Jsou jednatelé a členové představenstev povinni uplatnit nároky podle krizového zákona? Radí advokát Vladimír Polách:
,,Domnívám se, že ano, s výjimkou v zásadě dvou oblastí, a to je oblast, ve které ty nároky jsou předem bezúspěšné, to znamená v momentě, kdy nejsou splněny podmínky krizového zákona tedy, že daná škoda vznikla v příčinné souvislosti s přijatým krizovým opatřením. To znamená, tyto typy škod, pokud si interně vyhodnotí příslušný management, že nespadají do kategorie krizového zákona a jeho kompenzačního režimu, tak tam si myslím, že ta povinnost nevzniká. Zároveň nevzniká ve chvíli, kdy příslušná škoda je jakýmsi způsobem kryta jiným režimem, to znamená, pokud v rámci programu COVID I, COVID II atd. je poskytnuta například v rámci krytí mezd zaměstnanců jaksi plnění ze strany státu, tak pak by se jednalo o jakýsi duplicitní nárok a ten by taky byl s vysokou pravděpodobností neúspěšný. S výhradou těchto dvou případů jasné bezúspěšnosti uplatňování nároku a případné duplicity toho nároku ve vztahu k jiným režimům se domnívám, že osoba, která jedná s péči řádného hospodáře v rámci managementu by měla příslušnou žádost podat a tento režim krizového zákona využít. Do jaké míry potom bude to řízení samozřejmě úspěšné záleží na kvalitě těch nároků, také na dalším postupu státu, pokud nevyužije jiný kompenzační mechanismus, který zase doplní ty stávající COVIDY, garance, subvence, dotace atd., ale je podstatné si uvědomit, že ten zákon stanoví šestiměsíční propadnou lhůtu, pokud v rámci této lhůty nebude nárok uplatněn a nebude kryt jiným režimem v budoucnosti, domnívám se, že příslušný jednatel nebo člen představenstva by mohl být v budoucnosti dotazován, zdali ve vztahu k tomuto nároku postupoval či nepostupoval s péčí řádného hospodáře.”
Další rady a informace v sekci “Korona-právo” na legalTV ? zde