Když řeknete někde uprostřed Spojených států, že jste z České republiky, pravděpodobně nebudou mít nejmenší tušení o čem to mluvíte. Část z nich si bude plést Česko a Čečnu a starší lidé si možná vzpomenout na Československo. V Asii to ani nemusíte zkoušet, některá čínská města mají více obyvatel než celá Česká republika dohromady.
Naše malá zemička má přitom světu co nabídnout a její bohatá historie je toho důkazem. Teď ale nemluvím jen o turistických památkách a stověžaté matce měst, jejíž krásy obdivují každoročně miliony turistů z celého světa.
Mluvím tom, že některé z objevů a vynálezů geniálních mozků české historie jsou dodnes známé a používané po celém světě. Málokterý cizinec si uvědomuje, kolik jsme toho světu dali a co je horší, uvědomuje si to i málokterý Čech. No řekněte, kolik z vás vědělo, že kostka cukru pochází od nás?
Robot
Vynález nemusí být nutně hmotný předmět, inovativní nástroj nebo technologický výtvor. Občas postačí jen slovo – termín, které o sto let později ovládne svět. Teď už se to sice nedozví, ale přesně to je případ bratrů Čapků, kteří „objevili“ slovo robot.
Autorství je sice připisováno mladšímu a slavnějšímu z bratrů – Karlovi, který je autorem divadelní hry R.U.R. v níž bylo slovo „robot“ poprvé užito.
Jenže Karel původně zamýšlel umělé lidi, kteří ve hře vystupují, pojmenovat „laboři“ (z anglického labor.) Výraz se mu ale moc nezamlouval, požádal tedy o pomoc bratra Josefa a ten přišel s proslaveným termínem, který odvodil od staročeského „robotovat.“ Robotu jakožto práci mají dodnes například naši východní bratři – Slováci, kteří tak odkaz českého původu nesou i nadále.
Krevní skupiny
Český neurolog a psychiatr, profesor Karlovy univerzity a vědec světového významu Jan Janský jako první na světě klasifikoval čtyři krevní skupiny. V roce 1900 sice různé krevní skupiny identifikoval již Karl Landsteiner, jenže ten popsal jen tři.
Janský v roce 1907 objevil při vlastním výzkumu nezávisle na Landsteinerovi čtyři krevní skupiny, které pojmenoval 1, 2, 3 a 4. Bohužel pro něj, Landsteiner byl známější a úspěšnější vědec a svět to dal jasně najevo, když mu v roce 1930 udělil Nobelovu cenu za lékařství – zároveň se vžilo označení, se kterým Landsteiner přišel: A, B, AB a 0.
Janský se ale neomezoval jen na krev, jeho výzkumy byly významné i pro neuropatologii, likvorologii – s jeho jménem je spojovaná ceroidliposfuscinóza i když i tam je často jeho práce zaměňována za výzkum Bielschowsky-Dollingera. Dá se říct, že nebyl zrovna největším šťastlivcem.
Kostka cukru
U něčeho tak běžného, čím je kostka cukru, obvykle lidé moc nepátrají po původci. Proto může být pro mnohé překvapivé, že právě kostka cukru je českým vynálezem. Původně se totiž cukr po celém světě vyráběl v homolích, které vážily půl kilogramu i více – z těch se následně odsekávaly menší kusy cukru.
Zlomovým byl rok 1841, podle legendy se tehdy při porcování homole poranila manželka cukrovaru v Dačicích. Jakub Kryštof Rad tehdy hledal způsob, jak svou manželku porcování ušetřit a přišel s geniálním nápadem – cukr předem naporcovaný v malých identických kostkách.
Nápad byl natolik nevídaný, že si jej nechal Rad v roce 1843 patentovat. Výroba kostkového cukru od té doby vyrostla obrovské popularitě, ačkoli dnes je již na ústupu a lidé sáhnou raději po jemném sypaném cukru – pokud tedy vůbec sladí.
Kontaktní čočky
Dioptrické kontaktní čočky, jako alternativa ke klasickým brýlím, tady byly již před tím, ale vyráběly se ze skla a dalších tvrdých – obvykle plastových – materiálů, o jejichž pohodlnosti můžeme diskutovat. Představa malého sklíčka přímo na oční bulvě mě osobně docela děsí.
Otto Wichterle tomu však učinil přítrž, přinesl vynález, který využíváme až do dnešních dní – měkké, gelové kontaktní čočky, které způsobily v medicíně takový převrat, že se o odkud licence zajímali i Američané.
Problém byl v tom, že Wichterle s vynálezem přišel na počátku 60. let minulého století, tedy v době hlubokého komunismu. Takže zatímco zbytek světa rozjížděl výrobu přelomového vynálezu a uctíval českého vynálezce jako boha. Tehdejší Československo se k celé věci stavělo „poněkud chladněji.“
Nanovlákna
Aby to nevypadalo, že jsme možná kdysi byli schopným národem, ale dnes již nezvládneme nic lepšího než špatně volit a nosit ponožky v sandálech – pojďme se podívat do současnosti. I tady totiž najdeme něco, v čem hraje Česko prim.
Oldřich Jirsák z Technické univerzity v Liberci říká:
„Představte si, kdyby někdo do doby kamenné přinesl železo. V dnešní době jsou paralelou železa nanovlákna. Ty proniknou do každého oboru lidské činnosti.“
Právě profesor Jirák je tím, kdo vymyslel přístroj nanospider, který vyrábí nanovlákna ve velkém pro průmyslové využití. Jejich potenciální užití v průmyslu je přitom extrémně široké, mohou pomáhat v medicíně jako nové cévy, fungují při čištění vody, vyrábí se z nich nepromokavé, ale prodyšné, oblečení.
Nanomateriály umí odpuzovat prach a nečistoty nebo zabíjet viry a bakterie (což v tuhle chvíli zní dost zajímavě.) Nanotechnologie a nanovlákna se vyvíjí a vyrábí po celém světě. Český přínos spočívá hlavně v tom, že Jirsákův tým objevil přibližně před patnácti lety způsob, jak vyrábět tyto materiály ve velkém – a zpřístupnit je průmyslu.
V seznamu bych pochopitelně mohl pokračovat dál. Už na základní škole nás učili o ruchadlu bratranců Veverkových (ačkoli málokdo dnes tuší, k čemu takové ruchadlo vůbec slouží.) Neméně známý je i Divišův bleskosvod nebo Resslův lodní šroub – jehož objev je o to překvapivější, když si uvědomíte, že lodní doprava není na našem území zase tak rozšířená.
Stejně tak ale nemáme žádné vysoké hory a přitom máme výborné biatlonisty, snowboardisty a běžkaře. Nemáme žádné velké skály, ale za to mezi námi žije nejlepší lezec světa – Adam Ondra.
Jsme prostě malý, houževnatý národ, který nikdy neměl daleko k tomu, aby udělal díru do světa, dokonce i ty opravdu špatné politiky jsme si museli importovat.
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned
#technologie #vyvoj #inovace #Cesko #Ceskarepublika #prvenstvi #vyzkum #vedci #veda #unikat #kontaktnicocky #nanotechnologie #nanovlakna #robot #kostkacukru #krevniskupiny #Jansky #Capek #Wichterle #Jirsak