Vytvořte svůj investiční mozkový trust!

Staňte se členem komunity Warengo a diskutujte s ostatními investory v článcích a tématických skupinách. Je nás už 20 198.

Zaregistrovat se

04.05.2020 5 minut čtení

Za každý případ COVID-19 platíme z daní 165 milionů korun, neboli s přehledem nejvíc v Evropě

Epidemie koronaviru je prozatím na ústupu, teď přichází čas na vyúčtování vládních opatření. Astronomický účet ve srovnání s ostatními státy Evropy suverénně vede, nikde přitom není psáno, že čísla jsou konečná.

Jako by nebylo důvodů pro kritiku současné vlády dost, web neovlivni.cz vystavil Česku účet za pandemii a čísla nejsou vůbec pozitivní. Abych nepůsobil předpojatě, je nutné dodat, že striktní a razantní kroky vlády sice byly na místě. 

Příval infikovaných „lyžařů“ z Rakouska a Itálie a šíření viru turisticky atraktivní Prahou způsobil rychlý a neudržitelný nárůst případů nemoci na našem území. Bez plošné karantény a okamžitého zásahu nám hrozilo nekontrolovatelné šíření epidemie po celém území

Druhým dechem ale nutno dodat, že ekonomické dopady vládních opatření vystoupaly do astronomických výšin. Částka vynaložená na jeden případ nemoci přesahuje i Německo, které po sedm let operovalo s přebytkovým rozpočtem a nachází se proto v mnohem lepší pozici než Česko, které pro letošní rok nastavilo schodek na 300 miliard korun

Stát přitom teprve nyní pomalu přistupuje k „odškodnění“ a hledá způsoby, jak pomoci nejsilněji zasaženým segmentům trhu. Statistický údaj tak nemusí být zdaleka konečný. Důvod ekonomické paralýzy je zjevný, vláda přijala tvrdá regulační opatření během jednoho jediného týdne a ekonomika i veškerý volnočasový život okamžitě ustal. 

Totální blokáda země počala v první fázi už 11. března, kdy bylo na našem území teprve 100 případů nemoci, o týden později byly uzavřeny hranice. I silně zasažené státy, typu Itálie nebo Španělsko přistupovaly k opatřením postupně a reagovaly na základě exaktních dat a analýz, tím poskytli svým občanům alespoň nějaký čas na přípravu na nejhorší. 

Chaos na všech frontách

Razantní restrikce a zodpovědný přístup by byl omluvitelný, kdyby stát okamžitě přistoupil k testování, poskytl potřebným institucím zdravotnické a ochranné vybavení a urychleně pracoval na plánu, s jakým postupně ochromenou zemi bude moci uvolnit z ekonomické paralýzy.

Skutečnost? Stát selhal v jakékoli přípravě na bezpečnostní krizi, opožděně narychlo nakoupil neefektivní a předražené vybavení z Číny a na několik tisíc provedených testů nelze nahlížet s důvěrou, protože byly provedeny nekvalitními rychlotesty, které vykazují až 80 % odchylku

Vláda neměla krizový plán, dlouhou dobu neměla ani krizový štáb a stejně, jako se lidé ze dne na den dozvěděli, že nesmí podnikat a pracovat – rozvolňování opatření přicházelo v náhodných a nesystematických vlnách, na které se opět nemohl nikdo předem připravit.

A kolik to celé stálo? Podle statistiky z poloviny dubna zaplatíme 165 milionů korun na každý z potvrzených případů nemoci.

 

Cena života?

Zde je opět nutné přihlédnout ke zjevně pozitivním datům, Česko hlásí „pouze“ 249 obětí nemoci. Vzhledem k tragické situaci mnoha okolních států můžeme říci, že jsme epidemii zažehnali. V sobotu bylo navíc nahlášení pouze 18 nových případů, v neděli pak 26, v době, kdy mnoho částí světa stále počítá mrtvé na tisíce, můžeme doufat, že to nejhorší máme za sebou. 

Nabízí se ale čtyři zásadní otázky:

1) Kdo zaplatí extrémní schodkový rozpočet?

2) Kde vezme stát peníze na případnou druhou vlnu epidemie?

3) Co se stane, až se plně obnoví provoz přes hranice i do ohroženějších států?

4) Kolik stojí jeden lidský život?

Stranou solidarity, empatie a soucitu – nikdo nerozporuje, že hodnota lidského života je nevyčíslitelná a neexistuje částka, která by ospravedlňovala smrt. Z čistě ekonomického hlediska stát ale ke kompromisům přistupovat musí. 

Slabá ekonomika značí chudobu, nízkou životní úroveň, špatné životní podmínky a potenciálně mnohem více obětí než samotná nemoc (o to více, když si uvědomíme, kolik ze zesnulých podlehlo přímo na následky COVID-19.) 

Státní rozpočet nelze šroubovat do nekonečna a hrozba druhé vlny epidemie je eminentní, podívejme se do historie na model vývoje španělské chřipky. 

 

Byla to právě druhá vlna, která s sebou odnesla celosvětově přes 50 milionů lidských životů. A následná ekonomická recese pomohla rozvoji chudoby, bídy a sehrála důležitou roli v rozvoji nejdrastičtějších vojenských konfliktů moderní historie – světových válek. 

Ministryně financí prozatím neklesá na mysli a situaci zjevně vnímá s humorem, otázkou zůstává, zda si členové vlády uvědomují, že naše země se nachází v nejkritičtějším období od vzniku samostatné České republiky.

 

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

#vlada #penize #finance #ekonomika #restrikce #recese #ekonomika #hospodarstvi #pandemie #koronavirus #COVID19 #byznys #Babis #silneCesko #Shillerova 

Hodnocení: +17
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější
  • Bohužel musím souhlasit. Nesmíme usínat na vavřínech či si kreslit kytičky na zeď. První vlnu pandemie jsme zvládli dobře, minimálně jsme reagovali včas když už nic jiného. Je ale potřeba se na věci podívat jasným pohledem. První je, že vir se může kdykoliv vrátit a rozhodně není vyloučeno, že druhá vlna přijde. Druhý pohled je, že někdo to všechno bude muset zaplatit a následky ještě přijdou. Tím teda neříkám, že všichni musíme propadat panice, to určitě ne smile ale měli bychom se na to podívat střízlivým pohledem a přemýšlet, jak nadcházející situace zvládnout pokud možno co nejlépe a neopíjet se tím, že už je všemu konec. Ne nadarmo se říká, že štěstí přeje připraveným.

    1
Doporučené příspěvky
6 minut
6 minut
5 minut
5 minut
6 minut
6 minut
4 minuty
4 minuty
4 minuty
3 minuty
5 minut
6 minut