28.04.2020 5 minut čtení

3 tipy, jak uplatnit nároky podle krizového zákona

Miniseriál na téma: “Co dělat, když Vás postihnou krizová opatření státu” s advokátem Vladimírem Poláchem.

1. TIP

Z praktického hlediska by zejména měli aplikovat v tuto chvíli něco, co jsme nazvali pracovně trojlístkem opatření. Ty my označujeme právně eliminace, mitigace a evidence škod. Skrývají se pod nimi v zásadě velmi praktické věci. 

Na úrovni toho prvního kroku to znamená eliminace, znamená to, že jakékoliv škody, které lze odvrátit, by měly být odvráceny. To znamená zaměstnanci, kteří jsou na dohodách o pracovním poměru a není pro ně práce, je možné je ukončovat atd., tady tyto pracovní poměry. 

Druhá úroveň je tedy jakási mitigace škod. To znamená, ty škody, které nelze v tuto chvíli odvrátit, je potřeba je alespoň snižovat. Prakticky si lze představit varianty, kdy obchodní partner umožňuje prodloužení splátek, prodloužení platebního kalendáře, nebo jakýchkoliv opatření, které znamenají, že škoda, která hrozí v tuto chvíli nebude reálně utrpěna ze strany toho podnikatele. 

A třetí úroveň je potom ta, že v případě už nelze ani odvrátit tu škodu, ani ji snížit, tak je potřeba ji řádně zdokladovat, evidovat tak, aby bylo možné ji v budoucnosti v rámci uplatňování nároků buď před správními orgány, nebo orgány, které vydaly příslušná krizová opatření, nebo potom soudním řízení řádně zdokladovat, uplatnit a mít k dispozici.

2. TIP

Každý obchodní sektor a typ byznysu funguje trošku jiným způsobem, ale nám se obecně osvědčil koncept tak zvaného krizového manažera nebo koordinátora, který je jmenován managementem společnosti a má na každodenní bázi oprávnění jednak implementovat příslušná opatření, která, jak jsem uvedl by měly odvracet škody, snižovat a dokladovat. 

A také je příslušným způsobem přijatá opatření vzniklé škody evidovat na denní bázi. To znamená emailový report managementu, řádná archivace komunikace s obchodními partnery, ze kterých může případně vzniknout nějaká škoda nebo nutnost poskytnutí plnění. To znamená, naše doporučení je takové, jmenujte jednoho konkrétního člověka, který ve vaší firmě bude mít na starosti management přijatých opatření na straně druhé. A za druhé, evidenci vznikajících škod tak, aby mohly být v budoucnosti uplatněny. 

To dokladování je nutné vést nějakou kvalifikovanou formou, to znamená řádné skenování dokumentace, archivace emailové komunikace a další doporučení, které často dáváme je to, že by podnikatelé měli v rámci těchto evidencí zachovávat časovou stopu. To znamená ideálně emailový reporting na pravidelné bázi denně, pokud je to větší společnost. Na týdenní bázi, pokud je ta společnost menší. Tak, aby bylo nesporné v budoucnosti, že ta škoda skutečně v konkrétním termínu vznikla.

3. TIP

Jsou jednatelé a členové představenstev povinni uplatnit nároky podle krizového zákona? Domnívám se, že ano, s výjimkou v zásadě dvou oblastí, a to je oblast, ve které ty nároky jsou předem bezúspěšné, to znamená v momentě, kdy nejsou splněny podmínky krizového zákona tedy, že daná škoda vznikla v příčinné souvislosti s přijatým krizovým opatřením. To znamená, tyto typy škod, pokud si interně vyhodnotí příslušný management, že nespadají do kategorie krizového zákona a jeho kompenzačního režimu, tak tam si myslím, že ta povinnost nevzniká. 

Zároveň nevzniká ve chvíli, kdy příslušná škoda je jakýmsi způsobem kryta jiným režimem, to znamená, pokud v rámci programu COVID I, COVID II atd. je poskytnuta například v rámci krytí mezd zaměstnanců jaksi plnění ze strany státu, tak pak by se jednalo o jakýsi duplicitní nárok a ten by taky byl s vysokou pravděpodobností neúspěšný. S výhradou těchto dvou případů jasné bezúspěšnosti uplatňování nároku a případné duplicity toho nároku ve vztahu k jiným režimům se domnívám, že osoba, která jedná s péči řádného hospodáře v rámci managementu by měla příslušnou žádost podat a tento režim krizového zákona využít. 

Do jaké míry potom bude to řízení samozřejmě úspěšné záleží na kvalitě těch nároků, také na dalším postupu státu, pokud nevyužije jiný kompenzační mechanismus, který zase doplní ty stávající COVIDY, garance, subvence, dotace atd., ale je podstatné si uvědomit, že ten zákon stanoví šestiměsíční propadnou lhůtu, pokud v rámci této lhůty nebude nárok uplatněn a nebude kryt jiným režimem v budoucnosti, domnívám se, že příslušný jednatel nebo člen představenstva by mohl být v budoucnosti dotazován, zdali ve vztahu k tomuto nároku postupoval či nepostupoval s péčí řádného hospodáře.

Další rady a informace v sekci “Korona-právo” na legalTV  👉 zde

#pravo #koronavirus #nahradaskody 

Hodnocení: +11
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.