Pravděpodobně to znáte sami - ve firemním týmu dochází často ke konfliktům, protože jeden člen navrhuje nedostatečně promyšlené nápady, zatímco druhý odmítá přijmout inovativní řešení, jen aby se držel osnov. Výsledkem pak bývá chaos a frustrace.
Zkušený behaviorální ekonom Dr. Gleb Tsipursky vysvětluje, že pokud i vy na pracovišti pociťujete nepříjemnou atmosféru pramenící z neshod mezi kolegy, zřejmě vás trápí fenomén kognitivní předpojatosti. Ten je dvojí – buď předpojatost optimismu, nebo předsudky pesimismu. Jejich základní premisa vám jistě dojde. Zatímco optimisté se na vše dívají až příliš pozitivně, čímž zlehčují jakákoli budoucí rizika, pesimisté naopak nechají každý miniaturní problém ve své hlavě narůst do obřích rozměrů, neschopni mu následně čelit. Jedná se o jakési mentální „slepé skvrny“, které vyplývají z propojení našich mozků. V neurovědě se tomu říká kognitivní zkreslení.
Autor publikace Journal of Psychosomatic Research dodává následující: „Problémy behaviorální předpojatosti trápily například zdravotnická zařízení, kde došlo k velkému vnitřnímu zmatku. Optimisticky smýšlející lidé v týmu vytvořili spoustu skvělých nových nápadů, aniž by přemýšleli o všech možných problémech. Navrhli například inovativní marketingové strategie na podporu nového lékařského přístroje. Naopak pesimisticky naklonění jednotlivci v týmu přišli s novými nápady mnohem vzácněji, protože viděli všechny potenciální nedostatky jakéhokoli návrhu, někdy i nedostatky, které tam nebyly. Pesimisté by kritizovali optimistickou marketingovou strategii a zdůraznili by všechna rizika inovativních návrhů. V důsledku se nakonec obě skupiny cítí defenzivně, a mají mezi sebou negativní vztahy. Optimisté vnímají pesimisty jako zpátečníky, kteří nikdy nedovolí, aby dobré nápady pokročily kupředu. Pesimisté hledí na optimisty jako na tvory přehnaně aktivní a takové, co nikdy nedomyslí možné následky svých činů.“
1) Na první pohled naprosto odlišní, ale pohromadě neporazitelní
Neurověděc, který zde již byl zmíněn, Dr. Gleb Tsipursky se vášnivě rád zabývá rozdílností povah optimistů a pesimistů a na každé mezinárodní konferenci vznáší důležitou otázku:
„Dokážete si představit, jak silnou jednotku by optimisté a pesimisté vytvořili, kdyby se sehráli a stanovili si společný cíl?“
Svou řečnickou otázku dále rozvádí: „Pohlédněte na problém z širší perspektivy. Optimisté by měli být ve firmách najímáni na vytváření inovativních nápadů s tím, že by byli ponecháni, aby je vymysleli‚tak ‚napůl‘. O zbytek by se postarali pesimisté. Ti by napůl hotové nápady vzali, pečlivě promysleli ze všech možných úhlů, opatrně zvážili všechny překážky, a vrátili návrhy vyšperkované a detailně rozpracované.“
Sám Tsipursky byl nejednou pozván do velkolepých marketingových společností, aby pomohl rozvinout předpoklady jejích zaměstnanců. Zvláště zdůrazňuje, že je nutné mít ve firmě alespoň dva ďáblovy advokáty, tedy ty osoby, co za každých okolností zpochybňují rozhodnutí oponenta. Tsipursky dodává: „V naší společnosti je trendem vnímat pesimismus jako něco negativního, zatímco realita napovídá, jak esenciální je vnést do řešení problému protichůdné postoje, poněvadž pouze z nich lze vyvodit rozumné řešení.“
2) Hledání rovnováhy
Je zvláště důležité si uvědomit, že smíšená skupina pesimistů a optimistů funguje mnohem lépe než tým složený pouze z pesimistů nebo jen z optimistů.
Pokud máte ve skupině jen optimisty, každý bude vnímat své vlastní nápady jako brilantní, čímž firmu vystaví riziku, že nezredukuje špatné nápady. To by mohlo vést k tomu, že myšlenky poběží v několika různých směrech najednou. Na druhou stranu, jestliže máte v týmu výhradně pesimisty, nevytvoří se nikdy dostatek nových nápadů, protože pracovníci na každém kroku vidí chybu.
Mít smíšenou skupinu vám dává to nejlepší z obou světů k vytváření nových nápadů a jejich zdokonalování. Když budou spolupracovat efektivně, mohou pesimisté a optimisté zajistit, aby procesy byly jak inovativní, tak důkladné, a maximalizovat tak dlouhodobý úspěch organizace.
3) Prolínání dvou světů
Vzhledem k tomu, že vyvážená skupina pesimistů a optimistů může vést k lepší spolupráci a lepšímu zapojení zaměstnanců, má smysl být při přijímání pracovníků, zejména do vedoucích pozic, extrémně všímavý. Uvědomte si, že je velmi těžké jít proti své intuici a najmout někoho jiného než jste vy. Pokud jste pesimista, bylo by pro vás obtížné zaměstnat optimistu a naopak.
Stejná výzva existuje při povýšení lidí na vyšší pozice kvůli „hallo effectu“ a „horn effectu“. Hallo effect se týká skutečnosti, že pokud se nám opravdu hodně líbí povahové charakteristiky jednoho uchazeče, pak budeme mít příliš pozitivní hodnocení této osoby jako celku. Horn effect popisuje přesný opak - pokud se nám na žadateli nelíbí vlastnost, která je pro nás významná, budeme mít tendenci mít horší hodnocení této osoby jako celku.
Pokud chcete uspět jako podnikatel, musíte si být vědomi těchto kognitivních předpojatostí a naučit se je porazit. Jedině tak budete moci činit dobrá rozhodnutí při najímání a spolupráci, ať už jde o pesimisty a optimisty, a ve všech ostatních oblastech vašeho podnikání.
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!
#osobnirozvoj #mozek #neuroveda #uspech #optimista #psychologie #pesimista #spoluprace #GlebTsipursky