v posledních letech největší množství zlata
V loňském roce pak došlo k menší změně a zlato nakupovali především centrální banky s méně rozvinutými ekonomikami. Zvláště pak vyniká především jedna země.
Turecké nájezdy na zlato
Turecko bylo zdaleka největším nákupcem zlata za poslední rok, když za 12 měsíců do června letošního roku objem svých zlatých rezerv téměř zdvojnásobilo z 269 tun na 583 tun.
Někteří odborníci uvádějí že nákupy jsou výsledkem dvouletého hospodářského chaosu. Turecko je uprostřed plně rozvinuté, nepředvídatelné měnové krize, a tak se snaží zoufale chránit hodnotu své měny.
Turecká lira ztratila od začátku roku oproti dolaru zhruba čtvrtinu své hodnoty. Jeden dolar má v současné době hodnotu 7,3 turecké liry, přičemž dva roky zpátky bylo možné za dolar koupit pouze 5,4 liry. Dalším rizikovým faktorem pak jsou napjaté vztahy mezi USA a Tureckem. Pokud by došlo k dalšímu zpřísnění amerických sankcí vůči Turecku, hrozilo by, že si Turecko nebude schopné zajistit dostatek lir k pokrytí dolarových plateb.
Vývoj ceny zlata vůči americkému dolaru za poslední kvartál
Centrální banky drží zlato i přes nedávnou volatilitu
Zlato začátkem srpna poprvé překonalo hranici 2 000 dolarů za unci. Od začátku července výrazně stoupalo, když narůstalo obchodní napětí mezi USA a Čínou a investoři své peníze přesouvali do bezpečnějších míst. Posléze přišla stodolarová korekce, která představovala nejhorší krátkodobý propad ceny zlata za posledních 7 let.
Cena se od té doby opět částečně zotavila, přičemž centrální banky nahlížejí na své rezervy z dlouhodobého pohledu, proto je nepravděpodobné, že by se výrazně změnily nákupní zvyklosti centrálních bank pouze na základě volatility zlata.
Dá se tak očekávat, že tento trend bude i nadále pokračovat – zejména pokud ceny zlata zůstanou zvýšené i po skončení současné krize. Nemůžeme očekávat, že by začaly centrální banky aktivně obchodovat se zlatem a svých rezerv se zbavovat. Pokračující aktivity centrálních bankéřů budou spíše dalším důvodem, proč zůstane cena zlata minimálně v okolí současných maxim.
#zlato #komodity #drahekovy #komoditniinvestovani #centralnibanka #centralnibanky #zlaterezervy