V hlavě mi už dlouho uzrávaly myšlenky týkající se budoucnosti EU, evropské měnové unie a případné krize. O ochlazení světové ekonomiky se hovořilo dlouhou dobu už před úderem onemocnění Covid-19 a za jedno z ohnisek potenciální krize, byla označovaná i Itálie se svým obřím státním dluhem. Jak všichni víme, koronavirové onemocnění udeřilo jako první z evropských zemí právě v Itálii, která bude platit za boj s onemocněním krutou daň. Při resuscitaci domácí ekonomiky bude muset investovat obrovské částky a dále prohlubovat státní dluh.
Bude mít další zadlužování Itálie, případně Španělska vliv na budoucnost EU? Hrozí nám zásadní rozkol v rámci Evropské unie? Mohou si dovolit evropské země v případě druhé vlny onemocnění opět kompletně vypínat domácí ekonomiky a neměli bychom se snad lépe, kdybychom už dnes byli součástí měnové unie? Na všechny otázky mi odpověděl opravdový odborník, bývalý guvernér ČNB a současný předseda dozorčí rady Generali České pojišťovny, Miroslav Singer.
Nakonec jsem byl sám překvapený, jak optimisticky celou situaci vidí. Dokonce mě i vyvedl z omylu, co se státního dluhu týče. Pokud se budou držet úrokové sazby na současných hodnotách, můžeme zachovat relativní klid. Tak pojďme k rozhovoru.
Myslíte, že jsou oslabené ekonomiky jižního křídla EU schopné ustát současnou/budoucí krizi? Je těžko představitelné, že by musela ekonomika velikosti Itálie řešit restrukturalizaci státního dluhu.
Já myslím, že krizi mohou stále řešit. Jsou to dosti bohaté společnosti, mohou stále prodávat státní majetek, ale bez reforem to nepůjde.
Jakým způsobem bude EU řešit zadlužení těchto států? Nehrozí nám „válka severu proti jihu“.
Zásadní je, že v takovém zápasu by to dnes po dohodě Francie s Německem mohl být „sever bez Německa.“
Můžou si vůbec evropské země dovolit, v případě druhé vlny onemocnění, opět zastavit ekonomiku jako na jaře? Nestálo by nás to už příliš draho?
Nemohou, ale taky nemusí, jsou připravenější. V případě nástupu by zřejmě šlo spíše o lokální karantény, ne uzavření celé ekonomiky.
Může současná situace ohrozit eurozónu případně samotný projekt EU?
Samozřejmě, že nezvládnutí takovéto krize by mohlo „přeorat“ politickou mapu Evropy. Ale ono si lze i představit dramatickou změnu v podobě EU a jiných institucí. Nejen k lepšímu…
Myslíte, že se budou upravovat maastrichtská kritéria pro země, které se chystají přijmout euro? Už nyní vidíme, že státní dluhy výrazně rostou.
Ne, asi Vás překvapím, ale ne.
Jak daleko myslíte, že může dojít zadlužování států? Přeci jenom dluhy na úrovni 150 % HDP jsou téměř nesplatitelné, zvlášť u ekonomiky typu Itálie, která už desítky let neroste.
Důležité není, zda jsou splatitelné, ale zda jsou ufinancovatelné. A to jsou díky mimořádně nízkým úrokovým mírám. A ty s námi dlouho zůstanou.
Je momentálně naší výhodou, že nejsme součástí měnové unie nebo spíše naopak?
Já to stále považuji za výhodu. A velikou, samostatná měnová politika bude důležitá.
---
Absolvent magisterského studia VŠE a postgraduálního studia na University of Pittsburgh, Miroslav Singer, byl v letech 2005 až 2010 členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky. Od roku 2010 do 2016 působil jako guvernér České národní banky. V lednu 2017 pak byl jmenován do funkce ředitele institucionálních vztahů a hlavního ekonoma Generali CEE Holdingu. Od ledna 2018 je rovněž členem výkonného výboru. Působí také jako předseda dozorčí rady Generali České pojišťovny a Generali Poisťovňa na Slovensku. Vedle toho je také místopředseda dozorčí rady MONETA Money Bank. Miroslav Singer získal mnoho prestižních ocenění, mezi něž například patří „Guvernér centrální banky v Evropě“ pro rok 2014.
