5 minut čtení

Jak by na pandemii reagovali slavní vojevůdci? "Rasista" Churchill by obětoval obyvatele před národem

Co by se stalo, kdyby před pandemií koronaviru stáli slavní váleční lídři moderních dějin? Včera jsem náhodou při četbě našel náznak toho, jak by s takovým nepřítelem pravděpodobně bojoval u nás aktuálně populární Winston Churchill.

Pokud to náhodou nevíte, v letošním roce slavíme 80 let od bitvy o Británii a při té příležitosti jsem sáhl po jedné z mnoha knih, které se této historické události věnují a kterou jsem ještě nečetl.

 

Ke konci knihy je popisována situace, kdy německá Luftwaffe připravovala mohutný nálet na historické město Coventry, o kterém Britové i Churchill pravděpodobně díky dešifrování německého kódu věděli několik dní dopředu.

Přesto byla reakce vlády nulová, lidé z města nebyli evakuováni a nálet, jež srovnal velkou část města se zemí, si vyžádal vysoké oběti na životech. Proč se k něčemu takovému uchylovat? Proč se ve válce nepokusit zachránit každý jeden lidský život, který zachránit můžete a za který jako lídr dané země zodpovídáte?

Ti z vás, kdo viděli film Kód Enigmy z roku 2014, už možná tuší. Těm ostatním nabízím citaci přímo z knihy:

"V noci 14. listopadu přišlo na řadu Coventry. Bylo to středověké město, jehož staré hrázděné domy pocházely z XI. století, z dob legendární lady Godivy, a jeho krásnou katedrálu vybudovali ve XIV. století. V Coventry bylo také umístěno nejvíce zbrojních továren.

Od té doby pokračují spory, zda Churchillova vláda věděla předem o německém náletu na Coventry. Jedna verze uvádí, že britský systém dešifrování a přebírání zpráv z nepochopitelných důvodů najednou selhal. Podle jiné verze tento systém pracoval perfektně, ale informace byly záměrně ignorovány. Podle této hypotézy Churchilla varovali alespoň tři dny před náletem s tím, že Hitler povolil Göringovi provést mohutný nálet s krycím názvem Měsíční sonáta, jehož hlavní cíl představovalo Coventry.

Britové měli tedy dostatek času, aby nejen evakuovali civilní obyvatelstvo, ale také posílili slabou protileteckou obranu města. Churchill se rozhodl nedělat nic. Informoval pouze velitele civilní obrany města, aby se připravili na nejbližší dny a noci. Důvodem k tomu, aby neproběhla evakuace, byla obava, že mimořádná preventivní opatření prozradí Němcům skutečnost, že Britové rozluštili jejich šifru. Podle této hypotézy Churchill stál před nutností výběru mezi dalším utajením Ultry, dešifrovacího stroje [schopného rozluštit depeše německého šifrovacího stroje Enigma], a nebezpečím, jaké pro čtvrt milionu lidí představoval nečekaný nálet. Churchill dospěl k závěru, že Ultra je pro přežití Velké Británie důležitější."

Po přečtení téhle pasáže jsem se zarazil. Tento krátký příběh o jednom domnělém Churchillově rozhodnutí se totiž nápadně hodí do naší aktuální války, kterou vedeme s neviditelným, mikroskopickým nepřítelem.

Už několikrát jsem k situaci radikálních plošných bezpečnostních opatření proti koronaviru četl, že riskovat budoucí krutou ekonomickou recesi a tím pádem i budoucnost více než 95 % všech obyvatel včetně mladé generace kvůli tomu, abychom ochránili zbylých 5 % ohrožených lidí, nedává v celkových počtech smysl. A lhal bych, kdybych řekl, že ty počty podle mě opravdu nedávají smysl.

Winston Churchill a starosta Coventry na prohlídce zmíněné zdejší katedrály, kterou noční nálet ze 14. na 15. listopadu 1940 proměnil v hromadu sutin (foto pořízeno v září 1941)

Proto se mnou toto rozhodnutí, které nebylo během druhé světové války ze strany Britů ojedinělé, zarezonovalo. Všichni velitelé obeznámeni s Ultrou i sám Churchill věděli, že de facto podepisují ortel nad stovkami a možná i tisíci obyvateli Coventry. Pokud by se je ale rozhodli za každou cenu zachránit, mohli by Němci pojmout podezření, kompletně změnit své šifry a stát se výrazně méně předvídatelnými a nebezpečnými pro celý zbytek britské společnosti.

Nakonec to v Coventry odneslo 50 000 budov, 380 mrtvých a 865 zraněných. Jedna z mnoha nutných obětí za to, že Velká Británie dokázala v druhé světové válce jako první země Německému vojenskému nátlaku odolat a Třetí říši porazit.

Centrum Coventry po náletu ze 14. listopadu

Historie nám jasně ukazuje, že před podobnými rozhodnutími stojí prakticky všichni vojevůdci - a nejen vojevůdci - kteří se ocitnou ve válečném stavu, kdy musí aktivně bojovat za přežití své země a svého národa. Obětovat promile osob pro dobro všech ostatních, nebo se je za každou cenu pokusit zachránit a tím ohrozit všechny ostatní? Dobří váleční lídři se nikdy ve válečném stavu nerozhodovali na základě emocí. Prioritou pro ně bylo zajistit, že jejich národ nakonec přežije a zvítězí.

Dnes prožíváme zcela nový způsob války, kde jsou ale proměnné v rovnici prakticky identické. Jen místo fyzického přežití našeho národa stojíme před výzvou zajistit jeho ekonomické přežití. Jak by za této situace reagoval Churchill? A jak reagují naši dnešní "vojevůdci"?

#osobnirozvoj #historie #bitvaobritanii #valka #druhasvetovavalka #churchill #vojevudce #pandemie #narod #ekonomika #decisionmaking

Hodnocení: +15
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.