KROK 1: Udělej si svůj názor! NE „Nech si říkat, co si máš myslet.“
Díváme se kolem, posloucháme, někteří se i občas zeptáme. To vše s cílem uspokojit dvě z našich nejzákladnějších potřeb. Potřebu bezpečí a potřebu chápat svět kolem nás.
Základem všeho byla doposud naše schopnost se rozhodnout pro to, co je pro nás dobré. To předpokládá, že rozumíme problémům kolem nás. Anebo, že nás někdo přesvědčí, že on problému rozumí a rozhodnutí udělá za nás pro nás.
„Čím složitější problém, tím více ocením, když mi to někdo podá jednoduše, stručně a akčně. Ano, to se mi líbí. A já si budu moci mezi tím dělat, co chci.“
Je v tom ale malý zádrhel. Líbivé příběhy je hezké poslouchat. Předpokládají však, že ten, kdo za nás myslí a rozhoduje, nejenom že umí vyprávět příběhy srozumitelně, ale problému sám rozumí. A aby to nebylo málo, kde mám jistotu, že se rozhoduje v mém zájmu?
„Že prý mám být zodpovědný a podle toho se teď chovat. Ale co mám dělat? Tak dlouho jsem se nemusel zabývat problémy kolem, že jim najednou nějak nerozumím.“
„Sedím, nevím, co si počít a nemůžu se pohnout. Nechci, aby někdo chodil kolem a ptal se mě na něco, co nevím.“ Sladká nevědomost náhle zhořkla.
Co začít třeba tady. https://denikn.cz/
To, co dnes prožíváme, se nám stalo, nebo jsme si to upekli sami? Ať tak či onak, je jenom na nás samotných, jak s tím naložíme.
KROK 2: Rozhodni se, jak se k tomu postavíš! NE „Žij příběh někoho jiného.“
Je pouze omezený okruh věcí, které můžeme ovlivnit. Nebo také, kolem nás je ohromný prostor, jak věci ovlivnit. Udělejme to. Proto jsme tady.
Máme tři základní možnosti, jak naložit s energií a časem, která omezením našich obvyklých návyků vznikla: (Možnost pomáhat druhým v těžkých chvílích tu beru tak trochu jako samozřejmost.)
a) Sednout si a koukat do zdi. Do zdi skutečné, nebo elektronické.
b) Vytvořit vlastníma rukama něco, co jsem už dlouho toužil/a udělat.
c) Pracovat na tom, abych byl připraven, až nastoupíme po time-outu zpátky do hry.
Koho láká možnost c), čtěte dál.
„Na co se mám vlastně připravit? Jaké tempo bude mít hra, do které po time-out nastoupíme. A nezmění se třeba pravidla?“
Jediné, co víme s jistotou, je to, že rozvíjet svoje schopnosti a dovednosti a připravit se na věci budoucí nemůže být chybou.
Nejsme přece jenom pouzí spotřebitelé. Jsme lidé, kteří se chtějí uplatnit i v jiné budoucnosti.
„A co bych měl přesně umět? Co jsou to ty dovednosti pro budoucnost?“
Je jedno, jestli na to přijdeš sám/sama, nebo se při hledání obrátíš na někoho o malou pomoc.
Už Alence v říši divů se dostalo správné odpovědi na otázku, kudy má jít: „No to musíš prvně vědět, kam se chceš dostat.“
Co začít třeba tady. https://www.weforum.org/agenda/2016/01/the-10-skills-you-need-to-thrive-in-the-fourth-industrial-revolution
„Chceš tedy říct, že rozvoj vlastních kvalit a kompetencí nás přibližuje světlejší budoucnosti?“ - Ano, to přesně chci říct.
KROK 3: Využij time-out a pusť se do toho. NE „Čekej, až se něco stane.“
Bez práce nejsou koláče. A čas se nezastavil. Jen to tak může vypadat.
Závratný úspěch literatury o prokrastinaci a jejím příslibu skoncovat s vlastní váhavostí nám poskytnul výmluvný odraz našeho chování a uvažování. Náš sklon hledat správnou barvu pilulky, která vyřeší náš problém.
Není takové pilulky, i když to neznamená, že by ji nikdo nenabízel. Práce na sobě samém a kultivace vlastní osobnosti je investice, kterou málokdy vyjadřujeme v penězích. A možná to není náhoda. Je totiž nevyčíslitelná a trvalá. Soustřeďte se na vaše návyky a na poznání vašeho daru. Potenciálu, který si každý neseme s sebou a jehož naplňování nás může přivést nejenom k budoucímu úspěchu, ale především k plnohodnotnému životu a spokojenosti se sebou samým.
„Chceš tedy říct, že rozvoj vlastních kvalit a kompetencí nás přibližuje světlejší budoucnosti?“
Ano, to přesně chci říct. Co začít třeba tady. https://www.gradua.cz/time-out
Time-out! NE „Dohráno.“
Tak tady jsme.
Billboardy propagující jedinečný koncert, jedinečnou dovolenou nebo jedinečnou možnost investovat “supervýhodně” naše údajně dlouho ladem ležící hromady peněz do neexistujících statků mě už neznervózňují. Vím, že jejich setrvačnost časem doběhne a jejich neadekvátnost přestane dorážet na nejisté smysly kolemjedoucích.
Ano, nejistota je ten všeobjímající pocit, který se nám dařilo doposud vždy odsunout do zapomnění. Nové auto, opulentní večeře nebo souhlasné přikyvování tak dobře zapadajícímu příběhu o hrozbě nepřátel našeho krásného státního zřízení přece vždycky fungovaly.
„Co se to zatraceně stalo? Kde je ta krásná jistota? A ne a ne a ne! Odmítám, že Hom Deus je iluzí. Člověk je pánem tvorstva a člověk si rozhoduje, o čem si bude přemýšlet, jak se bude cítit a co bude dnes dělat. Jen a jen člověk! My jsme přece vymysleli tento svět! A tak by měl běžet podle nás!“
Opravdu? To, co dnes prožíváme, se nám stalo, nebo jsme si to upekli sami? Ať tak či tak, je jenom na nás samotných, jak s tím naložíme. www.linkedin.com/in/richard-furych-34427020
MĚJTE SE DOBŘE A NĚCO PRO TO DĚLEJTE
https://www.gradua.cz/time-out
#leadershipvkrizi #skolenimzkrize #timeoutgradua #riskfreezone #osobnirozvoj #krize
