Nejenže hlad je nejlepší kuchař, ale podle výzkumníků z Yale Medical School by vám při troše štěstí mohl pomoci třeba i s kvadratickými rovnicemi nebo pochopením teorie relativity.
Výsledky pokusu na laboratorních myších mluví za sebe: myši rychleji pochopí informaci a uchovají ji, když mají hlad. Zjednodušeně řečeno je to tedy dělá chytřejší. Skupina vědců informaci publikovala v roce 2006 v časopisu Nature Neuroscience. Je pravděpodobné, že u lidí to platí také.
Ghrelin – hormon, který za všechno může
Tým vědců pod vedením Tamase Horvatha, předsedy programu komparativní medicíny na Yaleu, analyzoval změny v mozcích myší při produkování hormonu ghrelinu, kterému se také říká hormon hladu a který produkuje žaludeční sliznice, když je žaludek prázdný.
Vědci byli překvapení, když zjistili, že ghrelin se neváže na buňky jen v primitivní části mozku, která zaznamenává hlad (hypothalamus), ale také v oblasti, která má co dočinění s učením, pamětí a prostorovou analýzou (hippocampus).
Zkoumané myši dostaly (nebo nedostaly) injekci ghrelinu a byly podrobeny řadě zkoušek. Musely například najít ven cestu z bludiště a splnit další inteligenční zkoušky. Ve všech případech si biochemicky hladové myši (ty, které dostaly dávku ghrelinu) vedly značně lépe, než jejich nehladové kolegyně. Zjištění bylo překvapující, ale jak se k tomu vyjádřil sám Horvath „dává to smysl.“
Možná, že díky hladu se nám IQ vyvinulo do současné podoby
„Když jste hladoví, musíte na hledání jídla v prostředí zkoncentrovat celý svůj systém. Ve skutečnosti se někteří biologové domnívají, že lidská inteligence se vyvinula především proto, aby se raní lidé mohli stát efektivnějšími lovci a sběrači.“
Horvath říká, že objevy o našich hormonech můžeme využít jako kognitivní výhodu. Čeká na vás pracovní pohovor nebo obtížný úkol? Připravte se tak, abyste při něm byli lehce hladoví.
Nedopřejte si žádné velké jídlo nacpané sacharidy, namísto toho si dejte malou zdravou svačinku, která vás udrží na hraně hladu. Horvath jde ještě dále a tvrdí, že četnost dětské obezity v Americe dělá děti nejen nezdravé, ale i hloupější. Podle jeho hypotézy totiž takové děti mají hladinu ghrelinu potlačenou a proto se výsledky amerického školství zhoršují.
Malá kalorická restrikce je prý zdravá a měli byste ji zkusit
Další vědec, který se problematikou zabývá, je například Jeffrey Davies, docent molekulární neurobiologie na Swansea University ve Velké Británii. Davies publikoval několik studií, které dokazují, že hormon hladu má neskutečnou sílu. Prý dokonce dokáže stimulovat růst mozkových buněk a myším tak zlepšit paměť.
Jedna z funkcí hormonu je adekvátně odpovídat na změny prostředí.
„Tato homeostatická funkce [funkce udržující rovnováhu] je spuštěna v období kalorické restrikce, aby aktivovala mechanismus, který spustí nakrmení a obnoví zdravý stav metabolismu. Jako součást této homeostatické odpovědi ghrelin upřednostňuje určité psychologické aspekty, aby se mu podařilo zajistit lepší šanci na přežití – zlepšuje funkci paměti.“
Ve studii, ve které se myším po dobu 14 dní dávalo jen 70 % jejich běžné stravy, u nich vědci zaznamenali zvýšený růst neuronů v částech mozku, které jsou zodpovědné za učení a paměť. Tento proces, kterému se říká neurogeneze, jde ruku v ruce se zlepšením výsledků dlouhodobých zkoušek paměti.
Davies říká, že tyto praktické účinky půstů, hladovění či kalorické restrikce se dají kromě myší aplikovat i na lidi.
„Poselství je, že mírná kalorická restrikce je pro tělo zdravá a je to podpořené jasnými důkazy. Pro veřejnost je to něco, co by mohla zařadit do svých životů stejně jako například zvýšení fyzické aktivity.“
Pokud chcete pozitivní účinky hladu na organismus prozkoumat více do hloubky, podívejte se pro začátek například na Michalův článek Zakladatel neprůstřelné kávy, který se chce dožít 180 let, radí 2 zvyky, které vám mohou pomoci žít déle.
