Loňský rok se možná ku překvapení mnohých zapsal do historie jako výrazně ztrátový a to přestože minimálně podzimní vývoj dával tušit tučných zisků. Jako game-changer se ukázal prosinec, jenž srazil cenu většiny aktiv drtivě k zemi. Jednalo se tak o nejprodělečnější měsíc v rámci roku a jeden z nejděsivějších od propuknutí globální finanční krize na konci minulé dekády.
Přitom vzhledem k faktu, že většina otázek, která investory znervózňovala, nebyla před Silvestrem uspokojivě vyřešena, a řada světových institucí počítá pro období 2019 s ochabnutím globálního hospodářského růstu, čekají světové burzy zřejmě další nelehké měsíce.
V prvním díle tohoto příspěvku jsme se podrobněji zabývali výkonem akciových titulů, a to především ve Spojených státech a Číně. Jak jsme si řekli, akcie rozhodně v roce 2018 nebyly příliš výnosnou třídou aktiv. Burziánům přitom moc nepomohl ani případný přesun mezi cennými papíry rozvinutých a rozvíjejících se trhů. Zvláště zranitelní pak byli ti investoři, kteří v rámci své strategie praktikovali dlouhodobější přístup ve stylu buy-and-hold.
Vždyť jen americký S&P 500, který se na přelomu září a října vyšvihnul až na svůj nový historický vrchol (2940 bodů), během pouhých tří zimních týdnů odepsal 400 bodů. Čínské cenné papíry pak dle nejpesimističtějších odhadů odepsaly až 2 bilióny dolarů. Více než výmluvná jsou čísla z indexu CSI 300 (sdružujícího akcie obchodované v Šanghaji a Šenzenu), který ztratil celou čtvrtinu své hodnoty.
Akcie tedy rozhodně investorům bohatství nepřinesly. Jak si však vedly ostatní třídy aktiv, jako byly kryptoměny, státní dluhopisy či strategické komodity?
Státní dluhopisy
Přitažlivá síla desetiletého amerického dluhopisu
Tato specifická třída aktiv se loni po dlouhých letech nezájmu a přehlížení opět dostala do hledáčku především opatrnějších a v turbulentních časech jistotu hledajících investorů. Byly to totiž právě dluhopisy, konkrétně ty americké desetileté, jež na trzích akcií a ostatních aktiv způsobily nemalý rozruch. To přitom platilo především v případě rozvojových trhů, trpících značným odlivem západního kapitálu. Propadům se však nevyhnuly ani rozvinuté západní burzy.
Poprvé o sobě tyto US Treasuries, které jsou všeobecně užívány jako benchmark k porovnání výkonnosti jiných investic, daly významněji vědět v únoru 2018. Tehdy totiž překvapivé zdvojnásobení jejich výnosu srazilo řadu rizikovějších aktiv do červených čísel. Ostatně právě nárůstem výnosu těchto cenných papírů je někdy vysvětlován i dramatický pokles v ceně bitcoinu a dalších kryptoměn, kdy si investoři uvědomili, že se již pro slušný výnos nevyplatí natolik riskovat.
Další důležitý milník následoval v říjnu, kdy reálný výnos desetiletého amerického federálního dluhopisu poprvé od konce globální finanční krize překročil hranici 1 %. Následoval další odliv kapitálu z ostatních tříd aktiv, na nějž doplatily především technologické akcie. Situaci navíc zhoršoval i posilující dolar.
Zimní prosincové větry sice následně nemalou část výnosů odvály, když jejich hodnota postupně klesala až k hranici 2,5 %, stále se však jednalo o zajímavou příležitost. A to zvláště v porovnání s průměrnými výnosy dividend akcií firem z indexu S&P 500 a faktem, že takto tučná čísla trhy od globální finanční krize neviděly. Další vývoj přitom navzdory současným propadům vyznívá taktéž optimisticky, neboť nemalá část analytiků věští další nárůst výnosů v následujících měsících.
Rozdělená Evropa
Hovořit o situaci na evropském dluhopisovém trhu jakkoli souhrnně je poněkud ošidné, neboť v roce 2018 stejně jako v předchozích letech bylo možno sledovat zásadní rozdíl mezi neutěšeným stavem tzv. jižního křídla eurozóny (Španělsko, Řecko, Itálie) a mnohem stabilnějším severem reprezentovaným Německem.
Mnoho odborníků se přitom shoduje, že jedním ze zásadních faktorů pro již proběhnuvší i následující období bude síla hospodářství eurozóny. Ta přitom loni investory oproti roku 2017 zklamala, když se i přední evropské ekonomiky potýkaly se spíše anemickým růstem. Následující výhled je však pozitivnější a cílí k 1,5 %.
Významnou roli má nadále hrát i politika Evropské centrální banky. Tu čeká nejenom významná změna vedení, především však přechod do zcela nového módu. Současný guvernér Mario Draghi totiž oznámil ukončení extrémně nákladného programu nákupu státních dluhopisů, jehož cílem bylo v posledních letech stabilizovat tržní situaci v zemích platících eurem. Výsledkem byl pokles výnosů dluhopisů především rizikovějších zemí, přičemž nyní existují obavy z jejich dalšího vzrůstu, neboť tento obří hráč odstupuje ze hry.
Kryptoměny
Snad každý informovaný investor si již zvykl, že kryptoměny od doby svého objevení na trhu představují tak trochu případ sám o sobě. Je složité o nich smysluplně psát, neboť rychlost vývoje učiní většinu textů rychle zastaralými. Jakékoli predikce vývoje se pak následně jeví jako ještě více problematické, a to vzhledem k faktu, že tyto investiční nástroje fakticky samy o sobě nedisponují žádnou vnitřní, uchopitelnou a dobře vyčíslitelnou hodnotou. Prim tak hrají především síly nabídky a poptávky, tedy dosti nevyzpytatelní činitelé. A právě ti připravili investorům libujícím si v tomto alternativním druhu spekulací velmi bolestných dvanáct měsíců.
Zřícení bitcoinu
Začít přitom nelze jinde než u nejznámějšího představitele skupiny – loni výrazně prokletého bitcoinu. Ten totiž veškerá očekávání v něj vložená (a že se často jednalo o dosti fantaskní záležitosti) zklamal a nejednoho burziána tak v lepším případě od dalšího tradingu kryptoměn odradil, v horším i připravil o nemalou kopu dolarů. Jeho loňský výkon totiž představoval pravý opak toho, co předvedl v roce 2017.
Doslova raketový vzrůst z dle mnohých odborníků již tak „příliš vysokých“ 900 USD až těsně k hranici 20 000 USD přinesl světu tisíce nových dolarových milionářů a proslavil jej po celé planetě. Nepřekvapí proto, že někteří pevně věřili v další posílení. To se však nekonalo a hned počátek roku 2018 přinesl prudký propad. Zastánci zprvu hovořili pouze o běžném vybírání zisků, tolik typickém i pro ostatní aktiva. Jenže pokles ve své prudkosti nepolevil a toto vysvětlení již brzy přestalo stačit. Cena kryptoměny se sice během léta mírně stabilizovala, když oscilovala mezi 6000 a 8000 USD, ke konci roku však následovala pokles tradičních investičních nástrojů a to až k úrovni 3300 USD.
Ripple a kryptoměnová bublina
Velmi podobný příběh následně nabídl i nově objevený miláček kryptospekulantů – ripple. Tato neokoukaná digitální měna vstoupila na „trh“ teprve nedávno jako výsledek několikaleté snahy společnosti Ripple Labs podnikatele Chrise Larsena. Její cena rovněž bleskově vyletěla vzhůru, přičemž Larsen se tak měl prakticky „přes noc“ dostat do TOP 20 nejbohatších Američanů. Oslnivý úspěch však měl jepičí život a ještě v lednu nastal rychlý propad ve stylu bitcoinu. Podobně si ostatně vedlo i ethereum a většina známých kryptoměn.
Nabízí se otázka, jací činitelé poslali bitcoin a jeho příbuzné tak ostře k zemi. Respektive, co zapříčinilo prasknutí kryptoměnové bubliny?
Zarytí kritici tohoto alternativního investičního nástroje logicky tvrdí, že jádrem problému je jeho samotná neukotvenost – tedy fakt, že u něj nelze vysledovat žádnou hmatatelnou a jednoduše vyjádřitelnou vnitřní hodnotu. Cena je tedy pouze výsledkem spekulace a investoři si zkrátka uvědomili, že vlastnictví jim žádnou speciální hodnotu nepřináší. Vyšponovaná cena z přelomu let 2017 a 2018 se jim proto zdála enormně vysoká a tak své pozice opustili. Přesněji, vybrali „náhodné“ zisky a buď se rozhodli vyčkat na nové spekulační kolo, nebo úspory přesunuli do tradičnějších aktiv (zmiňovány jsou například americké dluhopisy).
Další skupina analytiků poté mluví o selhání kryptoměn ve smyslu jejich funkce jako uchovatele hodnoty a běžně užívaných prostředků směny budoucnosti. Dle jejich mínění kryptonadšencům došlo, že kvůli enormní volatilitě jejich oblíbenci zkrátka svému úkolu nedostojí a přestali tak pro ně být zajímaví.
Poslední část spektra odborníků pak razí teorii, která tvrdí, že bitcoin se zkrátka přiblížil k tradičním aktivům a začal tak postupně kopírovat jejich vývoj, tedy že již není vnímán jako alternativní ale spíše standardní nástroj. Tak k němu investoři přistupují a proto lze vysledovat určité korelace mezi vývojem jeho ceny a cen zbylých aktiv.
Pravdivost každé z teorií je značně diskutabilní. Nicméně jednoznačně negativní vliv na cenu kryptoměn mělo vzrůstající nepřátelství ze stran vlád a regulatorních orgánů po celém světě. Tvrdé zásahy vůči burzám a investičním společnostem kvůli podezřením z daňových úniků a porušování práv účastníků trhu v Číně, Jižní Koreji ale i dalších zemích investorům klid rozhodně nepřinesly.
Komodity
Poslední kategorií, kterou budeme věnovat pozornost, jsou komodity, z nichž některé nabídly poměrně zajímavé příležitosti. Řeč bude o ropě a zlatu.
Ropa
Pozoruhodnou rallye předvedla investorům komodita, na níž se v poslední době tak trochu zapomnělo. Cena černého zlata totiž během let 2016 a 2017 nenabídla žádnou výraznější příležitost a prakticky oscilovala kolem padesátidolarové hranice. Počátek loňska však znamenal postupný nárůst způsobený nestabilní geopolitickou situací ve světě.
Prezidentem Trumpem slibované sankce na íránský ropný export, spolu s narušením dodávek ve Venezuele, Libyii, Angole či Nigérii pak vyhnaly standard Brent až k 86 USD za barel. Rázem se objevily spekulace o návratu k trojmístným hodnotám, podpořené údajnou snahou Saudské Arábie a Ruska šponovat cenu dále do výše (tzv. ropná zbraň).
Kdo však na tuto domněnku vsadil, zaznamenal nepěkné ztráty poté, kdy se ukázalo, že globální nabídka výrazněji narušena nebyla. Cena se tak ke konci roku propadla až k 55 USD za barel.
Zlato
Jen těžko bychom hledali komoditu, v niž investoři tak často vkládali své naděje a která je zároveň tak často zklamala. Mnohokrát deklarovaný nárůst jeho ceny z důvodu plnění funkce uchovatele hodnoty v turbulentních ekonomických časech od globální finanční krize nenastal a to dokonce ani v době, kdy centrální banky masivně chrlily na trhy nové peníze.
Tento scénář byl platný po většinu roku, nicméně nástup podzimu a propad akciových indexů jeho cenu zvýšil. Ta v posledních prosincových dnech dokonce překročila svůj dvěstědenní klouzavý průměr a přesunula se tak do růstového prostředí. Pokud by se přitom potvrdily obavy ekonomů z nestability světové ekonomiky, mohlo by zlato v těchto růstových sférách potenciálně nějakou dobu vydržet.
Obětovaná příležitost
Jak je tedy vidět, nejen akcie, ale i **velká část ostatních investičních nástrojů nepřinesla v posledních dvanácti měsících investorům štěstí. ** Krátkodobé příležitosti totiž byly velmi rychle nahrazeny výraznými propady cen, které poškodily nejedno portfolio. Rok 2018 se tak bezpochyby zapsal do burzovní historie černým písmem. Jak se zapíše rok 2019?