"Masivní nárůst bohatství miliardářů během globální pandemie podtrhuje groteskní povahu rozdílných obětí [které dnes lidé v první linii a miliardáři musí přinášet]," komentuje výsledky analýzy jeden z jejich spoluautorů Chuck Collins.
Bohatství miliardářů může rozhodně působit groteskně, ale racionální pohled na všechna dostupná data nás dovede k opačné dedukci - nejbohatší Američané během této krize o peníze spíš přicházejí, než že by bohatli o stovky miliard.
Tahle studie je ideálním materiálem pro dnešní populární vlnu kopání do nejbohatších lidí jako do těch, kteří by se za svůj majetek či skutečnost, že dokáží vydělávat peníze, zatímco ostatní nikoliv, měli stydět. A gró je vlastně i takové, že by se člověk měl stydět byť jen za to, že je miliardář.
Diskuze o nerovnosti budí emoce, a tak není divu, že si informace o rapidně bohatnoucích boháčích, jejíž clickbait potenciál je nepopiratelný, rychle našla cestu do řady medií včetně CNBC nebo Forbesu, ale třeba i do iDnes. Má to ale háček.
Buď zadavatelé, nebo autoři studie se totiž rozhodli ohnout si realitu maličko ve svůj prospěch, aby mohli miliardáře úspěšně vylíčit ve špatném světle. Analýza vývoje bohatství totiž začíná (až) od 18. března - což je přibližně datum, od kterého začaly platit tvrdá vládní omezení proti dalšímu šíření koronaviru - a končí 19. května. Jako hlavní zdroj informaci o vývoji majetku nejbohatších použila seznam miliardářu Forbesu, který je sám o sobě postaven primárně na vývoji akciových trhů.
Pojďme se nad zvoleným obdobím zamyslet v tržním kontextu. Pandemie nezačala 18. března (ani přirozeně 19. května neskončila) a obavy z pandemie se rozhodně na trzích poprvé neobjevily až 18. března, ale mnohem mnohem dříve.
Pokud bychom si na otázku, zda miliardáři zbohatli, či nikoliv, chtěli odpovědět co možná nejpravdivěji, bylo by logičtější začít počítat od tržního maxima z 19. února, po němž se sentiment změnil a stále více investorů se začalo šíření nového viru obávat.
Tímto způsobem se můžete mnohem pravdivěji dopátrat toho, kdo skutečně zbohatl i navzdory ochromující ráně, kterou americká/globální ekonomika v posledních třech měsících dostala.
A odpověď? Je jich jen velmi málo. MarketWatch se na tuto otázku pokusil odpovědět jednoduchým pokusem - 50 nejbohatších lidí na světě, pro ty z nich, jež mají i soukromé zájmy, byl místo komplexní metody Forbesu použit index S&P 500 (případné nákupy akcií za období 19. února - 19. května byly rovněž ignorovány).
Výsledek? 50 nejbohatších lidí dohromady mezi tržním vrcholem a minulým úterkem ztratilo 232 miliard dolarů. Pokud by i ostatní členové seznamu Forbesu přišli o zhruba stejnou část svého bohatství, tedy přibližně 12,5 %, dělá to dalších 200 miliard dolarů, jež byly z jejich celkové hodnoty vymazány.
Jedním z mála, komu se podařilo zbohatnout, je Jeff Bezos, který ke svému jmění za toto období přidal 13,5 miliardy dolarů. Bezos a jeho Amazon jsou aktuálně velkými ekonomickými vítězi, neboť lidé na celém světě se v rámci svého konzumu začínají na tuto službu stále více spoléhat.
Dalšími, komu se podařilo zbohatnout, jsou členové rodiny Waltonů, kteří vlastní podíly v maloobchodním gigantu Walmart. Jim, Alice a Rob Waltonovi každý mezi 19.2. a 19.5. zbohatli o 3 miliardy.
Naopak žebříčku největších smolařů vévodí Elon Musk z Tesly, který přišel o 26 miliard, a hned za ním je spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates, jehož majetek se smrskl o 25 miliard dolarů.
Statistika je krásná věc v tom, že vám při racionálním nastavení dokáže velmi efektivně ukázat reálný stav věcí. Zároveň s ní však velmi snadno lze manipulovat - například posunutím zkoumaného období do tak příhodné doby, která i uprostřed masivní globální recese vykreslí určitou část společnosti jako tu, které se současná krize nijak negativně nedotýká.
#podnikani #miliardari #forbes #nejbohatsilide #pandemie #koronavirus #majetek #studie #analyza #statistika #fakenews #zavadejiciinformace