Několik výkonných počítačových jednotek v rohu místnosti, s nimiž lze díky vytížení vytopit i malý byt, či průmyslově chlazená sloupořadí napěchovaná supermoderními grafickými kartami kdesi v opuštěné výrobní hale. I tak může vypadat mining neboli těžba kryptoměn, která se z původně mimopracovního koníčku několika programátorů a techniků bleskově vyvinula ve funkční a donedávna i profitabilní průmyslové odvětví.
Není proto divu, že tento způsob zisku kryptoměn přilákal i řadu drobných investorů, kterým pouhé spekulování na vzestup cen bitcoinu či jiné kryptoměny v burzovním stylu zkrátka přišlo příliš nudné.
Jejich vidina snadného výdělku však brzy narazila na poměrně tvrdou realitu vysokých vstupních nákladů do odvětví. Tito jedinci totiž velmi rychle zjistili, že efektivně se na běžném stolním počítači opravdu těžit nedá a člověk potřebuje speciální vybavení. A to nebývá vůbec levné navzdory faktu, že jeho dostupnost se i v českých podmínkách během posledního roku výrazně zlepšila.
Přesto se řada z nich nenechala odradit a do riskantního byznysu se pustila, popřípadě o tom stále uvažuje. Pokud patříte do této skupiny, zbystřete! Dle nejnovější studie americké investiční banky JPMorgan Chase se totiž jedná o výrazně ztrátovou činnost!
Příliš drahá elektřina
Tato zpráva přišla pro mnohé adepty na mining jako studená sprcha a okamžitě vyvolala přílivovou vlnu diskuzí mezi světovou kryptokomunitou. Analytici přední americké finanční instituce JPMorgan Chase totiž do světa vypustili studii s poměrně výbušným obsahem.
Tým jejich investičních expertů v ní totiž tvrdí, že těžba bitcoinu a potenciálně i dalších kryptoměn se minimálně ve čtvrtém kvartále roku 2018 stala výrazně prodělečnou činností a nelze ji tedy doporučit jako vhodný investiční nebo podnikatelský záměr. Výhled na následující kvartály přitom rovněž nemá být příliš růžový.
Co za tímto prohlášením stojí? Předně je to razantní propad ceny bitcoinu během roku 2018 z jeho výšin na úrovni 20 000 amerických dolarů za kus až někam k 3 500 dolarům. Ten nejenom vymazal portfolia nejednoho investora a zaplnil mediální prostor tragickými příběhy „nešťastníků“, kteří takto přišli o všechny své úspory, ovšem rovněž přinesl starost kryptoměnovým těžařům. Nákup drahého vybavení totiž nepředstavuje jedinou překážku rychle rostoucího byznysu.
Hlavním problémem jsou enormně vysoké provozní náklady spojené s vysokou spotřebou elektřiny, kterou si počítače při provádění složitých matematických výpočtů k těžbě bitcoinu vyžádají. A právě její cena se ve čtvrtém kvartále roku 2018 dostala vysoko nad výslednou hodnotu této kryptoměny.
Řečí čísel, dle závěru bankovních analytiků bylo na vytěžení jednoho bitcoinu v hodnotě cca 3 500 dolarů potřeba vynaložit elektrickou energii ve výši více než 4 000 dolarů. Statistika přitom zahrnuje globální průměr cen elektřiny a jasně dle banky ukazuje na současnou ztrátovost celé myšlenky.
Činorodí Číňané však vědí své
Jak vás však jistě hned napadne, zprůměrování cen v globálním měřítku je přeci jenom dosti brutální zjednodušení, které s sebou nese i výrazné zkreslení. To ostatně uznávají i analytici, když přiznávají, že existují výrazné regionální rozdíly, plodící nové profitabilní investory, ale i zadlužené losery.
Příkladem těch prvních jsou mnozí čínští a asijští těžaři. Právě oblast východní Asie s Čínou v čele se během let stala epicentrem kryptoměnového boomu a dodnes zde nalezneme největší světové kryptoměnové burzy i megalomanské těžební stanice.
Důvodem toho je i významné konkurenční výhoda, jíž se místní těžaři těší. Jak totiž uvádí statistiky, tito pionýři moderní doby jsou často schopni srazit své náklady na vytěžení jednoho bitcoinu na zhruba 2 500 dolarů, což znamená, že i v těchto těžkých časech zůstávají nadále ziskoví.
Jejich tajemstvím je totiž geniální schopnost propojit supermoderní byznys 21. století s obstarožním a tak trochu již dosluhujícím průmyslem. Výsledná symbióza se nese ve znamení uzavírání speciálních dodavatelských smluv s producenty tzv. zbytkové elektřiny. Tedy nikoli elektrárnami, ale provozy, které ji produkují jako externalitu svého běžného provozu a jsou tedy ochotni ji prodat i značně pod tržní cenou. Čtenář si tak může představit různé teplárny, slévárny a další provozy tradičního těžkého průmyslu.
Opravdu je těžba tak prodělečná?
Jak si tedy závěry zprávy JPMorgan Chase ve světle globální těžařské reality vyložit? Opravdu je mining ztrátovým byznysem odsouzeným k zániku? Odpověď chtě nechtě musí znít, že nikoli!
Jak již bylo řečeno, analýza počítá s globálním zprůměrováním cen, což znamená, že řada lokálně působících podnikatelů může zůstávat profitabilní, pokud je schopna si vyjednat speciální ceny elektřiny. To určitě není zvláště v západním prostředí jednoduché, avšak minimálně regiony rozvojového světa tuto možnost nabízí.
Dále je třeba říci, že vše je založeno na současné ceně bitcoinu, jehož graf se již nějakou dobu líně pohybuje do strany. V případě opětovného zájmu o kryptoměnu však lze očekávat návrat býčí nálady a vzrůst cen. To by pak znamenalo, že současné problémy měly jen krátkodobý charakter a zisky opět mohou přijít.
A konečně řada zastánců minigu zmiňuje i prostý fakt konkurenčního boje a tzv. „očištění trhu“. Popsaná situace totiž jistě povede k likvidaci menších a nekonkurenceschopných provozů, což výrazně upevní pozici silných těžařů. Jejich cena za vytěžený bitcoin by tak mohla ještě dále klesnout.
Přílišná řevnivost bankéřů?
Studii analytiků JPMorgan Chase tak lze spíše brát jako upozornění na velmi důležitý a v rámci kryptoměn často opomíjený fakt, že se jedná o investiční byznys jako každý jiný. Tj. existují zde značná tržní rizika, jimž se zkrátka nelze vyhnout.
To je ostatně i závěr zmíněných bankéřů, kteří se ke kryptoměnám dlouhodobě staví poměrně zdrženlivě a varují, že je nelze považovat za vhodný nástroj k obohacení běžných portfólií. Zmiňují přitom především jejich ohromnou cenovou volatilitu, jež je řadí k vysoce spekulativním nástrojům.
Jak však čísla ukazují, ani tyto zprávy řadu investorů neodrazují a kryptoměny proto v nejbližší době z investiční mapy rozhodně nezmizí.