Když se řekne robotizace průmyslu, jaké státy vás napadnou jako první? Japonsko? Čína? Možná vás to překvapí, ale i naše malá skromná země je v robotizaci pracovní síly nad světovým průměrem. Na 10 tisíc zaměstnanců u nás připadá 119 robotů. Světový průměr je přitom jen 74.
Nejvyšší míru automatizace výrobního sektoru má ovšem Jižní Korea s 631 roboty na 10 tisíc zaměstnanců. I přesto patří Česko podle studie „Svět v roce 2030“ do skupiny rozvíjejících se trhů, u kterých se předpokládá nejsilnější dlouhodobý ekonomický růst.
Robotizace je pro budoucnost zcela zásadní, čím dál více manuálních profesí je postupně nahrazováno roboty, výrobní linky přechází na plně automatizovanou výrobu a umělá inteligence se implementuje do všech aspektů běžného života.
Analýza portálu Profesia uvádí, že do 40 let zanikne v rámci robotizace více než třetina povolání. Procházíme čtvrtou průmyslovou revolucí. Jak je známo, všechny předchozí revoluce byly podnětem ke strachu o práci. Vždy se však ukázalo, že pokročilejší výroba a stroje jsou naopak přínosem, neboť umožňují zaměstnat i méně zdatné zaměstnance a ulehčují lidem práci.
Měli bychom se bát o práci?
I přesto je zjevné, že některým profesím odzvonilo. Zánik hrozí předně zaměstnáním, kde není potřeba lidský přístup a emoční inteligence. Roboti zastoupí například operátory zákaznických linek, kde se s umělou inteligencí můžeme setkat již dnes.
Očekává se, že samoobslužné pokladny postupně nahradí až 97 % pokladních. V obchodech zůstane pouze několik lidských sil, které jsou potřeba pro případnou kontrolu, schvalování věku při nákupu alkoholu a podobně.
Některé pozice jsou na ústupu již dnes, ředitel společnosti Ticketstream Viktor Mastník, uvádí, že za rok 2019 bylo prodáno pouze 32 % vstupenek v kamenných prodejnách, 68 % bylo prodáno online.
Světové ekonomické fórum (WEF) předpovídá, že roboti do roku 2022 vytěsní zhruba 75 milionů pracovních míst po celém světě, avšak vytvoří 133 milionů nových. Díky robotizaci budou potřeba lidé, kteří se podílejí na vývoji programů a údržbě automatizovaných linek. Vznikne proto spousta profesí, kde bude třeba technologická kvalifikace.
Podle některých odborníků vzroste s nastupující robotizací i počet kreativních prací a činností. Technologická nezaměstnanost by dokonce mohla vést k novým pracovním pozicím zabývajícím se například řešením klimatických problémů.
Robotizace v době koronavirové
Zdá se to možná překvapivé, ale pandemie koronaviru robotizaci nezpomalila, ale naopak urychlila. Automatizované procesy jsou vysoce efektivní a nejsou náchylné na bezpečnostní omezení. V nemocnici na Bulovce například roboti pomáhají s testováním na koronavirus. Tzv. pipeťáci z dílny ČVUT umějí rychle a bezpečně testovat velké množství vzorků.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v rozhovoru pro server Lidovky.cz vysvětlil, že pandemie urychluje vývoj automatizovaného sektoru:
„Pandemie přispěje k nutné modernizaci českého průmyslu a výrazně zrychlí nástup nových technologií.“
Jedním z hlavních impulzů k tomu, aby se nápady zaváděly do praxe, podle něj byla situace na trhu práce, snaha připravit se na přicházející zpomalení hospodářského růstu a ambice firem zvýšit svou produktivitu.
Společnosti, které v minulých letech nezaspaly a investovaly do digitalizace, automatizace a robotizace mají větší šanci na přežití a mohou situace využít. Epidemie nám ukazuje, že tzv. průmysl 4.0 je pro Česko blíž, než si myslíme. Zároveň se pomalu zbavujeme nálepce „montovna Evropy.“
Bankingnátor
Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon potvrzuje, že epidemie je příležitost pro změny, které by normálně trvaly mnohem déle. A to nejen ve zdravotnických zařízeních. Ve spořitelně nasadili během týdne robota, který pomáhá se zpracováním procesu odkladu splátek.
„Normálně by to trvalo půl roku nebo déle. Dvacet procent žádostí z tisíců denně ale už procesuje robot,“
vysvětlil Salomon.
Ministr Havlíček jmenuje ještě jednu oblast, do níž nemoc COVID-19 přinesla nový vítr, a sice komunikaci.
„Vidí to dnes všichni, firmy i státní organizace. Jsme izolovaní, a tak musíme využívat všechny možné nástroje, od videokonferencí po různé skupinové diskuze. Je to znát i u nás v resortu. Běžně mám desítky různých jednání a téměř žádná nejsou na osobní bázi. V určitý čas se všichni připojíme na internet a jednáme přes video,“ Havlíček tak nastínil rozsah trendu posledních pár týdnů – eliminace osobních schůzek.
Firmy, instituce i školská zařízení po celém světě masově přechází na digitální formu komunikace a udávají tím futuristický trend. Dá se přitom očekávat, že nové zvyky zůstanou i po odeznění pandemie koronaviru.
„Budeme svědky většího rozšíření práce z domova, využívání virtuální reality, vzdáleného přístupu při údržbě strojního vybavení nebo technologie digitálního dvojčete umožňující pracovat na vývoji výrobku v čistě digitálním prostředí několika týmy najednou z různých míst,“ uvádí Špicar.
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!
#robotizace #vyvoj #digitalizace #kybernetika #vyzkum #koronavirus #pandemie #COVID19 #epidemie #CVUT #budoucnost