10 minut čtení

Jak se poprat s wealth effectem: Nejvyšší čas uvažovat o svých investicích komplexně!

Rostoucí ceny aktiv pravidelně vykouzlí úsměv na tváři nejednoho investora. Nástup a rozvoj býčího trhu je proto oslavován nejenom politiky či médii, ale mění i vnímání samotných účastníků trhů. Ti si rázem připadají bohatší a často tak mění zásady svého hospodaření a své finanční návyky. Tzv. wealth effect má sice pozitivní dopady pro ekonomiku, individuálního investora však může ohrozit. Na osobní finance je totiž potřeba hledět komplexně.

Dnešní článek bude pojat poněkud šíře, než je v investiční rubrice Warengo zvykem. Kromě světa investic a tradingu v něm totiž zabruslíme i do sféry osobních financí. Ačkoli se totiž tyto dvě oblasti mohou zdát mnohým čtenářům oddělené, úzce spolu souvisí a investor udělá jedině dobře, pokud se je naučí vnímat komplexně.

Faktem totiž zůstává, že k tomuto stylu myšlení zvláště začínající burziány nikdo nevede. Nedočtou se o něm v drtivé většině odborných knih, placené i volně přístupné semináře jej velkoryse vynechávají a jejich finanční či bankovní poradce si s ním příliš hlavu nedělá, neboť to sahá tak trochu nad rámec jejich běžných povinností ve vztahu ke klientovi.

Výsledkem je situace, kdy investor vnímá svůj investiční kapitál (ať už uložený v pozicích či v podobě hotovosti na svém obchodním účtu u brokera) jako zcela oddělený od zbytku svých osobních, popřípadě rodinných financí. Burza je pro něj úplně jiným světem, který se natolik liší od jeho každodenní reality, že směšovat tyto dva dohromady mu přijde nereálné. Jakoby peníze zainvestované v trzích nebyly součástí jeho běžného rozpočtu a nemělo se s nimi počítat!

Svým způsobem za to může i základní investiční pravidlo, které říká, že člověk by měl na burzu přesměrovat pouze ty „nadbytečné“ prostředky, které si může dovolit ztratit, aniž by ohrozil své dobré bidlo. To je bezesporu pravda, avšak daná poučka by neměla být vykládána tak, že má na dané peníze zapomenout a nestarat se o ně.

Vše je potřeba vnímat komplexně jako součást jednoho velkého balíku. To přitom platí nejenom v dobách krize, ale i ekonomické a tržní konjunktury, kdy aktiva rostou a na obchodních účtech přibývají peníze. Jedině tak totiž může být investor ochráněn před negativními dopady tzv. wealth effectu (volně přeloženo jako efektu bohatství).

Pozor na vousaté chlápky s tetováním

Pokud čtenář o něčem podobném nikdy neslyšel, rozhodně se nemusí hambit! Pravdou totiž zůstává, že se jedná o termín, který v českém prostředí není příliš používán, ani se o něm nikterak zásadně nehovoří. Trochu jiná situace panuje na západ od našich hranic a to zvláště v posledních letech, kdy velmi výrazně stoupá obliba alternativních stylů řízení osobních financí i vlastního života, jejichž cílem je jakási moderní forma askeze a předčasný odchod do nepříliš finančně zabezpečeného důchodu.

Jinak řečeno podobná hnutí a jejich potetovaní a vousatí guru, jichž je plný internet, vám sice neporadí, jak zbohatnout. O to zaníceněji vám však budou s vážnou tváří vyprávět, jak rádi nakupují prošlé ovoce v supermarketu, neboť je výrazně levnější, popřípadě přidají příběh o lovu „vhodných“ sjetých pneumatik na tamním vrakovišti. Znáte to, dolar k dolaru a ve 40 můžete odejít z práce.

A právě v této atmosféře se objevil wealth effect jako podstatné téma i pro investory. Zjednodušeně řečeno se totiž jedná o situaci, kdy se finančním trhům daří, býčí nálada nabírá na síle, všeobecný optimismus roste a spolu s ním i hodnota portfolií investorů. Ve společnosti tak převládá pocit (či snad iluze?) zvětšujícího se bohatství.

Nicméně virtuální peníze přece jenom nejsou tím pravým ořechovým a tak dochází k přesunům finančních prostředků do hmotnějších ukazatelů zvyšujícího se společenského statusu. Investoři se mění ve spotřebitele, upravují své finanční chování a s blaženým pocitem nakupují spotřební zboží. To samozřejmě vede k růstu tržeb a následně i marží obchodníků i výrobců, kteří tak mohou záhy vykázat daleko lepší kvartální výsledky než dříve. To povzbudí investory, vyžene ceny aktiv ještě výše a celý cyklus se opakuje.

Co je dobré pro ekonomiku, nemusí být dobré pro mě

Většina ekonomů by vám v tuto chvíli jistě potvrdila, že se jedná o veskrze pozitivní efekt, jemuž není možno toho mnoho vytknout. Naše západní ekonomiky jsou totiž založeny na silné domácí spotřebě a podobné situace jsou pro ně tedy životně důležité. V zásadě přitom mají pravdu, alespoň skrz tento „makro“ pohled.

Ovšem co je dobré pro ekonomiku, nemusí být již tak dobré pro individuálního investora. A to zvláště, nerozumí-li rozdílu mezi virtuálními a reálnými penězi, a pokud není schopen vnímat své finance jako celek. Pak pro něj totiž dopady této wealth iluze, pocitu vzrůstajícího bohatství mohou skončit v lepším případě pouze omezením možnosti dále investovat, v horším i poklesem životní úrovně.

Jak je možné, aby původně pozitivní efekt měl takto neblahé dopady? Jednoduše! Vše začíná u problému, který byl zmíněn už na začátku tohoto článku – investor chápe svůj obchodní kapitál jako zcela oddělený od svých osobních financí a svět burzy jako vzdálený „Disneyland“. Řekněme, že za tohoto nešťastného myšlenkového nastavení dojde k růstu cen aktiv, která náš jedinec drží ve svém portfoliu. To rázem nabobtná, někdy třeba i o několik desítek procent, což způsobí slastné pocity rostoucího bohatství. Investor zkrátka začíná být úspěšný v naplňování svého cíle, což je potřeba sobě i ostatním nějakým jasným způsobem demonstrovat. Nedochází mu přitom řada úskalí, jež i tato pozitivní situace skrývá!

Předně je třeba si uvědomit, že „digitální peníze“, myšleno zisky v dosud otevřených pozicích, nikdy nelze brát za definitivní, dokud je nesměníte zpět do tvrdší měny. Zvláště u volatilnějších aktiv se ceny mohou měnit velice rychle, a co před několika dny byl krásný profit, může být dnes po otevření burz nemilá ztráta. Pokud tedy investor má pocit, že se proměnil v boháče a jeho pozice jsou stále živé, pak se podobá lovci, jenž rozprodává medvědí kůži, přestože divoká šelma ještě stále běhá po lese.

Stejně tak je třeba vzít v potaz, že do investování je sice možno vkládat pouze tzv. peníze navíc, tedy ty, které nebudou v běžném rozpočtu chybět v případě ztráty, nicméně ty nadále zůstávají součástí jednoho velkého celku. Jsou to stále burziánovy prostředky podobně jako zdroje na bankovním účtě či drobné v peněžence. Nadále ten stejný balík.

Pokud tedy dojde nešťastnou náhodou k tomu, že investor toto nepochopí a nárůst hodnoty investičního portfolia si vysvětlí jako zelenou pro plnění svých snů, může se dostat do potíží. Snadno se mu totiž může stát, že v rámci navýšení osobní spotřeby promrhá příliš mnoho fyzických prostředků, přičemž následně zjistí, že není schopen je doplnit zisky z burzy.

Wealth effect sice funguje, trhy rostou, jenže se stále jedná o virtuální peníze. Může je náš burzián použít k zalátání peněžní díry na svém účtě? Možná ano, ale spíše by neměl. Jeho pravidla pro výstupy z otevřených pozic, správu peněz a výběr či refinancování zisků totiž jistě s takovouto eventualitou nepočítají. Jakákoli refundace se pak rovná zásadnímu porušení vlastního investičního plánu, což je vždy neblahý krok!

Někdy stačí málo – učme se money managementu

Jak se tedy vyhnout negativním dopadům wealth effectu na osobní finance? Jednoduše řečeno, jak se „nezbláznit“ z vlastního investorského úspěchu a neohrozit tak svoji budoucnost? Jako užitečný pomocník může posloužit několik základních pravidel money managementu, která vychází z komplexního vnímání oběhu peněz.

Virtuální peníze nejsou opravdové.

Tedy ony opravdové jsou, nicméně disponovat s nimi investor může až poté, co svá aktiva prodáte a směníte za „běžné peníze“. To je potřeba brát v potaz při všech finančních kalkulacích. A to zvláště držíte-li volatilní nebo třeba méně likvidní druhy aktiv.

Finance tvoří jeden velký balík.

Přestože má investor často přirozený sklon vnímat zainvestované peníze odděleně od svých soukromých financí, opak je pravdou. Vše tvoří jeden celek a při svém spotřebitelském chování by toto měl reflektovat!

Vše vyžaduje komplexní myšlení.

Toto fakticky dále rozvíjí předchozí bod. Pro efektivní správu vlastních financí je potřeba uvažovat komplexně a na základě toho činit všechna i sebemenší rozhodnutí. Pokud sice cena aktiv roste, nicméně investor popustí uzdu svým běžným spotřebitelským návykům, ve výsledku může velice rychle zchudnout.

Trocha podnikatelského uvažování neuškodí.

Povětšinou se toto rozebírá u zájemců o podnikání, nicméně investiční portfolio je prakticky takovou drobnou živností. Tudíž pokud bude burzián uvažovat o nákupu jakýchkoli nových věcí, ideálně při tom zaujme podnikatelský přístup! Opravdu toto potřebuji? A jakým způsobem to dokáže zlepšit můj byznys? Jedná se o aktivum, které mi pomůže zlepšit mé výsledky? Pokud ne, má co do činění se zbytečným výdajem.

Držení se svých investičních i výdajových pravidel je svaté.

Dobře nastavený investiční plán je naprostým základem úspěchu na finančních trzích. Investor musí mít jasno, jak svá aktiva vybírat, nakupovat, spravovat a jakým způsobem a kdy se jich zbavovat. Rovněž je třeba mít jasno, jak zacházet se zisky – vybrat nebo reinvestovat? Podobný plán by však měl mít i pro svůj domácí budget, přičemž není vyloučeno, aby se oba vzájemně podporovaly. Například tak, že si investor každý měsíc umenší svoji spotřebu a ušetřenou částku pošle raději do investic. Díky tomu je schopen průběžně a nenásilně navyšovat svůj kapitál. Je to takové složené úročení na steroidech. Nicméně ať už si do svých plánů zanese cokoli, je naprosto nezbytné, aby se jich držel.

Je to o komplexitě

Tolik tedy několik zásadních myšlenek k tématu wealth effectu, který v mikrosvětě jednotlivce není prakticky ničím jiným než neschopností zvládat vlastní emoce. Že se přitom jedná o základní předpoklad pro úspěch nejenom na finančních trzích ale i v běžné kariéře přitom jistě netřeba zdůrazňovat. Dávejte si tedy pozor, jak uvažujete o svých penězích a snažte se myslet komplexně. Jedině tak totiž bude vaše „wealth“ opravdu reálně růst.

Hodnocení: 0
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.