Pojem „popíračství“ máme svázáno s fakta ignorujícími jedinci, kteří odmítají vliv klimatické změny nebo věří v to, že vakcíny způsobují autismus. Ale jedním z nejkontroverznějších témat ve kterém se názor veřejnosti rozchází s vědeckými studiemi, je něco daleko běžnějšího a méně důležitého – geneticky modifikované organismy (GMO.)
Ačkoli naprostá většina vědců tvrdí, že GMO potraviny jsou bezpečné a zdraví neškodné, z průzkumů je patrné, že třeba v USA s těmito názory souhlasí pouze 37 % lidí.
Tým biotechnických vědců ve studii z roku 2015 zkoumal v čem spočívá lidská skepse vůči geneticky modifikovaným potravinám. Odpověď je poměrně jednoduchá, vše se odvíjí od našeho psychologického nastavení.
Málokdo věnuje čas tomu, aby zkoumal detaily a podrobnosti problematiky a vědeckých poznatků, proto logicky vycházíme z podvědomých představ. Podle autorů studie si nedostatek informací vynahrazujeme přirozenou cestou – intuicí.
Z citace studie vyznívá:
„Intuice není nástroj schopný zodpovědět složité a komplexní otázky: „Co je to biotechnologie.“ „Jak to funguje?“ A hlavně podstatnější otázku: „Je to nebezpečné?“ Schopnost pochopit takto rozsáhlou problematiku a dosáhnout objektivního a racionálního úsudku vyžaduje značné vlastní úsilí a dokonce i poté je naše mysl závislá na předpojatých teoriích.
Lidé obvykle nemohou a ani nechtějí investovat čas a energii do pochopení komplexních technologií.“
Jedním z důvodů, proč odmítáme geneticky modifikované potraviny, je podvědomá nechuť – GMO vnímáme jako kontaminované jídlo a instinktivně věříme v to, že je nebezpečné. Jistou roli v tom hraje i „esencialismus“ – když implementujeme rybí gen do rajčete, změníme samotnou podstatu rajčete.
Dalším důvodem je známá hesla: „Hrajete si na bohy.“ „Nepřirozené úpravy.“ Bez ohledu na to, že šlechtění probíhá již stovky ne-li tisíce let farmaření a jeho princip není o tolik odlišný.
To ještě neznamená, že technologie GMO nemůže být (jako jakákoli jiná technologie) špatně užita. Hlavně velkými korporacemi, které kontrolují většinu trhu agrokultury. Například geneticky upravené plodiny na některých místech vyrůstají v tzv. „superweeds“ – plodiny resistentní proti herbicidům.
Vědci však argumentují, že tento problém vzniká hlavně nevhodným použitím technologie, nikoli její inherentní chybou.
„Rezistivita vůči herbicidům u obilí je výsledkem špatných farmářských technik a a přírodního výběru,“ říká Stefaan Blancke vedoucí studie, která vznikla jeho spoluprací s biotechnologem Marcem Vanem Montagu, zakladatelem Ghent University's Institute of Plant Biotechnology Outreach.
Racionálně vzato, nejsou GMO plodiny v zásadě ničím odlišné od klasicky šlechtěných plodin, kterým zcela důvěřujeme – takže ačkoli si nemůžeme být stoprocentně jistí, že na nás tyto potraviny nemají negativní vliv, zároveň nemáme absolutně žádný důvod si myslet, že mají.
„Na této technologii není nic specificky zvláštního, co by způsobilo, že geneticky modifikované plodiny jsou riskantnější než jiné,“ říká Blancke, je to právě naopak:
„V porovnání s ostatními metodami šlechtění máme u GMO daleko větší povědomí o tom, proč a co se s plodinami děje na genetické úrovni.“
„Bezpečnostní princip, který definuje, že společnost by neměla využívat nové technologie, pokud u nich hrozí riziko negativních následků, nám brání v růstu,“ pokračuje Blancke: „Důkazy poukazují na to, že současná aplikace technologie má pozitivní zdravotní, ekonomické a environmentální účinky pro farmáře z rozvojových zemí.“
Všeobecný odpor vůči GMO naštěstí pomalu opadá, přesto je diskuze o technologii běh na dlouhou trať.
„Nejrychlejší cesta k všeobecnému přijetí GMO, vede skrze pochopení přínosu technologie na společenské i osobní úrovni. Lidé se musí naučit bojovat se svými intuitivními pocity a hledat fakta,“ říká Blancke: „Nejpomalejší avšak pravděpodobně nejefektivnější způsob k osvětě vede skrze vzdělávání.“
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!
#GMO #genetika #farmarstvi #agrokultura #technologie #vyvoj #spolecnost #vedci #veda #vyzkum #studie #budoucnost #modifikace #psychologie