Co se můžeme naučit z nejdelší studie o stárnutí, která kdy byla provedena

V současnosti se nám média a reklamky především snaží prodat iluzi toho, že je stárnutí něco, proti čemu se musí aktivně bojovat. Skoro jako by to byla degenerativní nemoc, jejíž postup se musíme snažit zpomalit prostřednictvím plastické chirurgie, doplňků stravy, stahujícího spodního prádla a kdovíčeho ještě. 

Stárnout znamená žít. A stáří nemusí znamenat rozklad, neštěstí a samotu. Co je ale klíčem ke spokojenému stárnutí? Napoví nám již zmíněná studie.

Baltimorská dlouhodobá studie stárnutí

Baltimorská studie stárnutí je pravděpodobně nejdéle probíhající studií stárnutí v historii. Začala v roce 1958 a probíhá dodnes. Pro účely této studie výzkumníci tehdy vybrali skupinu účastníků, kterým bylo 20 let a rozhodli se je monitorovat během celého jejich života.

Účastníci podstoupili vyčerpávající množství zdravotních vyšetření a testů a celý proces se opakoval každé 3 roky. Testy zahrnovaly krev, test mobility, test kognitivních schopností a další. Po více než 60 letech nasbírali vědci mnoho informací, ale také přišli s otázkami, na které doposud neznají odpověď.

Co se z výsledků studie můžeme naučit?

Původním účelem studie bylo odhalit markery stárnutí, ale vědci zjistili, že nic takového neexistuje. Jedním z klíčových zjištění vědců bylo, že stárnutí je vysoce individuální. To pochopitelně vědce zprvu frustrovalo.

Uvědomili si, že se stárnutí u každého jedince liší. A nejzajímavější na tom je, že i mezi zkoumanými jedinci (kteří byli ve stejnou dobu stejně staří) byly mezi stárnutím obrovské rozdíly. Jedna věc, na které se vědci shodli, je, že čím starší jsme, tím větší variace stárnutí se nabízí.

Znamená to tedy, že stárnutí vůbec nemůžeme ovlivnit? Naopak.

Možná, že neexistuje jednotný způsob stárnutí, ale existuje několik aspektů, podle kterých se dá předpovědět, jak bude jedinec stárnout. A vědci zjistili, že tyto rozdíly se tvoří především ve středních letech. Z výsledků studie vyplývá, že trajektorie našeho stárnutí je z velké části definovaná naším zdravotním stavem a přístupem ve středních letech. Dobrá zpráva je, že tyto dva aspekty záleží především na našem chování a na našich rozhodnutích.

Dva nejdůležitější aspekty spojené se zdravým stárnutím jsou podle vědců:

• pozitivní přístup ke stárnutí
• a pohyb.

Obojí ve středním věku. To znamená, že čím pozitivnější přístup měli lidé ke stárnutí a čím více se hýbali ve 40 a 50, tím lépe (zdravěji) stárli.

To jsou skvělé zprávy

Ptáte se proč? Protože obě tyto věci můžeme ovlivnit. Obě můžeme začít okamžitě zlepšovat. Jsou dostupné, nepotřebujeme pro jejich zlepšení utrácet peníze.

Tuto informaci můžete využít a zamyslet se nad tím, jaký je váš vlastní přístup ke stárnutí a případně se jej pokusit změnit. Mezi pozitivitou a realitou je občas obtížné najít rovnováhu, ale jednu věc si z této studie určitě vzít můžeme: své stárnutí máme pod kontrolou více, než jsme si doposud mysleli.

Studie ještě není u konce, pokračuje dál. Vedoucí studie doktor Ferrucci poznamenává: „Je to výborná věc: Velká příležitost. Kdyby měli všichni stejnou deterministickou biologickou trajektorii, neexistovala by naděje, že ji změníme. Ale ta nekonečná variabilita nám ukazuje, že teoreticky může stárnout dobře každý. Pár lidí nám ukazuje, jak na to.“

Vaše stárnutí – vaše volba

Už dnes můžete změnou svého přístupu ke stárnutím začít zadělávat na zdravé a spokojené stáří. Berte to jako investování do budoucnosti. Konec konců to, že budete mít v důchodu dostačující příjem, je jen poloviční výhrou. Když nebudete zdraví a spokojení, těžko se z peněz dokážete radovat.

Pokud chcete spokojeně stárnout, choďte na procházky, sportujte, protahujte se. A raději se vyhněte mediálnímu výplachu, který vám tvrdí, že potřebujete anti-ageingový krém nebo plastiku. To se totiž rozhodně za pozitivní přístup ke stárnutí považovat nedá.

#starnuti #biohacking #zdravi #osobnirozvoj #seberozvoj