Ve studii z roku 2015 bylo uvedeno, že spíše sociální dovednosti a emocionální vyspělost předurčují malé děti k zářné budoucnosti. Výzkumníci dodávají, že pokud se ve školce nacházejí emocionálně a psychicky odolné a zručné děti, s velikou pravděpodobností v budoucnu nastoupí na vysokou školu a nejspíše budou pracovně vytížené už v mladém věku. Oproti tomu dítka s nižší úrovní emočně-mentálních schopností mohou spíše školu opustit a dokonce jim hrozí závislost na drogách.
Na druhou stranu studium na vysoké škole samo o sobě neznamená, že mladý člověk je emocionálně vyspělý a psychicky odolný. Podle celosvětového průzkumu patnácti stovek vysokoškolských studentů se více jak polovina z nich cítila nedostatečně připravená na vysokoškolský režim, což nakonec vyústilo ve špatné hodnocení a celkový negativní pocit ze studia samotného.
Naštěstí, jak dokládá i kniha „13 Things Mentally Strong Parents Don´t Do“ (neboli 13 věcí, které psychicky odolní rodiče nedělají), sociálním dovednostem je možné se naučit. V té se mimo jiné píše, jakých pět chytrých kroků uvědomělí rodiče dělají, aby z dětí vychovali psychicky stabilní a vyspělé jedince.
1) Berou v potaz jejich pocity
Reakce dětí na některé situace mohou být nepřiměřené okolnostem. Nicméně říci jim fráze typu „Uklidni se! Nic tak hrozného se ti neděje!“ nebo „Neboj se. Všechno bude dobré!“ jim prokazují spíše medvědí službu.
Protože ať se vám, rodičům, zdají pocity vašich dětí melodramatické nebo teatrální, jsou skutečné. Chytří rodiče učí své potomky, že dávat pocity najevo je v pořádku a to, na čem záleží, je jak s nimi naloží. Proto je velice moudré říci: „Je v pořádku být naštvaná/ý, ale není v pořádku uhodit svého bratra!“
2) Učí je, jak správně řídit emoce
Úspěšní a moudří rodiče nepřejímají zodpovědnost za pocity svých dětí. Nepokoušejí se je uklidňovat, pokud jsou naštvané nebo rozveselovat, když jsou smutné, pouze jim poskytnou nástroje, které potřebují ke zvládání emočně vypjatých situací.
Aktivně dětem pomáhají realizovat vlastní cestu k pochopení svých pocitů, ale sami je nesnímají z jejich beder. Naslouchají individuálním potřebám každého potomka, protože zatímco jedno dítě se snáz vyrovná se smutkem, když například vybarvuje obrázek, druhému dítěti pomůže tichá hudba.
3) Dovolí jim chybovat
Přestože je obtížné pozorovat vlastní dítě, jak se hroutí například pod náporem povinností nebo viny, je důležité proměnit chyby v příležitost k poučení se. Chyby – a jejich důsledky – jsou nejlepším životním učitelem.
Nezáleží na tom, zda váš potomek znovu zapomněl dát boty do skříně, ačkoli jste mu to tisíckrát připomněli, nebo jestli nechal vypracování domácího úkolu na poslední chvíli a teď už nestíhá – chytří rodiče své děti nespasí vykoupením. Místo toho potomkům ukážou, co a jak v budoucnu udělat lépe.
Ve výše uvedené knize je přímo zmínka o rodičích, že „by od svých potomků neměli očekávat nemožné“. Mít vysoká očekávání je v pořádku. Co již trochu pokulhává, je domněnka, že vaše dítě by mělo být dokonalé ve všem, na co sáhne. Autorka publikace říká: „Místo toho, abyste své potomky nutili vynikat ve všem, dopřejte jim čas stát se nejlepšími verzemi sebe sama.“
4) Společně hledají řešení problému
Podobný mechanismus jako v předchozím bodu. Opět nesejde na tom, zda oním problémem je ignorace domácích prací nebo špatné známky ve škole, inteligentní rodiče zapojí své děti do řešení problémů. Vznesou dotaz jako: „Co by ti pomohlo být zodpovědnější?“ a na základě odpovědí společně vytvoří plán.
To samozřejmě neznamená, že by rodiče potomkům neměli vysvětlit důsledky zanedbávání povinností. Určitě měli. Nicméně jejich režim by měl být nastaven tak, aby dítě zbytečně nekárali, ale naopak se snažili společně najít vhodné řešení.
5) Dovolí dětem cítit se nepříjemně
V rámci „moudré výchovy“ nechají rodiče své děti čas od času cítit se nepříjemně a nepohodlně. To opět neznamená, že je schválně dostávají do takových situací, ale s klidem přihlížejí, pokud se potomek někdy cítí frustrovaně, znuděně nebo zklamaně.
Místo fráze: „Neboj se!“ použijí raději: „Snaž se být statečná/ý!“ Děti získají důvěru ve svou schopnost snést nepříjemné pocity a učí se umět dělat věci, které třeba z duše nesnášejí.
Jestliže rodič přispěchá ihned, když dítě začne poplakávat nebo se jen škaredě zatváří, zvykne si mladý člověk na to, že za něj všechny emocionálně vypjaté momenty vyřídí někdo jiný a nikdy se nenaučí postavit čelem k věcem, které nemá rád nebo se díky nim cítí trapně.
Chytrý rodič nikdy nezamění disciplínu za trest
Trest slouží k tomu, aby děti trpěly za své přestupky. Disciplína oproti tomu znamená naučit je, jak věci dělat efektivněji a lépe. Psychicky neodolní rodiče potomka raději potrestají, než aby mu sáhodlouze vysvětlovali důsledky jeho činů. Ale moudří dospělí ukážou dítěti, jak rozvíjet sebekázeň, kterou bude bezpochyby v životě potřebovat.
#osobnirozvoj #kazen #vychova #uspech #mentalita #psychologie #chovani #disciplina
