Intuitivní řízení firmy na základě nálad, mínění „dobrých“ kamarádů nebo v horším případě rodiny, ale nejhorší je pro mne sdělení „děláme to tak historicky“. Jinými slovy, nevíme proč a také nás to ani nezajímá.
Nevím, jestli je vám to povědomé, ale mně malinko ano. Ať už je to garážovka nebo korporát. Úmyslně neříkám Start-up, jelikož firmy, které jsou na trhu 5 a více let žádné Start-upy nejsou a nemyslím to nijak pejorativně.
Pojďme si to tedy rozebrat pěkně postupně.
Dnes je moderní zesměšňovat korporáty. Ale, co je vlastně takový korporát? No přeci dospělá garážovka. Také na začátku někdo měl nápad a ten rezonoval s potřebami trhu a uchytil se. Takže úspěšná garážovka se stává později korporátem.
Ano, nutno říci, že ne všechny korporáty jsou efektivní a neplýtvají zdroji. Samozřejmě pokud máme tisíce zaměstnanců a jsme na všech kontinentech, nelze vše uhlídat. Ale většina korporátů, např. automobilky velmi efektivní bez pochyby jsou.
Proč to tvrdím?
Je všeobecně známé, že ať už to byl Ford nebo třeba Toyota přinesla businessu metody JIT – (just in time), tz. že do firmy přivezou materiál nebo polotovary v momentu, kdy je potřebuji. Ušetřím na skladových prostorách, prostojích atd.
TQM (Total Quality Management) je také, pokud se nepletu, z dílny Toyoty. Nebo Baťa zavedl výkonnostní bonusový systém, který zvyšovat výkon zaměstnanců a tudíž i efektivitu práce, což vede k vyššímu zisku.
Rychleji, levněji a více vyrobím, mohu více prodat s vyšší marží.
No, ale výše uvedené vyžaduje dokonalou disciplínu, přesné naplánovaní a výborně nastavené procesy. Každá chyba zde stojí opravdu hodně peněz.
Samozřejmě takové automobilky mají za sebou léta zkušeností, investují do inovací, výzkumu a v neposlední řadě do svých lidí a proto také velmi slušně vydělávají. A tak to má být.
Naopak taková garážovka i se super nápadem se k organizaci práce typu Toyota musí ještě postupně propracovat.
Já chápu a je mi také velmi sympatické, že nové společnosti vznikají, lidé se snaží přijít s něčím, co je inovativní a zajímavé, ale nadšení a super nápad v dlouhodobém horizontu nestačí. Inovační cykly jsou zrychlené a co dříve vydrželo rok, je dneska „out“ za měsíc.
Pro garážovky je pro mě synonymem agilní chaos a možná lépe popisující „nevím, že nevím“. Po prvním úspěchu jsem mistr světa a myslím, že tak to bude už pořád. No a ono to samozřejmě nebude.
Pokud nemám vyjímečně geniální myšlenku, nutno si přiznat, kolik takových vlastně je, musím neustále vymýšlet něco nového nebo zdokonalovat svůj produkt. A to samozřejmě bolí a trvá, milionářem za 10 dní a bez práce, pokud nevyhrajeme ve sportce, asi nikdy nebudeme.
Tak co s tím?
Korporáty (některé) většinou ne automobilky, mohou začít trpět tím, že jsou už tak velké a vlastně to vydělávání miliard je už tak automatické a snadné, že jestli jedna země je ve ztrátě rok, 2 nebo 10 je vlastně úplně jedno, protože to zaplatí druhá.
Efektivita zaměstnanců, kteří tam dělají nějakou nesmyslnou práci, např. Vyplňování reportu 123 asi také nic moc, ale tam se to ztratí.
Efektivitou zdrojů, převážně lidských se začínají zabývat, až když přijde krize nebo lidé přestanou, třeba chodit do banky. Můžeme sledovat aktuálně, jak banky ruší pracovní místa, protože pobočky, už nejsou potřeba.
Pokud se stejně budou chovat garážovky, tak přežijí tak měsíc nebo dva. To je na tom to smutné a bohužel velmi kruté. Garážovky, které nepochopí, že když chci růst, tak musím investovat, nemají šanci přežít, protože většinou za sebou nemají žádného mecenáše, který bude dotovat, něco, co nefunguje.
Investovat se musí do budování značky, do zaměstnanců, do zavedení procesů, které mi budou pomáhat efektivně řídit firmu.
Pokud jsme mini firma o 2 lidech, tak všechno je agilní, rychlé, rozhodnutí si dělám sám, ale také většinou moc nevydělávám. Pokud tedy nejsem nějaký skutečný odborník na nějaké téma.
V momentu, kdy se nějakým, ať už zaslouženým způsobem, dostanu do pozice velmi silného brandu, pro ilustraci uvedu Rohlik.cz a najednou se ze mně stane silná společnost, tak ji musím začít opravdu efektivně řídit.
Musím zavádět procesy nebo je optimalizovat, investovat, starat se, komunikovat, vzdělávat sebe i své zaměstnance, hledat investory, nové příležitosti, partnery nebo konzultanty, kteří pomohou firmu rozvíjet dál.
Shrnu to tedy následovně. Pokud chci být úspěšná firma, tak musím mít doma pořádek – tzv. Zásada dobrého hospodáře.
Pokud měl sedlák na dvoře špínu a nepořádek, neuměl hospodařit se svými zdroji – zvířata, lidé nebo s tím, co vypěstoval, tak se mu prostě dobře nevedlo. Je to úplně stejné dneska, jen máme jiné pracovní nástroje.
Musím vědět, že pokud chci mít zaměstnance, musím si být jist, co zcela konkrétně, budou dělat, musím pro ně mít přichystané zázemí, musím se o ně starat a investovat do nich, neboť pokud to dělat nebudu, půjdou jinam nebo nebudou pracovat na plný plyn.
A tím já, jako podnikatel, přicházím o peníze. Každá minuta, která se proklábosí na nesmyslných poradách, každý prostoj, protože někdo, něco neudělal nebo zapomněl, stojí peníze.
Organizovat práci smysluplně není nic složitého. Jen to chce si věci promyslet, naplánovat, alokovat zdroje (lidské, finanční...) a pak už se můžeme těšit z toho, jak to pěkně všechno klape.
#dagmarmatejkova #pracovninabidka #hledampraci #job #prace #benefity #odmenovani #remuneration #krizoverizeni #oddelenilidskychzdroju #interview #pohovor #rizenivykonu #performancemanagement #hrprocesy #hraudit #interimmanagement #mzda #plat #zvysenimzdy #vzdelavani #LD #learning #development #mobbing #bossing #optimalizace #mzdovenaklady #kariera #kariernicesta #careerpath #AC #DC #talentpool #successionplanning #nastupnictvi #ESS #rohlikcz #korporat #startup #hrinterim #hrinterimcz #nabor #recruitment #HR #humanresources #jakvicvydelat