Čemu se zase....? Psychologie humoru, co a proč nám vlastně přijde vtipné?

Humor je starý jako lidstvo samo, v těžkých chvílích nám pomáhá uvolnit stres, upevňuje vztahy mezi lidmi. Přitom nikdo netušíme, jak vlastně humor funguje, čím vzniká pointa a proč je něco vitpné a něco jiného nikoli? No, a chcete to vědět?

Teď bychom si asi více než kdy jindy přáli, abychom uměli být nezávislí, silní jedinci, osamělí vlci, kteří nepotřebují nic a nikoho ke štěstí a plnohodnotnému životu. Jenže takových lidí je strašně málo, opravdoví samotáři, kteří nevyhledávají socializaci a nejlépe se cítí sami se sebou. Dokonce i introvertní lidé mají jednou za čas potřebu komunikace a lidského kontaktu.

Individualistický přístup k životu je přece jen dost moderní koncept, svázaný s naší novodobou civilizací, ještě před pár tisíci lety žili lidé v tlupách pohromadě a o všechno se dělili. Co by za to Marx dal. (Haha, humor...)

Existují aktivity, které lidskou pospolitost stmelují a utužují – společné jídlo, konverzace, spolupráce... mezi tím vším ale výrazně vyčnívá jedna věc, která nás spojuje bez výjimky, již po staletí, napříč kulturami, národy a etnickými skupinami – je jí humor.

Smích je silnou zbraní v posilování sociálních vazeb mezi lidmi, univerzálním a mocným nástrojem, který dokáže proměnit dva cizí lidi v přátelé, přátele v milence a milence v životní partnery. Humor je stavebním kamenem spousty úspěšných a neochvějných vztahů a základem těch nově vznikajících. 

Určitě jste to už zažili sami, společný smysl pro humor je okamžitou vstupenkou neznámého člověka k vašemu srdci. Během pár hodin získáte kamaráda na celý život nebo partnera se kterým se nikdy nebude nudit, prostě proto, že jste naladěni na stejnou vlnu. 

Jak řekl už Johann Wolfgang von Goethe:

„Ničím neprozrazují lidé svůj charakter víc než tím, co je jim k smíchu.“

Pozadí humoru

Jenže jak vlastně humor po psychologické stránce funguje? V čem spočívá pointa toho, jestli něco je vtipné nebo nikoli a kdo je arbitrem takového soudu?

Možná vás to překvapí, ale i na takovou otázku existují rozsáhlé vědecké studie, které se ji snaží zodpovědět. V tomhle konkrétním případě, jsou některé staré i tisíce let.

Jako výchozí bod použijme ukázkové video, které je sice staré téměř 10 let, ale funguje jako skvělý příklad k vysvětlení různých teorií humoru.

 

Muž ve videu odežene losa za pomocí klacku a obranné instinktivní pozice doprovázené řevem, za který by se nestyděl ani jeskynní muž. Následně znovu vítězně zařve, máchaje klackem nad hlavou.

Klip má přes 3 miliony shlédnutí a je široce sdílen mezi lidmi, jenže proč? Co je na celé situaci vlastně vtipného?

Teorie nadřazenosti: Los blbec

Asi nejstarší ze všech teorií, které se snaží objasnit humor. Již antičtí filozofové Aristoteles a Platón zastávali teorii, že humor spočívá v pocitu převahy nad vysmívaným subjektem. Podle téhle teorie je veškerý humor odvozen z něčího neštěstí a z vlastního pocitu převahy nad tím dotyčným.

Anglický filozof a spisovatel Thomas Hobbes tuto teorii zmínil i ve své slavné knize Leviathan, podle níž humor pramení ze situace, ve které si náhle uvědomíme, o kolik jsme lepší než naše protistrana.

Pokusíme-li se teorii aplikovat na naše video, pak je los jednoznačně nedostačující konkurencí muži, kterému se ho povedlo zahnat bizarním způsobem. Vysmíváme se zmateností a neschopností zvířete, které je sice mnohem silnější, ale při svém intelektu si toho není vědomé. 

Teorie úlevy: Nikdo neumřel

Tato teorie se opírá o modernější filozofický směr – konkrétně směr, který objevil psychoanalýzu – Sigmund Freud tvrdil, že smích nám umožňuje uvolnit vnitřní psychické napětí. Freud i další filozofové, podporující teorii úlevy, věří tomu, že v každém humorném scénáři tkví určité napětí a až uvědomění si vtipu nám dovolí tohle napětí uvolnit – a zasmát se. 

Freudova teorie vysvětluje naši fascinaci tabuizovanými tématy, které se pojí se sexualitou, rasovou diskriminací, feminismem. Všimněte si, kolik stand up komiků má tendenci sklouzávat přesně k tomuto typu humoru, který si nebere servítky se společensky nevhodnými tématy. 

 

Překvapivě, tato teorie obstála v několika odborných studiích, které hledaly racionální pozadí humoru a zkoumaly psychologický i fyziologický přínos smíchu pro člověka. V obou případech bylo zásadní právě uvolněné psychické i fyzické napětí, které vedlo k lepšímu zdraví, snížení stresu, úzkosti a dokonce i odeznění bolesti. 

Teorii úlevy můžeme použít i na naše video s losem. Tenze a nepředvídatelnost situace je zjevná, v první chvíli hrozí muži nebezpečí napadení obrovským divokým zvířetem. Ve chvíli, kdy by se los rozhodl pro útok, by všechny smích přešel. 

Právě uvolnění napětí ze stresové situace, která dopadla nakonec dobře, vyústí v úlevný smích.

Teorie nesouladu: Tak to jsem nečekal

Tato teorie vnímá humor z jiné perspektivy, vychází z předpokladu, že vzniklou situaci jsme nepředpokládali a to jí dělá humornou. Tuto teorii podporuje fakt, že většina z nás má tendenci vyhledávat humor, který odpovídá naší intelektuální úrovni. 

„Jo, film ušel, ale ty fóry byly hrozně předvídatelný,“ Je-li vtip nebo situace vystavěna tak, že do poslední chvíle absolutně netušíme, co vlastně přijde, následné rozuzlení neočekávatelné pointy obvykle vyvolá doslova záchvat smíchu

Tento koncept rozřešení nesouladu je nejčastěji používán u psaných vtipů. Jakmile se snažíme definovat vtipnost situace, narazíme na to, že tuto teorii lze aplikovat téměř na cokoli.

„Můj dědeček zemřel v koncentračním táboře ... spadl ze strážního koše.“

Humor tohoto krátkého vtipu spočívá v nesouladu našeho prvotního předpokladu s následným řešením vtipu – pointou

Pokud bychom hledali teorii nesouladu u videa s losem, pak se nabízí logický předpoklad, že daná situace proběhla zcela jinak, než bychom čekali. Na chlápka s klackem nad hlavou by v souboji proti obrovskému losovi vsadil málokdo, právě kontrast reality s naším předpokladem vyústil v situaci, kterou vnímáme jako humornou. 

Teorie mírného narušení: Není to správné, ale je to neškodné

Nepředvídatelnost je klíčovým prvkem i jedné z nejnovějších teorií humoru odvozené od teorie lingvisty Thomase Veatcha, který se snaží pomocí takzvané (benign violations theory – BVT) vytvořit jednu plošnou teorii, která sjednotí všechny předchozí a zahrne jejich podstatu.

Všeobecně lze teorii definovat tak, že podle ní je veškerý humor postaven na třech základních podmínkách:

  1. Porušení nějaké normy nebo pravidla – morální normy (vykrádání důchoďáku,) sociální normy (rozchod přes smsku) nebo narušení nějaké elementární normy (záměrné kýchnutí na malé dítě.)
  2. Nastavení bezpečného prostředí, které porušení normy vnímá – (Tady je rozsah velmi široký.)
  3. Simultánní interpretace obou předchozích bodů. Jinými slovy: příjemce si musí uvědomit relativní neškodnost porušení normy.

 

Výzkumníci, kteří teorii studují, demonstrovali několik rozličných scénářů, ve kterých hraje roli uvědomění si narušení nějaké společenské normy.

Příkladem budiž například situace, ve které si kněží z vesnického kostela za dary věřících koupí Hummera (vozidlo.) Tato situace působí zcela odlišně na ateisty a naopak na lidi, kteří chodí pravidelně do kostela. Obě skupiny si uvědomují narušení morální normy, ale zatímco jedna skupina je pohoršena. Druhá skupina se náramně baví – a humor postavený na narušené normě je na světě.

V případě videa s losem je norma jasná: Dva lidé se nachází v potenciálně nebezpečné situaci, v danou chvíli nevíme, co máme vlastně cítit, na jednu stranu nechceme, aby bylo někomu ublíženo. 

Na straně druhé, to video je staré 10 let a pochází někde ze Švédska, my jsme tady v pohodlí domova a nijak se nás jejich problém netýká

  

Teorie stranou

I přes všechny existující teorie, rozsah smyslu pro humor a rozdílné úhly pohledu jsou až fascinující. Občas překvapíme sami sebe, když se začneme nekontrolovatelně smát něčemu, co by nám ani nemělo přijít vtipné. Lidé jsou unikátní a takový je i jejich smysl pro humor. 

Odborníci hledají teorie, které by fungování humoru objasnily, již stovky let. Z pochopitelného důvodu, humor prodává, oslovuje, manipuluje a ovlivňuje lidi. Marketéři, tvůrci politických kampaní a projevů, o tom vědí své

Tvrzení, že smích je nejlepším lékem, je trochu nadsazené, (Alexander Fleming by asi souhlasil.) Psychologové a vědci z oblasti medicínských věd zjišťují, že humor a smích má zásadní vliv na naše zdraví a štěstí.

Takže není zase tak důležité, jestli víte proč a čemu se smějete, smějte se dál.

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

#humor #smich #komedie #psychologie #vyzkum #Freud #Platon #Aristoteles #teorie #vedci #vyzkum #studie #joker #vtipy #standup #komici #sasek #klaun #politici

Warengo vám pomáha uspět ve všech byznysových i životních výzvách

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější
  • Skvělý článek. Musím se přiznat, že při fotce zvířátek mi trochu cukly koutky... smile

    2