Chcete pořádnou investiční show? Sledujte nás na Instagramu!
29.03.2020 7 minut čtení

Bude nastávající recese stejně špatná nebo dokonce horší než velká hospodářská krize?

Celosvětová rozsáhlá hospodářská krize následující propad akcií na Wall Street v říjnu 1929 zapříčinila zhroucení ekonomik po celém světě. Mnoho lidí přišlo o bydlení. Šlo o jednu z příčin 2. světové války. Mohla by se minulost opakovat?

Že je před námi krize, je už téměř neoddiskutovatelné. Mnoho ekonomů a analytiků se obává, že koronavirus naruší život lidí po celém světě na opravdu dlouhou dobu a že dopad na světovou ekonomiku by mohl být devastující.

Akciové trhy klesly během několika málo týdnů téměř o 30 %, celosvětově se zavírají restaurace, bary, maloobchodníci a malé podniky budou krachovat. Existuje možnost, že by ekonomika nadále zpomalovala a z recese by se stala další velká hospodářská krize?

Velká hospodářská krize byla (zatím) jenom jedna

Pokud se podíváte pragmaticky do minulosti, není to příliš pravděpodobné. Od roku 1854 podle amerického Národního ekonomického statistického úřadu zažila Amerika 33 recesí, ale pouze jednu velkou hospodářskou krizi, která trvala od roku 1929 do roku 1938.

Hlavním rozdílem mezi recesí a depresí je obvykle v trvání a poklesu HDP. Za recesi se obvykle považuje stav, kdy se kondice ekonomiky zhoršuje dvě po sobě jdoucí období, ale u deprese trvá špatná ekonomická situace mnohem déle – obvykle roky a zanechá mnohem vážnější následky. 

Český statistický úřad zase uvádí tento výklad:

Recese, která překročí nějakou míru (pokles reálného HDP o více než 10%) je nazvána depresí. Klasickou ukázkou deprese je období tzv. Velké deprese ve Spojených státech v letech 1929 – 1933, kdy HDP poklesl o téměř 33%. 

Další období deprese zažily Spojené státy v letech 1937 – 1938, kdy HDP klesl o více než 18%. V poválečném období pak Spojené státy žádnou depresi nezažily: největší pokles HDP se objevil v letech 1973 – 1975, kdy dosáhl zhruba 5% a zůstal tak v pásmu recese.“

Méně peněz, větší výdaje státních rozpočtů, pokles poptávky po zboží a službách, menší investice do podnikání – to vše vede v období krize k deflaci – prodlouženému období snižování cen za zboží a služby.

Takovéto období deflace v poslední velké hospodářské krizi zapříčinilo snížení cen zboží a služeb, snížení mezd, cen nemovitostí a především snížení objemu mezinárodních obchodů. Firmy krachovaly, lidé přicházeli o práci a nemálo z nich i o bydlení. Podle amerického pracovního statistického úřadu v roce 1933 stoupla nezaměstnanost téměř na 25 %.

Co způsobuje ekonomickou depresi?

Je těžké říct, co způsobuje depresi, protože máme tak málo materiálu, který můžeme zkoumat. Ale ta jedna velká hospodářská krize z moderní historie byla zapříčiněná sledem negativních vlivů. Musíme si uvědomit, že se vše dělo na pozadí doznívání ekonomických důsledků 1. světové války. Vítězné mocnosti a USA byly silně zadlužené, německé hospodářství bylo zasaženo reparacemi, rostla inflace, státy se proto dále zadlužovaly. 

Dalším problémem byl náhlý přechod zemědělsky orientovaných států k průmyslu – města se rozrůstala rychleji než jejich infrastruktura. Akcie rostly nad svou reálnou hodnotu.

Na konci 20. let 20. století dosáhly ceny akcií svého maxima a v roce 1929 začaly zvolna a trvale klesat. Akcionáři je tedy začali masově prodávat. V pátek 25. října byla Newyorská burza nucena vyhlásit krach a následovaly další krachy amerických burz. No a... dál už to znáte.

Když se podíváte na to, jak se teď vyvíjí situace na burze, možná to vypadá, že by se něco takového mohlo opakovat. Odborníci se zatím ale tak dalekosáhlých následků nebojí.

Odborníci se většinou další velké hospodářské krize nebojí

Jedním argumentem je to, že se národní banky a politici už naučili podporovat ekonomiku expanzivní měnovou a fiskální politikou. Snižování úrokových sazeb, daňové úlevy, injekce likvidity a další nástroje jim úspěšně pomohly odvrátit depresi během finanční krize z roku 2008.

Hlavním rozdílem mezi tehdejší krizí a tou dnešní je, že obavy o zdraví v tomto případě převyšují ty ekonomické.

„My vlastně chceme recesi, protože chceme, aby lidé přestali dělat to, co dělají normálně. Chceme, abychom skrze sociální distancování omezili ztráty na životech,“ řekl pro server Newsweek ekonomický pracovník britského Institutu pro hospodářské záležitosti Julian Jessop.

„Tohle je spíš o dání ekonomiky do stavu hibernace a až budou zdravotní opatření u konce, ekonomická aktivita se může navrátit do normálu,“ tvrdí Jessop.

Ještě dodává, že je obvykle recese způsobená sledem komplikovaných okolností a událostí (jak jsme viděli u velké hospodářské krize), ale teď podle něj vlády zkrátka „šláply na brzdu“. Kéž by měl pravdu a po skončení pandemie se pomalu vše vrátilo do normálu. Pokud se to má stát, budeme potřebovat bezchybné kroky politiků a jejich podporu ekonomiky.

Ekonomické stimuly by mohly pomoci

Po ekonomických stimulech už teď sahají snad všechny světové vlády. Ačkoliv samozřejmě bohužel nemohou plně vyvážit šok, který ekonomika v důsledku vypuknutí pandemie zažívá. I kdybychom měli dostatek financí, stejně je nemáme za co utrácet. Nebudeme cestovat, jezdit na dovolené, nebudeme chodit do restaurací, bavit se... Ať už kvůli nařízením vlády nebo ze strachu. 

Jestli státy a centrální banky mohou očekávat recesi ve tvaru V (ekonomika se po strmém propadu rychle navrátí do původního stavu) bude záležet mimo jiné na tom, kolik podpory od států firmy obdrží. Ekonomické problémy, kterým dnes kvůli pandemii čelíme, jsou každopádně bezprecedentní, takže se nedá s jistotou předpovědět, jak to celé dopadne a podle některých odborníků se ani situace nedá srovnávat s předešlými krizemi.

„Je velmi obtížné udělat jakékoliv srovnání s předchozími recesemi jako byla například velká hospodářská krize nebo finanční krize z roku 2008. Příčina je jiná a způsoby řešení, které fungovaly v minulosti, můžou být nedostatečné nebo nemusí fungovat tak dobře,“ řekla Newsweek Maria Paola Rana, britská ekonomka.

Někteří odborníci jsou optimističtí

„Mohla by to být velmi krátkodobá událost. Mohli bychom být v červnu v situaci, kdy jsme zjistili, že některé léky dokáží negativní účinky viru zmírnit a že máme nad kritickými případy dostatečnou kontrolu.

Pokud se to stane a my se do tohoto bodu dostaneme, restaurace se můžou znovu otevřít, lidé se vrátí do práce, začnou znovu utrácet a když vlády budou nadále ekonomiku stimulovat, mohlo by to být velmi krátkodobé a úplně jiná situace než finanční krize nebo velká hospodářská krize.“

Naopak pokud by měla pandemie COVID-19 trvat třeba rok nebo dva, mohli bychom mluvit o úplně jiném, mnohem tragičtějším scénáři. Celý další vývoj situace závisí především na tom, jak se nám podaří podchytit nemoc jako takovou. Pro tuto chvíli můžeme tedy jen omezovat sociální kontakty, mýt si ruce a doufat.

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

#velkahospodarskakrize #ekonomika #hospodarstvi #aktuality #covid19 #koronavirus #krize 

Hodnocení: +14
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Doporučené příspěvky
6 minut
5 minut
5 minut
6 minut
4 minuty
7 minut
6 minut
6 minut
3 minuty
4 minuty
2 minuty
6 minut