Velmi často jsou to právě výjimky, nedodržování pravidel a neschopnost, které firmu vrhnou do krizového stavu. Jak poznat s kým zatočit a co nepřipustit?
Dokud jsou peníze, nic se neřeší
V praxi, a zvlášť ve velkých firmách (korporátech), to funguje tak, že dokud je dostatek “peněz”, tak se nic neřeší. Přeci si nikdo nedovolí narušit něco, co funguje dlouhou dobu. To si prostě nikdo nevezme na triko. Tady spíš vítězí strach, že:
… nejsou lidé …
… co když strhne troublemaker ostatní …
… oni začnou stávkovat …
…. doplňte si vlastní strach nebo výmluvu, kterou používáte …
Tento strach vede k celé řadě výmluv. Pozor, toto vlastně brzdí rozvoj firmy a může to vést i k demotivaci a tedy i brždění schopných pracovníků.
Situace se zcela otáčí v momentě, kdy dojdou peníze, a nastoupí strach o existenci firmy. Tady je cíl jasný: PŘEŽÍT A ZACHRÁNIT CO SE DÁ. Často jsem slyšel od majitelů větu - “Řekněte, co mám udělat. Udělám to, jen aby firma přežila.” V tento moment začíná vznikat pozitivní strach. Strach, který rozhýbe manažery k odstraňování tolerance neschopnosti. Tolerance nekvality a nedodržování rozumných a prospěšných pravidel.
Snahou každého managementu je, aby krize trvala co nejkratší dobu. V době krize působí krizové faktory, které Vám způsobují ztráty. Nikdo nechce, aby ztráty rostly, v krizi se hraje o čas a bezchybnost. Procesy má firma právě proto, aby trvale produkovala bezchybné produkty a výstupy.
V krizi Vás chyby táhnou k dalším ztrátám
Management v krizi potřebuje, aby každé nařízení, každá činnost, byla provedena napoprvé a správně. Není prostor pro chyby a není prostor na vysvětlování. Každá chyba Vám způsobí další ztrátu:
- časovou - musíte najít prostor na její odstranění
- nákladovou - každá činnost vždy stojí peníze, také může zničit materiál, na který budete čekat další týdny a díky tomu nemůžete dokončit zakázku, kterou potřebujete mít zaplacenou.
Pokračování článku a další ztráty si přečtěte na https://www.vlastnicesta.cz/clanky/krize-je-skvela-na-uplatnovani-pravidel-/